Říkáme „Zdravím“ nebo nezdravíme vůbec. Lidí, co nepoznávají tváře, je vždycky víc, než se zdá

Obyčejně to probíhá zhruba takhle – setkám se s někým, koho jsem neviděl, jak se domnívám, pěkných pár měsíců, jestli ne let. Tváří se odtažitě, načež mě vyvede z omylu: „Myslel jsem, že mě nechceš znát, a proto mě nezdravíš.“ Ukáže se, že na sebe narazíme zhruba dvakrát třikrát měsíčně – aniž bych si toho byl vědom.