Prevence není luxus, ale strategická investice do budoucnosti, zvlášť u dětí. „V dětství se dá zachytit a napravit obrovské množství věcí, pokud máme dostatek času na pacienta,“ říká pediatrička Hana Rázgová z rodinné kliniky Galen Clinic na pražských Vinohradech, která se zaměřuje na prémiovou péči a navazuje na tradici rodinných lékařů.
Rodiče vkládají čas, energii i peníze do budoucnosti svých dětí – vybírají školy, platí kroužky, jazykové kurzy i spořicí fondy. Ale žádná z těchto investic nedává smysl, pokud dítě nemá to nejcennější kapitálové zázemí – zdraví. Jen zdravé dítě má chuť objevovat, učit se, sportovat i překonávat překážky. Dovede využít všechny možnosti, které mu rodiče otevírají. Neexistuje proto investice, která by se vyplatila víc, měla lepší výnos.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace přináší každé jedno euro vložené do prevence a podpory zdraví v dětství až čtrnáctinásobný přínos společnosti. Prevence přitom není jednorázový lékařský úkon, ale dlouhodobá strategie a investice, která se zhodnocuje po celý život.
„Systém preventivních prohlídek je jedním z pozitivních dědictví minulého režimu. Rozlišujeme čtyři úrovně prevence – od primární, která předchází vzniku onemocnění, přes sekundární zaměřenou na jejich včasný záchyt, a terciární, jež se snaží zabránit opakování problému či zhoršení stavu, až po nově zdůrazňovanou kvarterní, která chrání pacienty před nadbytečným vyšetřováním a léčbou,“ vysvětluje MUDr. Razgová s tím, že typickým příkladem je třeba nadužívání antibiotik.
Klíčem prevence je pak komunikace – schopnost vysvětlit, kdy léčba pomůže a kdy by mohla uškodit. „Cílem prevence není dělat všechno, ale dělat to, co má smysl,“ říká lékařka. Jenže právě na to často nezbývá čas. Přetížení pediatři totiž bojují s administrativou i návalem pacientů, a prostor pro rozhovor se tak ztrácí.
Právě na tyto nedostatky v systému zareagovala klinika Galen otevřením pediatrického oddělení na jaře loňského roku. Posílila lékařské kapacity, aby mohla rozšířit péči i na další rodinné příslušníky stávajících klientů, a tímto krokem navázala na koncept rodinného lékařství.
Rozhodujících sedm let
Zásadní jsou v prevenci první roky života, kdy se formují imunitní, nervový a pohybový systém, psychika a emoční odolnost. Co se pokazí v té době, má často nevratné následky. „Vědecké studie ukazují, že na kardiovaskulární a neurodegenerativní onemocnění si zakládáme v daleko nižším věku, než se předpokládalo,“ uvádí příklad lékařka.
Pravidelná prevence pomáhá odhalit problémy dřív, než přerostou v onemocnění, a tím šetří nejen stres, ale i čas a peníze spojené s náročnou léčbou v budoucnu. Vyplatí se ovšem chtít víc než jen to, co nabízí veřejné zdravotnictví. Prevence už dnes totiž není jen o měření a očkování.
„Její velkou částí je i edukace rodičů – jaká je vhodná skladba jídelníčku v konkrétním věkovém období, jaké má mít dítě pohybové návyky, jak ho chránit před úrazy nebo otravami. Ale také jak ho vést k digitální hygieně,“ vysvětluje pediatrička.
Za jedno z největších rizik současnosti považuje digitální prostředí. „Není nezvyklé, že vidíme miminka, která už sledují obrazovky. Dítě do dvou let by přitom nemělo přijít s displejem vůbec do kontaktu. Později maximálně jen na desítky minut denně a ideálně společně s rodičem,“ říká MUDr. Rázgová.
Podle ní právě přetížení digitálními podněty souvisí s nárůstem úzkostí, poruch pozornosti i příjmu potravy u starších dětí. „Po covidu sledujeme víc psychických problémů, sebepoškozování i závislostí na sociálních sítích. Děti vyrůstají ve světě permanentního porovnávání. I proto je nedílnou součástí prevence v Galen Clinic také psychologické vyšetření,“ vysvětluje.
Citlivým obdobím je podle ní i puberta. „Zhruba mezi 11. a 15. rokem se objevuje nejvíce psychických potíží – úzkosti, deprese, poruchy příjmu potravy či sebepoškozování. Děti reagují na tlak na výkon, porovnávání, někdy i na osamělost,“ dodává Hana Rázgová.
Zdravý pohyb není tvrdý drill
Podceňovaným prvkem prevence je rovněž pohyb. „Buď děti tráví čas u obrazovek, nebo jsou naopak jednostranně přetěžovány sportem. Ani jedno není ideální,“ upozorňuje lékařka.
Podle odborníků by se měly hýbat alespoň 60 minut denně, ideálně dvě až tři hodiny. V Galen Clinic proto na péči pediatra navazuje i práce fyzioterapeutů, kteří sledují správný vývoj pohybového aparátu. „Už drobné odchylky, třeba v držení těla, mohou později vést k problémům. Fyzioterapie u nás funguje jako další vrstva prevence,“ vysvětluje MUDr. Rázgová.
Úskalím, které může dítě výhledově znevýhodnit, je ale i systém preventivních prohlídek, které jsou v pozdějším věku pouze každé dva roky. „Když rodič něco přehlédne, existuje riziko, že problém odhalíme pozdě. Proto děti k celkovému preventivnímu vyšetření zveme častěji, minimálně jedenkrát ročně, abychom včas odhalili možné odchylky“ dodává.
Péče o zdraví dětí podle Hany Rázgové přitom není jen otázkou osobní odpovědnosti, ale i ekonomiky. „Léčba civilizačních onemocnění stojí obrovské prostředky. Kdyby se část těchto peněz investovala do prevence, systém by byl mnohem efektivnější. Dítě, které vyroste zdravé, fyzicky i psychicky odolné, je v dospělosti produktivnější a méně nemocné,“ konstatuje.
A dodává, že největší problém prevence je prostý: „Dokud nic nebolí, lidé mají pocit, že není co řešit. Jenže právě tehdy je čas se starat.“ Protože zdraví, stejně jako jakýkoliv jiný kapitál, se tvoří pomalu. A kdo začne investovat až v krizi, ten už jen dohání ztrátu.
The post Prvních sedm let rozhoduje. Zdraví dětí je nejefektivnější investice appeared first on Forbes.
