"Nedal jsem svůj souhlas, aby mě poslali mimo Rusko," řekl Jašin novinářům v Bonnu. "Co se stalo 1. srpna, není výměna. Je to mé vyhoštění z Ruska, proti mé vůli. Mým prvním přáním v Ankaře bylo koupit si letenku a vrátit se do Ruska," prohlásil Jašin, který dále uvedl, že odmítl podepsat žádost o milost adresovanou ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Podle jeho slov mu však naznačili, že jeho návrat do vlasti by zabránil jakékoliv další výměně a jiní političtí vězni by přišli o šanci dostat se na svobodu.
Také Kara-Murza podle ruské služby BBC uvedl, že žádost o milost nepodepsal. A naznačil, že by se chtěl do vlasti vrátit. Bývalý ředitel hnutí Otevřené Rusko a opoziční politik Pivovarov poděkoval všem, kteří se na výměně podíleli, a uvedl, že výměna dala naději dalším politickým vězňům. Ten podle agentury Reuters řekl, že je propuštění uchránilo od smrti. Kara-Murza uvedl, že o chystané výměně dopředu nevěděl.
Čtvrteční výměna je označována za největší mezi Moskvou a Západem od konce studené války. Její součástí bylo 26 lidí. Do Ruska se dostalo deset osob včetně v Německu usvědčeného vraha a důstojníka ruské tajné služby FSB Vadima Krasikova. Ve skupině bylo osm dospělých a také dvě děti.
Z Ruska pak zamířili tři lidé včetně Američanů Evana Gershkoviche či Paula Whelana do USA a 13 do Německa. Mezi nimi byli ruští opoziční politici Jašin, Kara-Murza a Pivovarov, obránce lidských práv Oleg Orlov a další kritici ruského režimu nebo jeho války na Ukrajině.
