Podle britského premiéra Keira Starmera znamená dohoda mezi Spojeným královstvím a EU „novou éru“ ve vztazích. Těm významnou ránu udělil odchod Spojeného království z Evropské unie na začátku roku 2020.
ČTĚTE TAKÉ: Válka na Ukrajině mění působiště, píše CNN ve své analýze. Rozhodující bitva se vede o ucho Donalda Trumpa
Nyní se Británie k EU opět přiblížila, a to skrze dohodu o novém obranném a bezpečnostním paktu, který je součástí rozsáhlého „restartu“ vztahů mezi Londýnem a Bruselem. Alespoň podle britského premiéra a představitelů EU.
„Mám pocit, že jde o nový začátek po téměř deseti letech vzájemného odcizení a napětí,“ popsal pro redakci CNN Prima NEWS expert na obranu Paul Taylor z renomovaného think-tanku European Policy Centre. „Ukazuje to, že i když Spojené království opustilo Evropskou unii, z Evropy jako takové neodešlo.“
Z větší části nicméně dohody představují spíš rozsáhlý to-do list, okomentovala je pro CNN Prima NEWS Jannike Wachowiaková z think-tanku UK in a Changing Europe. Přestože vznikly plány na užší spolupráci mezi UK a EU, jejich realizace bude záviset na dalším vyjednávání.
Britský premiér po boku evropských lídrů
Hlavní výzvu v současné době představuje především bezpečnost. Přestože Spojené království ukázalo svou jednotu s evropskými státy při pevném postoji vůči Rusku, smyslem nové dohody má být prohloubení vzájemné spolupráce i podpora Ukrajiny.
Viditelným trendem je podle Taylora utváření různých uskupení států, do kterých Británie dlouhodobě patří. Britského premiéra tak bylo možné vidět po boku lídrů Německa, Francie nebo Polska například při cestě do Kyjeva. „Právě tohle představuje novou podobu evropského vedení – a zlepšení vztahů mezi EU a Spojeným královstvím je jak jeho důsledkem, tak i jeho součástí,“ zdůrazňuje.
Británie také evidentně sdílí stejný pohled jak na agresi vůči Ukrajině, tak na bezpečnostní situaci Evropy jako celku, dodává analytička Wachowiaková.
Evropa potřebuje obranný průmysl UK
Zatímco například v oblasti obrany fungovala dosavadní spolupráce spíše ad hoc, společná dohoda by měla přinést lepší koordinaci například v investicích do obrany nebo při vytváření společné strategie, hodnotí analýza publikovaná renomovaným think-tankem Chatham House.
Dlouhodobým problémem evropské obrany je totiž právě roztříštěnost. V praxi to znamená, že zatímco Spojené státy mají čtyři typy torpédoborců, jeden typ bojového tanku a šest typů stíhacích letounů, evropské země jich mají 29, 17 a 20, ukazuje analýza Centra pro strategické a mezinárodní studie.
Spolupráce je proto podle analýzy nezbytná pro efektivnější spolupráci evropských armád. Vést by k ní měly společné nákupy, na kterých by se podílelo i Spojené království.
To disponuje silným a vyspělým obranným průmyslem, který má také kvalitní výzkumnou i vývojovou základnu, říká Taylor. „Podle mě je v zájmu Evropy, aby britský obranný sektor zůstal součástí evropské obranné základny. Zvlášť když se Spojené státy stávají čím dál víc protekcionistické a izolacionistické,“ dodal.
EU i Spojené království nicméně v závěrech summitu zdůrazňují, že hlavním záměrem je posílit evropské křídlo NATO, které zůstává základním kamenem společné obrany.
Unijní půjčka i pro Londýn?
Londýn by tak zřejmě mohl dosáhnout i na peníze ze společné evropské půjčky. Navrhovaný balík ve výši 150 miliard eur a další iniciativy v rámci plánu ReArm Europe mají členským státům pomoci doplnit a modernizovat jejich ozbrojené síly.
Další partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany by mělo britským společnostem umožnit plný přístup k tomuto nástroji a sladit jeho program s tím na starém kontinentu, konstatuje Chatham House.
„Je to nezbytný krok k tomu, aby se tamní průmysl mohl zapojit do společných evropských iniciativ v oblasti zbrojních zakázek, které jsou financovány prostřednictvím půjček poskytovaných Evropskou komisí – takzvaných SAFE úvěrů,“ myslí si Taylor.
Bezpečnostní a obranné partnerství, jak se dohoda EU–UK jmenuje, by mělo být založeno na pravidelných jednáních mezi Bruselem a Londýnem. Na ta by z pozice Evropské unie měla dohlížet šéfka diplomatů Kaja Kallas. Součástí práce ale bude také podpora Ukrajiny.
Jasný vzkaz Bílému domu
„Vidíme jasný kontrast s razantním způsobem, jakým jedná Bílý dům,“ myslí si Wachowiaková. Přestože Evropa podle Taylora ukazuje jednotu, zůstává otázkou, jak si takovou zprávu vykládá Washington.
„Není totiž úplně jasné, co vlastně Spojené státy v této fázi chtějí. Na jedné straně dlouhodobě tlačí na Evropu, aby více investovala do své vlastní obrany a přebírala větší odpovědnost. Na druhé straně ale panuje v USA silná nedůvěra vůči posilování evropské obranné technologické a průmyslové základny, pokud by to znamenalo oslabení konkurenceschopnosti amerických zbrojovek,“ říká expert.
Británie se vzdala části autonomie
Obě strany se kromě spolupráce v oblasti obrany dohodly také na prodloužení práv na rybolov lodí z EU v britských vodách až do roku 2038, informuje server Politico. To samé se týká i sladění hygienických a bezpečnostních požadavků na zemědělské a potravinářské produkty.
Londýn každopádně pod vedením Starmera souhlasil s dodržováním evropských pravidel v některých oblastech. „To představuje významný posun oproti předchozí vládě,“ říká Wachowiaková. Británie v podstatě dala uzavřením dohody přednost obchodu a ekonomickým benefitům, které EU představuje, před větší autonomií země, dodává.
Užší spolupráci mezi Londýnem a Bruselem podporuje většina Britů. Odchod z EU byl chybou podle 55 procent Britů, ukazuje nedávný průzkum YouGov.uk. Mezi těmi občany Spojeného království, kteří dříve hlasovali pro odchod z EU, tento krok jako chybu hodnotí jeden ze šesti občanů. Za vysloveně úspěšný označuje brexit jen 11 procent Britů.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Velmi užitečný, pochvaluje si Putin dvouhodinový telefonát s Trumpem. Řešili mírové rozhovory
