„Chci mít dostatečné důvody pro to, abych rozpočet vetoval jako nutné opatření, nebo si byl jist, že i ty nedostatky, které vykazuje, jsou zvládnutelné a nemá smysl přistupovat k prozatímním řešením, jako je rozpočtové provizorium. Ale to opravdu nemohu říct teď,“ zdůraznil Pavel pro Blesk.
ČTĚTE TAKÉ: Výrazně snižte daně chudým a zvyšte slevy na děti. Experti sepsali reformu pro vládu
K návrhu rozpočtu má výhrady týkající se výdajů na obnovitelné zdroje či převedení výdajů na platy nepedagogických pracovníků na obce. Pochybnosti má i o odhadovaných příjmech z emisních povolenek, uvedl. Chce ale počkat, jak se návrh změní během nadcházejícího projednávání ve Sněmovně. Zohlední i názory svých poradců a dalších odborníků. Nechce vládě mluvit do toho, jak do rozpočtu promítá své priority, chce se zaměřit na věrohodnost a transparentnost příjmů a výdajů státu.
Základní parametry rozpočtu, který počítá se schodkem 241 miliard korun, schválila Sněmovna koncem října a už je nemůže měnit. Ve středu mají poslanci rozpočet projednat ve druhém čtení, kdy budou moci přednášet pozměňovací návrhy na přesuny peněz. Sněmovna o nich pak rozhodne ve třetím čtení zřejmě začátkem prosince. Pokud rozpočet schválí, dostane ho k podpisu prezident, který má na jeho podepsání, nebo vetování lhůtu 15 dní. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Fialovi teče do bot, míní Valeš. Sliby platů jako v Německu jsou ukázka bezbřehého populismu
