Co je podle ministra školství Mikuláše Beka nastavené špatně? Je to podle něj celý koncept maturit, přijímaček i středních škol. Připomíná, že střední školy se stále opírají o model, který vznikl v jiných společenských a ekonomických podmínkách a jeho udržování už dnes přináší řadu problémů.
Podle ministra se právě teď otevírá prostor pro změnu. Nejen proto, že končí volební období a bude se bilancovat, ale také proto, že se reálně začíná pracovat na nové struktuře oborů a vzdělávacích programech. "Máme v Česku 281 oborů, to je evropský unikát. Směřujeme ke zhruba stovce - to je správná chvíle k revizi přijímaček i maturit," tvrdí.
Přijímací zkoušky: těžké, nepředvídatelné a stresující
Stížnosti na obtížnost a chaotický průběh letošních přijímacích zkoušek nejsou podle Beka výjimečné. "Každý rok probíhá debata o náročnosti těch testů. My ale potřebujeme hlubší debatu o tom, jak mají být přijímačky vlastně organizované," upozorňuje. Podle něj není problém jen v obsahu testů, ale především v tom, že systém je byrokraticky těžkopádný a pro děti zbytečně stresující.
Bek už delší dobu prosazuje myšlenku, že by se přijímačky měly skládat přímo na základních školách a ještě před podáním přihlášek. Jenže to by si podle něj vyžádalo změnu zákona, logistické přípravy i vyškolení tisíců pedagogických pracovníků . "To je změna, se kterou z roku na rok moc neuděláme," připouští.
Zároveň však upozorňuje, že technicky je to proveditelné a že jako první krok už ministerstvo zavedlo například elektronické podávání přihlášek. "To, co se dá udělat hned, děláme. Ale systémová změna potřebuje politickou shodu a čas."
Cermat pod palbou
Jedním z nejčastěji kritizovaných prvků přijímacího řízení je centrální testování pod hlavičkou Cermatu. Někteří odborníci - včetně Roberta Čapka - tvrdí, že stát zbytečně utrácí stovky milionů za testy, které navíc často nekorespondují s tím, co se děti učí ve škole.
Ale Bek roli Cermatu hájí. "Příprava kvalitních testů je profesionální činnost. Nejde to dělat na koleně," argumentuje. Připouští sice, že Cermant není bezchybný a kolísající náročnost testů je problém, zároveň však varuje před návratem k praxi, kdy si školy připravovaly testy samy. Podle něj je důležité zachovat jednotnou laťku, ale zároveň otevřít prostor pro širší škálu testů.
"Je potřeba vyzdvihnout důležitost testu všeobecných studijních předpokladů a oborových dovedností… Musíme také rozšířit paletu testovacích nástrojů. Technicky zaměřené školy by měly mít možnost testovat předpoklady odpovídající jejich profilu," navrhuje Bek.
Maturita jako strašák? Neúspěšnost skáče sem a tam
Letos propadlo u maturity přes 12 procent studentů, dvojnásobek oproti loňsku. Toto kolísání úspěšnosti je podle Beka přímý důsledek špatně nastaveného systému a patrně i nedostatečného pilotování testů. "Když se meziročně mění náročnost, studentům to bere jistotu. Bojí se zvolit matematiku a radši se jí vyhnou," vysvětluje.
Jako řešení vidí důkladnější pilotování a analýzu testů, které by měly probíhat dlouho před samotnou maturitou. Cílem podle něj není, aby maturitu zvládli všichni, ale aby studenti věděli, co je čeká - a mohli se na to s důvěrou připravit.
Proč chybí učitelé a kdo za to může?
Dalším chronickým problémem je nedostatek učitelů na školách. Podle Beka stát zaspal v době, kdy bylo možné navýšit počty studentů pedagogiky. "Produkce nových učitelů dnes pokrývá jen třetinu potřeb škol. Zaspali jsme. Teď to doháníme," říká.
Ministerstvo už podle něj začalo motivovat univerzity, aby navyšovaly kapacity. "Letos jsme umožnili pětiprocentní nárůst. V dalších letech chceme vytvořit desetiletou trajektorii, podobně jako to udělali u lékařů," informuje Bek.
Platy učitelů: problém regionální rovnosti
Rozdíly v platech mezi začínajícími a zkušenými učiteli jsou podle ministra příliš vysoké. Některá čísla ukazují, že nástupní plat učitele se v současnosti pohybuje okolo 32 tisíc korun, průměrný plat je pak něco málo přes 50 tisíc.
"V hlavním městě s tak vysokými náklady na život to není dostačující," přiznává Bek. Nicméně je podle něj potřeba brát v potaz, že ministerstvo měnilo od letošního ledna tarifní platy učitelů, jež vzrostly o sedm procent, což je podle ministra nejvíc ve veřejné sféře.
Novela zákona má také konečně otevřít cestu k regionální diferenciaci financování škol. Školy s větším podílem žáků ze znevýhodněného prostředí nebo cizinců budou moct dostat víc peněz. Do budoucna by se měla také zohlednit regionální platová zátěž pro učitele.
Proč nestačí kapacita škol? A kdo za to může?
V některých regionech, zejména v Praze, se letos až pětina dětí nedostala v prvním kole na žádnou školu. Bek tento stav spojuje s dlouhodobou nečinností zřizovatelů. "Stát už 20 let nezřizuje školy, to dělají kraje a města. A Praha tu situaci roky podceňovala," konstatuje.
Podle něj dnes Praha sice navyšuje kapacity, ale pomalu. A často se přehlíží, jak se nakládá s budovami, které město získalo před dvaceti lety. Ministr tvrdí, že se ptal města na jejich stav a co v nich je, ale odpověď nedostal.
Systémová změna potrvá roky
Příští rok podle ministra nenastane žádná revoluce. Ale měla by přijít větší předvídatelnost. "Uděláme důkladnou analýzu testů, posílíme pilotování. Chci, aby kolísání v náročnosti skončilo," říká. Zároveň ale přiznává, že zásadní změny se projeví až za několik let.
"Změníme-li strukturu oborů, podobu přijímaček a maturit, musíme také přepracovat vzdělávací programy. To nejde udělat ze dne na den," uzavírá Mikuláš Bek.
