Potrestat pachatele i bez hlavního líčení s pouhým prostudováním spisu? Ano. Takzvaný trestní příkaz, který tento krok umožňuje, platí již dnes. Dosud lze však takto uložit jen podmíněný trest, domácí vězení, peněžitý trest nebo zákaz činnosti, připomíná web iDNES.cz.
ČTĚTE TAKÉ: Po návratu z vězení ubodal expřítelkyni na Žižkově před zraky dětí. Kamarádka zůstala ochrnutá
S novelou zákona by však bylo možné ukládat trestním příkazem i vězení. Nová pravomoc soudů by se týkala přečinů jako je řízení pod vlivem alkoholu, neplacení alimentů, pomluvy, krádeže v obchodě, výtržnictví nebo vyhrožování smrtí. Obecně se jedná o činy s trestní sazbou do pěti let.
Ministerstvo spravedlnosti krok hájí. Hovoří o tom, že smyslem je přinést do rozhodování soudů větší pružnost a rychlost. Navíc si zpřísnění trestních příkazů podle resortu žádá doba. Mnozí soudci údajně v trestním příkazu sahají k podmíněným trestům, ačkoliv by při hlavním líčení uložili rovnou vězení. Novinka jim to umožní.
„Postupem doby vzrostl počet podmíněně uložených trestů, což svědčí myšlence, že některé z těchto trestů jsou takto ukládány i osobám, u kterých by jinak soudce zvažoval uložení nepodmíněného trestu, kdy k mírnějšímu trestu sáhl pouze s ohledem na tyto procesní konsekvence,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Michal Pleskot. Na účet novely však zaznívá i kritika.
Odborníci mají ze změny obavy
Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry má už nyní justice dostatek nástrojů k tomu, aby hříšníky dostatečně potrestala – a přitom nenařizovala klasické hlavní líčení: zkrácené přípravné řízení.
„Typicky třeba u krádeží v obchodě nebo jiných bagatelních trestných činů je podezřelý zadržen maximálně na 48 hodin a je ihned postaven před soudce. Ten jej vyslechne a pak trestním příkazem rozhodne. Během pár hodin je věc rozhodnutá,“ vysvětloval.
Vávra prosazuje, aby se trestní příkazy – soudy jimi v Česku vyřizují polovinu všech případů – neměnily. Vhodné jsou podle něj především v případech, kdy by obžalovaný i státní zástupce s trestem souhlasili, a kde se pachatel přiznal. U složitějších věcí trvá Vávra na tom, že by obžalovaného měl soudce vidět a mluvit s ním.
Mezi další kritické argumenty odborníků se řadí obavy ze „zrychleného a formálního odsuzování lidí bez důkladného přezkoumání jejich případů“. „Nepovažuji to úplně za šťastné. Hrozí riziko justičních omylů,“ sdělil Tomáš Gřivna, vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty UK a člen prezidia Unie obhájců.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Odškodnění za vakcínu vítám, máme se o co opřít, řekl Válek. Peníze místo Pfizeru uhradí stát
Problémem podle některých je také to, že soudce nebude mít možnost člověka vidět, vyčíst nevyřčené z gest, chování a neverbální komunikace. „I kdyby toto vše policie zaznamenala do protokolu, tak papír je neživý. Výslech člověka a osobní kontakt je klíčový nástroj pro rozhodnutí o vině a trestu,“ dodal Vávra, který zároveň upozorňuje, že není nepřítelem trestních příkazů.
Dojde k úspoře, hájí resort
Na druhé straně stojí odborníci a soudci, kteří by novelu uvítali. Za hlavní benefit považují ušetření nákladů i času. „Myslím si, že v určitých případech, kdy obviněný svou vinu nepopírá a pravděpodobně by došlo k dohodě o vině a trestu nebo prohlášení viny, bude mít tento postup pozitivní vliv na rychlost řízení a současně budou šetřeny náklady státu a účastníků,“ sdělil soudce Miroslav Veselský.
Zmiňovanou úsporu považuje za hlavní přínos novely také ministerstvo. Dále by se podle resortu uvolnily kapacity soudů, které by byly následně využity pro řešení složitějších a časově náročnějších případů. „To má pozitivní dopad i na postavení obětí trestných činů a svědky, kteří nemusejí opakovaně svědčit, a snižují se náklady trestního řízení,“ podotkl mluvčí Pleskot.
Zdůraznil také, že v zákoně bude existovat určitá pojistka. Ta by měla spočívat v tom, že by obžalovaný mohl proti vynesenému trestnímu příkazu podat odpor – poté by proběhlo klasické soudní líčení.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Příbuzní zavražděné ženy se u soudu vrhli na obžalovaného. Hromadnou rvačku zachytilo video
