Život mezi Českem a Rakouskem, sedm dětí a garáž plná veteránů. Jak žije úspěšný developer a majitel skupiny Engine Radek Pokorný? Business casual má v malíku, ve skříni mu však nechybí ani tradiční rakouské kalhoty lederhosen. Proč raději cestuje po silnici než letadlem? Co si obvykle přiveze z cest? A v rytmu jakých britských kapel rád vzpomíná na vlastní mladistvá dobrodružství?
Můj osobní styl oblékání
Já mu říkám ležérní, takový smart business fit. Volnočasové oblečení nemám skoro žádné. Mám rád business casual. A protože žiju napůl v Rakousku, mám také tradiční oděvy trachtenmode a kožené kalhoty lederhosen.

Místo, kam nejraději cestuji
Rakouské Zell am See-Kaprun. To je podle mě nejlepší místo na světě. Mám sedm dětí a dostat je všechny letadlem někam do hotelu je moc složité, tak jsem koupil dům. Takové království, kde je úplně všechno – potok, ohniště i kůlna.
Přemýšlel jsem, jestli koupit dům na Floridě, v Chorvatsku, ve Skotsku, ve Španělsku nebo Thajsku. Jenomže nerad létám, je to otrava někde tři hodiny čekat. Navíc mám vyměněnou kyčel, takže ve všech bezpečnostních rámech pípám. A protože jsem vášnivý sběratel starých aut, rád vezmu káru a vyrazím rovnou za rodinou.
Hudební album, po kterém vždy rád sáhnu
Miluju hudbu. Moje hobby je DJing. Na jedné straně mám rád nejnovější houseové věci, na té druhé miluji starou elektroniku – jako album Total, které vzniklo ve spojení britských skupin Joy Division a New Order. Staré elektronické bomby z osmdesátek. To je nejvíc. Vždy se mi ta doba vybaví.
Svůj život v osmdesátkách miluju, vše, co jsem podnikal, prováděl… Klub Radost byl tehdy fakt cool místo. Sám jsem v té době závodně tančil, i když šlo o akce typu komunistický Festival tance a přátelství v Ústí nad Labem. To bylo spíš strašlivé, ale taneční muziku a tanec zbožňuju.
Tu desku poslouchám, když jsem někde sám, obvykle na cestách. Takových chvil ale s dětmi a byznysem moc není. I když nedávno jsem letěl do Düsseldorfu koupit si auto a s nejlepší hudbou v uších jsem se v letadle usmíval jako blázen. U mě zkrátka vedou britské elektronické skupiny nové vlny jako Joy Division, New Order, Kajagoogoo, Ultravox, Tears for Fears nebo německý Kraftwerk. A dneska to mladí zase poslouchají a mají to rádi.
Oblíbený suvenýr, který jsem si přivezl z cest
Nemám suvenýry. Moje nejoblíbenější věc, kterou si vozím z cest a kvůli které na ty cesty vůbec jezdím, jsou pomlácené staré káry. Nedám dopustit na svého Cadillaca a před chvílí jsem si koupil starého Golfa jedničku z roku sedmdesát osm v cabrio verzi.
Předmět, bez kterého nedokážu žít
Neexistuje předmět, bez kterého bych nedokázal žít. Předměty nejsou důvodem k žití, nebo nežití. Jediným důvodem, proč bych nedokázal žít, je, kdyby se dělo něco s mojí rodinou.
Nejlepší kniha, podcast
Nemám moc čas číst. Naposledy jsem četl Ságu rodu Porsche: rodinné dějiny jednoho automobilu. Ani ne kvůli slavné značce nebo autům, spíš mě zajímaly historické souvislosti – válka a fašismus. Mám rád literaturu faktu.
No a podcast… většinou je mám spojené spíš s konkrétními lidmi. Rád poslouchám ty od Martina Vaculíka, Michala Půra a svého času také Petra Šimůnka.
V mé lednici vždy najdete
Asi hlavně zimu. A možná lahev dobrého rakouského veltlínského. Dřív jsem tam měl pivo, to jsem ale přestal pít. Na vysoké jsme tam z legrace s klukama chladili ekonomické informace, alias celý ročník časopisu Ekonom.
Poslední věc, kterou jsem si koupil na sebe
Tradiční kalhoty lederhosen.

Předmět, se kterým se nikdy nerozloučím
Fiat 128 Coupé.
Film nebo kulturní akce, které mě v poslední době obohatily a donutily se zamyslet
Kulturní akce žádná. Všechny mi připadají stejné. Na Netflixu mě ale zaujal dokument Americká štvanice: Usáma bin Ládin. Vzal jsem totiž děti do New Yorku k památníku jedenáctého září, abych je něco naučil. A ten dokument mě dostal. Obecně mám dokumentární snímky rád.
The post Rakousko, omlácený Fiat a osmdesátky. Poznejte developera Pokorného Out of Office appeared first on Forbes.