Podpora prezidenta USA Donalda Trumpa ze strany největších amerických firem se po vraždě politického aktivisty a Trumpova stoupence Charlieho Kirka z minulého týdne ještě zintenzivnila. Stejně jako boj proti prezidentovým kritikům. Ze dne na den například dostal vyhazov Trumpem nenáviděný moderátor jedné z nejsledovanějších amerických talkshow, Jimmy Kimmel.
„Gratuluji (televizi) ABC, že konečně našla odvahu udělat to, co bylo nutné,“ napsal na svou sociální síť Trump, když zjistil, že člověk, který si z něj roky utahoval, přišel o svůj populární pořad.
Kimmel musel skončit, protože se podle něj „gang“ příznivců prezidenta „zoufale snaží vykreslit mladíka, který zavraždil Charlieho Kirka, jako někoho jiného než jednoho z nich a dělá vše pro to, aby z toho vytěžil politické body“.
Přestože moderátor neřekl, že by údajný atentátník byl příznivcem Trumpa, ale pouze, že se prezidentovi stoupenci snaží, aby tak o něm nikdo nemluvil, stačilo to k vyhazovu.
Prezidenta zřejmě naštvala i další pasáž, ve které se Kimmel pustil do způsobu, jakým Trump vyjadřuje zármutek za svého zavražděného přítele, protože místo odpovědi na otázku novináře o tom, jak se drží, začal mluvit o tanečním sálu, který buduje u Bílého domu.
„Takhle dospělý člověk netruchlí nad vraždou někoho, koho nazývá přítelem. Takhle truchlí čtyřleté dítě nad smrtí zlaté rybky,“ reagoval na to Kimmel, za což ho televize ABC, vlastněná společností Disney, na neurčito stáhla z vysílání.
Kimmelův vyhazov přišel poté, co Trumpem dosazený šéf Federální komise pro komunikaci Brendan Carr řekl, že moderátorova slova jsou součástí „koordinovaného úsilí o klamání amerického lidu“ a Komise podle něj „připraví nápravná opatření“.
Foto Erin Scott / Wikimedia Commons (Public domain)
Prvním moderátorem, jehož pořad Trumpovu druhou vládu nepřežil, byl ale Stephen Colbert. Jeho The Late Show se na amerických obrazovkách objevila poprvé v září roku 2015, po necelé dekádě ale síť CBS oznámila, že „z čistě z finančních důvodů“ končí.
Ještě dva měsíce předtím přitom výkonný ředitel CBS George Cheeks řekl, že problém má televize spíše s prodejem reklam v denním programu a že mají ve vysílání „ve 23:30 posledních devět let člověka číslo jedna“.
Když tak přišlo rozhodnutí ukončit nejsledovanější večerní talkshow ve Spojených státech, někteří za tím viděli politické rozhodnutí.
Zejména kvůli tomu, že se CBS jen několik dnů předtím dohodla s prezidentem, že mu zaplatí odškodné šestnáct milionů dolarů za odvysílání loňského rozhovoru s prezidentskými kandidáty v pořadu 60 Minutes. Trump tvrdil, že ho televize poškodila v kampani tím, že záměrně sestříhala odpovědi jeho soupeřky Kamaly Harris tak, aby vypadala chytřejší.
Trump pak na skončení Colbertova pořadu na své sociální síti Truth Social reagoval vítězoslavně. „Absolutně miluju, že Colberta vyhodili,“ napsal. A dodal: „Další na řadě je Jimmy Kimmel.“
Oba muže, ale i řadu dalších komiků, přitom Trump opakovaně napadá již od svého prvního vládnutí. V roce 2023, tedy ještě před návratem do prezidentského úřadu, měl navíc podle časopisu Rolling Stone nařídit svým zaměstnancům, aby si stěžovali na Kimmela u Disney, mateřské společnosti ABC, protože o něm komik neustále vtipkoval.
