Na svolání Poslanecké sněmovny má prezident Petr Pavel 30 dní, tedy do 4. listopadu. Pokud tak neučiní, sejde se Sněmovna právě v tento den. Ustavující schůzi svolává zpravidla bývalý předseda Sněmovny, pokud je zvolen. Protože ale Markéta Pekarová Adamová nekandidovala, měl by být na řadě nejstarší z místopředsedů.
ČTĚTE TAKÉ: Odstrčení hejtmani ANO uspěli. Z posledního místa kandidátky vyskočili Brabec i Okleštěk
Pokud by se nedostal žádný z nich, svolá ji nejstarší z poslanců. Poslanec, který schůzi svolává, ji následně také řídí až do momentu zvolení nového předsedy.
Poslanci si následně zřizují výbory a určí počet členů. Ustavují také poslanecké kluby. Ten nejmenší může mít po volbách pouze tři poslance. To, co po volbách zajímá úplně všechny, je, kdo bude sestavovat vládu.
Tři pokusy na vznik vlády
Právě v tom má zásadní pravomoc prezident. Ten zpravidla někoho nejprve pověří sestavením vlády. To je zvyklost a nevyplývají z ní žádné konkrétní právní závazky. Pověřený premiér pak zpravidla vyjednává s koaličními partnery.
Posléze prezident zpravidla jmenuje tohoto politika premiérem. Následně jmenuje i ostatní ministry. Od jmenování premiéra začíná běžet třicetidenní lhůta, dokdy musí jeho kabinet zažádat o důvěru.
Tu vláda získá, když ji podpoří nadpoloviční většina všech přítomných poslanců. Pokud by kabinet důvěru nezískal, celý proces by se musel rozběhnout nanovo. Druhý pokus jmenování premiéra připadá opět prezidentovi, ten třetí pak předsedovi Poslanecké sněmovny. Když by ani třetí pokus nevyšel, prezident Sněmovnu rozpustí a vyhlásí nové volby.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Co přinesly volby. Spolu před rozpadem, KDU-ČSL na vzestupu, Okamuru přehrál Okamura
