Současná regulace trhu se spotřebitelskými úvěry v Česku dlouhodobě nahrává rozmachu predátorských půjček. Aktuálním dokladem je, že nebankovní společnost Provident a další poskytovatelé půjček dostali letos od České národní banky exemplární pokuty za nedostatečné prověřování klientů. Vláda zároveň připravuje novelu zákona o spotřebitelských půjčkách, která má posílit ochranu dlužníků. Investigace.cz zjišťovala, jak může nová regulace trh s nebankovními půjčkami proměnit.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.
S chystanou novelou zákona o spotřebitelském úvěru znovu vyvstávají otázky, které se v debatě o nebankovním sektoru vrací už téměř třicet let: jak nastavit pravidla tak, aby chránila spotřebitele, ale zároveň nevytlačila rizikové klienty do šedé zóny ilegálního trhu.
Mezi prvními nebankovními společnostmi vstoupil v roce 1997 na český trh Provident. V průběhu let vznikly další firmy, které obsluhovaly lidi ve finanční tísni, jimž nebyly půjčku ochotné poskytnout banky. Právě na takových klientech podle odborníků staví část nebankovních poskytovatelů svůj byznys dodnes.
A právě za takové jednání dostávají od regulátora trhu, tedy České národní banky, pokuty. Provident letos platil rekordních osm milionů.
Polepšili se?
Příběh seniorky Marie (jméno redakce změnila) připomíná podobné osudy beznadějně zadlužených lidí, jaké média sledují už skoro třicet let.
Její syn je v terminálním stádiu rakoviny. Protože si rodina nemohla léčbu dovolit, podepsala seniorka z Vysočiny s nebankovní finanční společností Provident smlouvu na novou půjčku. Již v roce 2017 si Marie vzala úvěr u jiné společnosti, které dodnes měsíčně splácí zhruba 3 500 korun.
V listopadu 2024 jí tak Provident půjčil dvacet tisíc korun. Celková částka k úhradě činila 36 tisíc, měsíční splátka byla 2 600 korun. O dva měsíce později podepsala druhou smlouvu – tentokrát už s měsíční splátkou 7 400 korun. Půjčka přesahující 60 tisíc, celková částka k úhradě 133 tisíc. V minulosti už Marie další dva úvěry u stejné společnosti doplatila.
S manželem (který podobně jako Marie splácí několik půjček) žijí ve vlastním domě a oba pobírají důchod. Ona zatím ještě invalidní, ten starobní jí začne chodit až od nového roku. Každý měsíc jí jen na splátkách úvěrů odchází z jejího 21 tisíc vysokého příjmu přes 13 tisíc. K tomu platí pět tisíc na provoz domácnosti. Po odečtení všech výdajů jí tak na pokrytí základních potřeb zůstává zhruba tři tisíce korun měsíčně.
Když Marie přestala být schopná splácet, obrátila se na službu dluhového poradenství. Půjčky u několika nebankovních společností si zatím vzal i Mariin syn. Invalida třetího stupně, kterému dle predikce lékařů zbývá rok života a, jak Marie během řešení situace zjistila, také člověk potýkající se s utajovanou závislostí na gamblingu, jehož opakované platby sázkovým kancelářím musel dle dluhové poradkyně poskytovatel půjčky v bankovních výpisech vidět.
V této chvíli se Marie prostřednictvím dluhových poradců snaží s Providentem, který dle všeho její schopnost splácet řádně neprověřil, uzavřít dohody o smíru, což jí s největší pravděpodobností zabere řadu měsíců. Od řešení věci s finančním arbitrem Marii firma opakovaně zrazovala nepravdivým tvrzením, že tato služba stojí peníze, a varovala ji, že takový krok může „zhoršit její pozici na finančním trhu“.
Jak regulovat
Podle průzkumu agentury Ipsos, který si nechala zpracovat Česká bankovní asociace, si při půjčování v roce 2024 sedm procent Čechů počínalo vysoce rizikově. Za vysoce rizikové chování se počítá mimo jiné splácení půjčky jinou půjčkou či splácení tří a více půjček najednou.
Zatímco banky klienty s nízkými příjmy, exekucemi nebo nepravidelnými výdělky obvykle odmítají, někteří nebankovní poskytovatelé jim nabízejí rychlé peníze bez dlouhého prověřování. „Dejme tomu, že se takovému člověku rozbije auto, které nutně potřebuje a nemá jak opravu zaplatit. V bankách a mnohdy i v některých nebankovních společnostech ho odmítnou, jiná nebankovní společnost mu ale půjčku poskytne,“ vysvětluje David Borges, spoluautor Indexu odpovědného úvěrování Člověka v tísni. Cena snadno dostupných peněz je ale často vysoká. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) může přesahovat sto procent a zavádějící smluvní podmínky spotřebitel často nedokáže plně vyhodnotit.
Nebankovní společnosti přitom v České republice operují v prostředí, kde na rozdíl od řady evropských zemí neexistuje zákonný strop na výši úroků nebo RPSN. Zákon zná sice termín „dobré mravy“, dle nějž je rozporovatelný jakýkoli úrok, který obvyklou úrokovou sazbu převyšuje alespoň čtyřikrát, ten ale podle expertů často funguje spíše na papíře. Taková půjčka sice může být u soudu rozporována a prohlášena za neplatnou, lidé o tom ale málokdy vědí či se do sporu s poskytovatelem úvěrů nechtějí pouštět.