Trump se nicméně ve svém boji zaměřil hlavně na programy takzvaného DEI, tedy důrazu na rozmanitost zaměstnanců, inkluzi a rovné příležitosti. Ty označil za „nebezpečné, ponižující a nemorální“ a společnosti Google, Amazon, Meta či McDonald’s je rychle zrušily.
Ze svých slíbených plánů ustoupila i americká banka Goldman Sachs, která původně podporovala diverzitu ve správních radách společností, jež uváděla na burzu. Aby se o firmy banka zajímala, musely v radě mít alespoň jednoho zástupce menšiny.
Poradenská společnost Deloitte dokonce kromě zrušení vlastního DEI programu nařídila svým patnácti tisícům zaměstnanců, kteří spolupracují s vládou a úřady, aby si z e-mailových podpisů odstranili zájmena odkazující na jejich pohlaví.
Foto David Prasad / Wikimedia Commons (CC BY-SA 2.0)
O některé z těch podniků, které podporu menšin dosud nezrušily, už se zajímá stát. Řadě soukromých zaměstnavatelů již ministerstvo spravedlnosti zaslalo civilní vyšetřovací požadavky s žádostí o informace o těchto programech.
Stát totiž v květnu spustil „Iniciativu pro boj proti podvodům v oblasti občanských práv“, jejímž cílem je zabránit společnostem, které získávají prostředky od vlády, v údajné „diskriminaci“ bělochů prostřednictvím pokračování programů zaměřených na zaměstnávání a podporu menšin.
Na změnu v politickém směru Spojených států reagovaly také obchodní řetězce, které v předchozích letech v červnu obvykle nabízely výběr produktů s motivem duhy pro LGBT komunitu. K jejich kompletnímu zrušení sice nedošlo, podle serveru Business Insider však firmy takové zboží spíše přesouvají do online prodeje.
Řetězec supermarketů Target pak letos v červnu zavedl kolekci „USA“, kterou postavil na místo dřívějších kolekcí „hrdosti“. Tam, kde dříve byly duhové vlajky, si tak letos zákazníci mohli koupit boty či plavky s americkou vlajkou.
Společnosti Target, Macy’s a Walmart se tento rok také více zaměřily na oslavy Dne otců a v červnu ho na svých webech propagovaly v první kategorii produktů.
K takovému omezení došlo možná i proto, že v únoru Správní rada státu Florida podala hromadnou žalobu proti společnosti Target, protože prý měla „vědomě klamat a podvádět investory tím, že zatajovala finanční rizika svého radikálního LGBTQ aktivismu“ a údajné „sexualizace dětí“.
Foto The White House / Wikimedia Commons (Public domain)
Kromě ovlivňování fungování firem a produktů, které nabízejí, se však Trump pustil i do „zestátňování“ velkých společností – tedy alespoň jejich částí. Stát například od letoška drží „zlatý podíl“ v ocelárně U. S. Steel, díky němuž může prezident USA vetovat kroky firmy, které se mu nelíbí.
Od srpna navíc Spojené státy vlastní desetiprocentní podíl ve společnosti Intel, významném výrobci mikročipů. Americká vláda se tak stala největším akcionářem technologické firmy, což Rick Stengel, bývalý člen vlády Baracka Obamy, označil za krok, „na který by byli Mao Ce-tung a Stalin hrdí“.
Srovnání s komunistickými diktátory Trump sice odmítá, podle jeho poradců by ale stejný osud mohl čekat více velkých společností. Ostatně i výrobci pokročilých čipů Nvidia a AMD se museli podřídit a slíbit, že budou americké vládě odvádět patnáct procent ze svých tržeb v Číně.
Další na řadě je původem čínská sociální síť TikTok, na jejíž prodej do amerických rukou již podle Trumpa čeká „skupina velkých společností“.
The post Řekl, co neměl, tak letí. Lídři amerického byznysu klekají před Trumpovým diktátem appeared first on Forbes.
