Dánsko má pouze šest milionů obyvatel, je až třicátou největší evropskou zemí, ve světové politice většinou nehraje klíčovou roli. Přesto se na něj Vladimir Putin v posledních týdnech výrazně zaměřil, vedle vedení samotné agrese na Ukrajině teď znovu a znovu zkouší dalšími konfrontačními kroky trpělivost Kodaně. Proč? Německý list Bild přišel se čtyřmi možnými důvody.
Putinova brána k Atlantiku
Dánsko má sice o čtyři miliony obyvatel méně než třeba Česko, vyznačuje se však nesmírně důležitou strategickou polohou. Kontroluje úžiny k Baltskému moři, což pro ruskou námořní flotilu představuje výraznou komplikaci. Z Kaliningradu a Petrohradu vede cesta k Atlantiku pouze přes Dánsko. S tím souvisí další věc, která Moskvu dráždí.
ČTĚTE TAKÉ: Lavrov opět pohrozil NATO a EU: Na agresi proti Rusku přijde odpověď, o tom nepochybujte
Jen něco přes 360 kilometrů dělí Kaliningrad od dánského ostrova Bornholm, kde Kodaň nedávno společně s americkou armádou pořádala test raketových vojenských systémů. Rusové to brali jako provokaci, jejich velvyslanec v Kodani Vladimir Barbin varoval, aby se země přestala připravovat na použití jaderných zbraní. Bild konstatuje, že Dánům jde přitom pouze o bezpečnostní záruky. A že Rusko používá výhrůžek jen k tomu, aby se pokusilo rozdělit jednotlivé členské státy NATO, oslabit západní odstrašující sílu.
Dánská podpora Ukrajině
Málokterá jiná země stojí tak věrně po boku napadené Ukrajiny jako právě Dánsko. Severský stát poskytuje Kyjevu pomoc ve výši mnoha miliard eur, dodává mu ochotně zbraně, podílí se na financování výroby dronů s dálkovým doletem. Kodaň je tak pro Kreml problém jak z praktického, tak symbolického hlediska. Systematicky se pokouší rozdrolit západní odhodlanost. Snaží se hrozbami a provokacemi vnést mezi obyčejné Dány strach.
Summit EU v Kodani
Už se to tak nějak sešlo: K tomu všemu čeká Kodaň za týden summit hlav států a vlád Evropské unie. Mezi mnoha dalšími tématy se hovor povede především o podobě další pomoci Ukrajině, zpřísnění sankcí proti Rusku. Putin se může tvářit, že se ho nic z toho netýká, ve skutečnosti ale jde pro něj v obou případech o velmi bolavé body. Evropa po třech letech války na Ukrajině už zdaleka není tak jednotná, jako tomu bylo na začátku konfliktu. Kreml své zastrašování nyní logicky stupňuje, aby ještě víc znejistěl a rozdělil západního protivníka.
Na obzoru jsou volby v Moldavsku
Co má společného Moldavsko s Dánskem? Nic. A všechno. V balkánské zemi se 28. září konají volby, výsledky mohou zásadně zamíchat s kartami evropské politiky. Bývalá součást SSSR několik posledních let pod vedením prezidentky Maii Sandu směřovala k Západu, Moskva chce však zemi za každou cenu vrátit pod svou sféru vlivu. Volby rozhodnou, jak to bude s Moldavskem dál. Proto Moskva šíří všelijaké konspirační teorie o tom, že by v případě vítězství proevropské strany došlo k invazi vojsk NATO. Tím, že Putin současně vyhrožuje jednomu z členských států Aliance, chce posílit pocit ohrožení – a před volbami zneklidnit Moldavce.
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Ukrajinci znovu udeřili na Krym. Podívejte se, jak krásně ta letadla hoří, chlubí se videem