Zákonem z roku 2016 stát převedl dohled nad nebankovními poskytovateli na Českou národní banku. Ta mimo jiné kontroluje, zda firmy dostatečně dodržují povinnost posuzovat schopnost klientů splácet úvěr. Několika společnostem za neplnění této povinnosti ČNB v roce 2024 udělila pokutu, v případě Providentu osm milionů korun. Firma slíbila nápravu v podobě přijatých opatření: „O těchto opatřeních jsme podrobně informovali ČNB a budeme je s ní i nadále konzultovat. Pevně věříme, že přijatá opatření budou regulátorem oceněna, neboť nejen posilují ochranu finančního zdraví zákazníků, ale také jsou v souladu s principy zodpovědného půjčování,“ uvedla mluvčí Providentu Jana Pikardová pro deník E15.
Novela zákona o spotřebitelském úvěru
V roce 2023 vydala Evropská unie směrnici, která upravuje regulaci spotřebitelských úvěrů v členských státech. Ty musí přijmout opatření, které zjednodušeně řečeno ochrání klienty před „lichvářskými úroky“. Konkrétní podoba je na jednotlivých státech. Česká vláda chystá novelu zákona o spotřebitelském úvěru, kterou nyní čeká debata v parlamentu.
Novela má vstoupit v platnost v listopadu 2026 a podle Davida Borgese z Člověka v tísni je už nyní vidět, jak se trh na změny připravuje. Úrokové sazby u některých poskytovatelů půjček klesají. „Zlevnění ovšem není vždy dobrá zpráva,“ upozorňuje Borges. „Z žadatelů o spotřebitelský úvěr totiž vydělí rizikové klienty, které neobslouží. Ti si pak budou půjčovat jinde, za ještě problematičtějších podmínek. Příliš striktní regulace může vést k odsunutí části trhu mimo legální sféru.“
Že novela nemusí lidi hledající půjčku ochránit, předpovídá i dluhový expert Daniel Hůle z Člověka v tísni. „Trh bude hledat cestu. Například přes podnikatelské úvěry nebo přes takzvané P2P půjčky, kdy fingovaně nepodnikající fyzická osoba půjčuje peníze jiné fyzické osobě. Na to se nevztahuje žádná regulace.“
Hůle dodává: „Novela znamená zcela neakceptovatelné a zásadní zhoršení pozice spotřebitelů. Zlikviduje totiž sankční mechanismus, který postihoval společnosti za to, že nedostatečně posuzovaly schopnost klientů půjčku splácet. Zásadní chybou je také úprava, která ruší postih pro zprostředkovatele P2P půjček.“
Reakce poskytovatelů půjček
Sami poskytovatelé mnohdy argumentují tím, že úvěry s vysokými úroky mají na trhu své místo. Podle Petra Floriána, člena představenstva a CEO společnosti Profi Credit, která ve zmíněném Indexu odpovědného úvěrování skončila na 24. z 29 míst celkového hodnocení, je regulace už dnes mimořádně přísná. „Ochrana spotřebitele je v České republice již nyní na velmi vysoké úrovni a celý segment poskytování úvěrů patří dlouhodobě k nejpřísněji regulovaným oblastem,“ uvedl. „Předpokládané požadavky připravované novely Profi Credit již nyní ve své praxi splňuje, ať už jde o transparentní podmínky, informovanost klientů nebo odpovědné poskytování úvěrů, a novela se nás tak z tohoto pohledu zásadně nedotkne.“
Podobně se vyjadřuje i společnost Zaplo, která skončila na dvaadvacátém místě Indexu. „Již od počátku svého působení na českém trhu se aktivně účastníme všech probíhajících aktivit ze strany regulátora trhu, včetně kulatých stolů pořádaných Ministerstvem financí ČR,“ uvádí. „Nemělo by dojít k přeregulování trhu, jako tomu bylo v minulých letech například na Slovensku, kdy naprostá většina nebankovních poskytovatelů trh opustila. Poptávka po financování však samozřejmě nezmizela, jen se přesunula do neregulované šedé zóny.“
„Pokud budou cenové stropy nastavené příliš nízko, nebudeme schopni obsluhovat všechny naše spotřebitele,“ komentuje pro investigaci.cz situaci mluvčí Providentu Jana Pikardová. Odchod z českého trhu nicméně mezinárodně působící společnost v souvislosti s novelou „rozhodně neplánuje“.
Konkrétně na příkladu Providentu lze ukázat, jak se liší regulace trhu i v bezprostředním sousedství Česka.
V Maďarsku je Provident největším poskytovatelem úvěrů. Maďarská vláda sice v roce 2011 stanovila strop pro výši RPSN, stranou regulací ale zůstaly poplatky za takzvanou „domácí službu“, kdy zástupci společnosti, tak jako u Providentu, chodí splátky v pravidelných intervalech vybírat přímo ke klientům. Firma má navíc v zemi blízké vazby na vládní stranu Fidesz Viktora Orbána.
Ze Slovenska se Provident už po roce 2015 stáhnul. Vláda tehdy omezila maximální výši úroků. Podle expertů vedla změna k rozbujení nelegálních lichvářských půjček.
Polská vláda zavedla přísnější pravidla už v roce 2011. Stanovila limity na náklady mimo samotný úrok, tedy například na poplatky za služby.
Autorka textu: Síta Hrňová
The post Přinese novela zákona větší ochranu dlužníků, nebo rozmach lichvy? appeared first on investigace.cz.
