Vlasta Parkanová
Vlasta Parkanová není pouze první ženou v čele českého rezortu spravedlnosti, ale i první tuzemskou ministryní od rozpadu Československa. Členkou vlády se stala v roce 1997, kdy nahradila svého stranického kolegu z tehdejší Občanské demokratické aliance (ODA) Jana Kalvodu. Ten na konci roku 1996 složil funkci, protože neoprávněně užíval titulu JUDr., ačkoli nesložil rigorózní zkoušku.
ČTĚTE TAKÉ: Kdo je klíčový muž v bitcoinové kauze? Obhájce mocných z ODS i ANO a známý Nejedlého
Na postu ministryně přestála i bouřlivý závěr roku 1997, kdy se rozpadla druhá vláda Václava Klause po vypuknutí skandálu kolem financování ODS, a v úřadě působila i během vlády Josefa Tošovského, která měla za úkol zemi dovést k předčasným volbám v červnu 1998.
Do vrcholné politiky se vrátila o téměř deset let později, kdy se už v barvách KDU-ČSL stala ministryní obrany. Její vládní angažmá v Topolánkově druhé vládě ale dopadlo neslavně.
Kvůli nákupu dopravních letadel CASA ji od roku 2012 stíhala policie. Podle obžaloby měla společně s ředitelem ministerské sekce způsobit státu škodu přes 770 milionů korun, protože si nenechali zjistit obvyklou cenu letadel. Případ se táhl téměř deset let. Definitivně osvobozena byla až v roce 2021.
Daniela Kovářová
Daniela Kovářová byla ministryní spravedlnosti od května 2009 do července 2010 v úřednické vládě Jana Fischera, kam ji nominovali občanští demokraté. Během svého působení podala celkem 112 stížností pro porušení zákona, napsaly Novinky.cz.
Jedna z nich se týkala případu krádeže 74 milionů korun z vozidla bezpečnostní služby v Hořicích z roku 2008, za který byli Rudolf Tesárek a Josef Blažek odsouzeni na 10 let vězení.
Za mřížemi si ale dlouho nepobyli. V červnu 2010 Kovářová oběma mužům přerušila výkon trestu. Její nástupce, Jiří Pospíšil (TOP 09), sice stížnost stáhl, ale Tesárek s Blažkem již stihli uprchnout do Thajska.
Thajská policie ale oba muže v květnu 2011 zatkla, neboť měli propadlá víza, a v zemi pobývali nelegálně. Dvojice byla následně vyhoštěna a předána české policii.
V současné době působí v Senátu, kam byla zvolena za Plzeň.
Helena Válková
Rodačka z Chlumce nad Cidlinou a současná poslankyně hnutí ANO Helena Válková působila jako ministryně spravedlnosti rok a jeden měsíc za vlády Bohuslava Sobotky.
Během svého působení se dostala do sporu se svými náměstky, což vyústilo v konec tří z nich na ministerstvu, negativní medializaci a nevoli na politické scéně, napsal iDnes.cz. Zatímco současná senátorka Hana Kordová Marvanová rezort opustila sama, Pavel Štern a Pavel Kasík byli odvoláni.
S negativními ohlasy se setkal i její výrok pro Echo24, že se během německé okupace za druhé světové války „v protektorátu zas tolik nedělo“.
Po neklidném roce a kritice ze strany i vlastních straníků z ANO podala v únoru 2015 demisi a k 1. březnu ministerstvo opustila. V rozhovoru pro iRozhlas uvedla, že ji mrzí ztráta podpory vlastní strany.
V prosinci 2019 ji tehdejší prezident Miloš Zeman navrhl do funkce ombudsmanky. Válková se ale nakonec rozhodla nekandidovat kvůli svému někdejšímu členství v komunistické straně.
Marie Benešová
Marie Benešová, která zemřela v listopadu loňského roku, jako jediná žena stanula dvakrát v čele resortu spravedlnosti. Politička, která se netajila svou podporou tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, poprvé usedla do ministerského křesla v červenci 2013 v Rusnokově vládě.
Zatímco první vládní angažmá se obešlo bez kontroverzí, její druhé jmenování v dubnu 2019, kdy nahradila Jana Kněžínka, vyvolalo v části veřejnosti a opozice silnou vlnu nevole.
Kněžínek svůj úmysl odejít z vlády oznámil den poté, co státní zastupitelství informovalo o návrhu na podání obžaloby v kauze Čapí hnízdo, mezi obžalovanými byl i tehdejší premiér Andrej Babiš. Opoziční politici výměnu v čele resortu spravedlnosti kritizovali a dávali ji do souvislosti s návrhem na Babišovu obžalobu.
Největší demonstrace od roku 1989
Výměna spustila vlnu demonstrací pořádaných spolkem Milion chvilek pro demokracii, který krok označil za účelový a vyjádřil obavy, že Babiš dostane pod kontrolu justici.
Demonstranti zprvu požadovali především odchod Benešové. Protesty se ale postupně stočily i k prezidentu Zemanovi a k požadavku na Babišovu demisi.
Série protestů nakonec vyústila ve dvě dosud největší veřejná shromáždění od roku 1989 na Letenské pláni, kde se pokaždé sešlo přes čtvrt milionu lidí.
Benešová při svém odchodu z funkce v prosinci 2021 uvedla, že demonstrace proti jejímu jmenování podle ní nespravedlivě poškodily její profesní pověst.
Benešová také zaujala svým postojem ke kauze Vrbětice. Zatímco premiér Babiš i představitelé českých tajných služeb a orgánů činných v trestním řízení od dubna 2021 uváděli ruskou stopu jako jedinou prošetřovanou verzi, tehdejší prezident Miloš Zeman na konci dubna v televizním projevu hovořil o dvou, a Benešová dokonce ještě o více možnostech.
Taťána Malá
Rekordmankou na křesle ministerstva spravedlnosti je současná poslankyně hnutí ANO Taťána Malá. V čele rezortu strávila pouhých 13 dní, což z ní činí ministryni s druhým nejkratším výkonem funkce v české historii. Nelibé prvenství patří Karolíně Peake, která se v čele ministerstva obrany za Nečasovy vlády udržela jen devět dní.
Osudným se Malé stalo obvinění z plagiátorství ve svých diplomových pracích na Panevropské vysoké škole v Bratislavě, kde vystudovala práva, a na Mendelově univerzitě v Brně, kde psala práci o chovu králíků.
Malá odmítla, že by opisovala, připustila jen chyby při používání citací. „Velmi mě tato kauza mrzí, protože to téma, které jsem v diplomové práci psala, bylo téma, které mě zajímalo. Opravdu jsem se tomu věnovala řadu měsíců, využívala jsem různé zdroje. Bohužel nemohu vyloučit, že jsem někde zapomněla uvést citaci, ale určitě ne úmyslně,“ citoval Malou iRozhlas.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Byl Jiřikovský bílým koněm? I přes darovanou miliardu státu skončila jeho příbuzná v exekuci
