Polské úřady tak ten den zadržely muže, o kterém se domnívaly, že byl jen pár desítek minut od provedení žhářského útoku. Muže, který byl, aniž si to možná plně uvědomoval, kolečkem ve větší hře: nové vlně ruské sabotáží na evropské půdě.
Změna taktiky
Tento případ není ojedinělý. V posledních dvou letech čelí Evropa sérii incidentů. Od požárů v nákupních centrech a průmyslových zónách až po vandalismus namířený proti politickým a vojenským cílům. Bez jasných důkazů o přímé ruské účasti, ale s množícími se indiciemi, zpravodajské služby docházejí k jednomu závěru: Rusko změnilo taktiku. Místo tradiční špionáže sází na nenápadnou, ale nebezpečnou strategii: využívání levně najatých "externistů", kteří pro něj páchají sabotáže.
Evropské bezpečnostní složky tvrdí, že Moskva spustila cílenou kampaň destabilizace. Cíle se liší - od továren vyrábějících vybavení pro Ukrajinu po symbolické budovy jako obchodní centra. Jednotlivé útoky působí nahodile, ale ve svém součtu představují záměrný vzorec. Narušit bezpečnostní prostředí, vyvolat paniku a zpochybnit schopnost států chránit své občany.
Zvláštností této sabotérské kampaně je, že není vedena profesionálními agenty v terénu, ale lidmi jako Serhij - jednotlivci s nejasnou motivací, často zranitelnými, bez zázemí, najatými přes aplikace jako Telegram. Často se domnívají, že dělají službu ideologickému spojenci, nebo jen chtějí vydělat pár stovek dolarů. Ve skutečnosti jsou však jen figurkami v hybridní válce.
Serhijův příběh
Serhij pocházel z Oděsy a po rozpadu Sovětského svazu ztratil víru v ukrajinskou vládu. Po ruské invazi v roce 2022 uprchl do Německa, aby se vyhnul odvodu. Právě tam ho kontaktoval "Alexej", údajný ukrajinský podnikatel, který sdílel jeho proruské názory. Serhij se s ním nejdříve bavil o politice, ale postupně se z pravidelných rozhovorů staly pohovory pracovní. Alexej přišel s "výhodou a výdělečnou" nabídkou.
Když se nakonec vydal do Polska, čekal ho úkol: vybrat vhodné místo pro žhářský útok, zapálit ho a za odměnu dostat čtyři tisíce dolarů (přibližně 88 tisíc korun). Serhij se rozhodl pro velkoobchodní sklad plný barev u Vratislavi. Nakoupil vybavení, ale nakonec mu došlo, co dělá. Pokusil se z útoku vycouvat a poslat Alexejovi falešné důkazy. Zatčen byl těsně předtím, než stihl z Polska odjet.
Vyšetřování ukázalo, že Alexej nebyl žádný ukrajinský podnikatel. Jednalo se o důstojníka ruské vojenské rozvědky GRU, který se v online prostředí vydával za různé osoby, od podnikatele po evropského neonacistu. Stejný účet, který kontaktoval Serhije, později zveřejnil inzerát hledající žháře, tentokrát s rasistickým podtextem.
Serhij byl nakonec odsouzen k osmi letům vězení. Přestože skutečný útok nespáchal, soudce zdůraznil potřebu exemplárního trestu: mělo jít o vzkaz všem potenciálním následovníkům. Moskva ale o Serhije neprojevila žádný zájem. Nebyl diplomat, nebyl voják, byl nahraditelný.
V Litvě shořel minulý rok obchod Ikea, v Británii bylo obviněno sedm lidí kvůli žhářskému útoku na podnik spojený s Ukrajinou, ve Francii bylo pod Eiffelovou věží ponecháno pět rakví s nápisem "Francouzští vojáci na Ukrajině", v Estonsku byla rozbita okna auta ministra vnitra a místního novináře. V Polsku došlo k mnoha podezřelým požárům, včetně jednoho, který zničil obrovské nákupní centrum ve Varšavě. Podobných případů v Evropě přibývá. Jen v posledních letech jich je několik desítek.
Staré metody, nové nástroje
Ruská sabotážní kampaň má kořeny už v sovětských časech. V šedesátých letech byla součástí standardní doktríny KGB. Dnes se GRU přizpůsobila novým podmínkám: místo profesionálních agentů často najímá migranty, bývalé vojáky nebo zklamané jednotlivce. Platby probíhají v kryptoměnách, nábor přes aplikace, úkoly sahají od vylepování plakátů po instalaci sledovacích zařízení.
Zpravodajské služby varují, že tohle je teprve začátek. Jak válka na Ukrajině pokračuje a Rusko vnímá Západ jako přímého účastníka konfliktu, může docházet k čím dál nebezpečnějším operacím. Už jednou Spojené státy přerušily podezřelý plán s výbušnými zásilkami a pohrozily, že na takovou provokaci by už musely reagovat.
"Každý, kdo se snaží najít práci přes Telegram, se může nevědomky přihlásit do služby ruské rozvědky," shrnul jeden z evropských činitelů pro deník The Guardian. A dodal: "Jednoho člověka zavřete a na jeho místo nastoupí další. Pro Moskvu jsou to lidé na jedno použití."
