Brněnský soud na počátku roku rozhodl, že se Jiřikovskému většina zabavené elektroniky vrátí. Soud nakonec nechal smazat jen tři počítače, ostatní techniku vrátil neporušenou, včetně zašifrovaných zařízení. O případu rozhodoval brněnský soud už podruhé. Poprvé rozhodl s tím, že policie má naopak zničit veškerá data v zabavené elektronice. Případ ale do Brna vrátil Nejvyšší soud a nařídil, aby brněnský krajský soud elektroniku roztřídil a posoudil, kde je možné její vrácení a co je v ní nutné vymazat.
Rozhodnutí krajského soudu, které umožnilo Tomáši Jiřikovskému přístup k zabaveným bitcoinovým peněženkám, není veřejné. Je to podle vás standardní postup? Nebo by měl soud své rozhodnutí, řekněme, nějak zveřejnit, pokud je to v jeho možnostech?
On to bohužel v ČR standardní postup je, ale je to právě jeden z velkých problémů. Máme trestní, civilní a správní justici. Správní justice vůbec nemá problém zveřejňovat všechny své rozsudky online, takže se v databázi dá hledat a zjišťovat, jestli některý z rozsudků nevybočuje z řady.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Bitcoinová kauza je naprosto likvidační. Jsme prostě v p*deli, nebere si servítky senátor
Ale u té trestní a civilní justice to dělat bohužel nemůžeme. A to je i tento případ, kdy se nemůžeme podívat, co v rozsudku vlastně je, a srovnat ho s jinými rozsudky. A tím zjistit, jestli se jedná o standardní postup soudu, anebo jestli se naopak jedná o něco výjimečného a něco, nad čím bychom měli zpozornět.
A když to vztáhneme na vás osobně, vyvolává ve vás to rozhodnutí krajského soudu nějaké pochybnosti?
Já mám pochybnosti hlavně o tom, jestli je justice, a především trestní předpisy, připraveny na výzvy spojené s digitální kriminalitou. Co se zásahu do majetkových práv týče, tak ty musí být samozřejmě vždy dobře promyšleny a odůvodněny. Jenže my máme trestní předpisy, z nichž je část z šedesátých let. Sice máme řadu novel, ale pořád jsou to předpisy, které jsou velmi staré a je otázkou, jestli není na čase s tím opravdu něco dělat a nějak to posunout, aby byly použitelnější i v dnešní době, kdy se jedná i o takovouto digitální kriminalitu.
Co se týče bitcoinových peněženek a těchto transakcí, česká justice na to asi nebyla úplně připravena. Soudy v době svého rozhodování úplně nevěděly, byť tušily, že se tam můžou skrývat výnosy z trestné činnosti. Je právě toto podle vás problém?
Problém to určitě je, ale je to problém v mnoha rovinách. Zasahovat lidem do práv pouze na základě nějakého podezření určitě není správné, přece jenom je tu vlastnické právo. Na druhou stranu, pokud k tomu zásahu v některých případech nedojde, tak vidíme, k čemu to může vést. Trestní právo je celkově postavené tak, že je potřeba znát opravdu hodně věcí a pokud je neznáte, tak je zpravidla potřeba sázet na nevinu.
Nové technologie, a tím pádem nové případy, by měl reflektovat zákonodárce a nějakým způsobem popsat, že jsou-li tyto specifické případy a specifická podezření, tak by soudy a orgány činné v trestním řízení možná měly mít nějaká speciální oprávnění. Ty by mohly využít následně tak, aby těmto škodlivým následkům bylo zamezeno. Bohužel tyto nástroje dnes nemáme, a tím pádem jsou soudy tak nějak v závěsu současného dění.
I jako novináři máme občas trošku problém vyhodnotit, co se právě děje v rámci bitcoinové kauzy. Možná i čtenáři na tom budou dost podobně. Může právě tato kauza způsobit otřes důvěry v nezávislé nestranné soudnictví ČR?
Já pořád věřím, že se jedná pouze o ojedinělý exces. V ČR máme přes 100 soudů a toto je jedna kauza, ve které vidíme, že se tedy zřejmě něco nepovedlo. Na druhou stranu pořád ještě nemáme z trestněprávního hlediska úplně vše rozřešeno. Každopádně je to určitě případ, nad kterým bychom se měli pozastavit. Případ, ze kterého bychom si měli vzít nějaké ponaučení, ideálně ho reflektovat v rozhodovací praxi, i třeba právě v těch právních předpisech.
Rozhodně bych neřekl, že je to nějaká konečná pro celý soudní systém. Na druhou stranu buďme na pozoru a podobné případy určitě sledujme, abychom právě viděli, jestli se k nim rozhodovací praxe začne stavět obezřetnějším způsobem.
DÁLE ČTĚTE: Na Turka se údajně chystá „znásilňovací“ kauza, řekl Klempíř. Svědomí mám čisté, sdělil politik
Říkáte, že se z toho máme nějakým způsobem poučit, co by to mělo konkrétně být?
Soudci jsou lidé a profesionálové jako kterýkoliv jiní. I soudci mají různé způsoby, jak se vzdělávat a rozšiřovat své znalosti, a tím pádem zlepšovat svou rozhodovací praxi. To v poslední době vnímáme zejména ve vztahu k násilným trestným činům, ve vztahu třeba k sexuálním trestným činům, zneužívání a podobně. I v těchto případech se mluví o tom, že je potřeba soudce vzdělávat, aby dokázali lépe případy rozhodovat.
Tady jsme v podobné situaci. Jsou zde nové technologie, tím pádem nové případy, nové způsoby kriminality a soudci by se v tomto ohledu měli vzdělávat, aby vlastně měli vůbec povědomí o tom, o čem rozhodují. Dříve byly třeba jen papírové akcie, dnes vlastně všechno probíhá digitálním způsobem. Soudci musí vědět, jak tomu přistupovat.
A když se podíváme na kauzu jako celek, kde vidíte ty největší nejasnosti?
My toho vlastně víme strašně málo. Víme, že se stalo něco problematického z hlediska praní špinavých peněz. Podobně extrémně problematické je, proč by to někdo dělal? Jen tak od někoho přijmout miliardu, to není nic standardního. Zejména, když tu miliardu vlastně přijme a nepochlubí se tím do doby, než se to dostane na povrch jinými cestami. Měli bychom se především ptát těch relevantních aktérů, proč tak učinili a odpovědi, kterých se nám ideálně dostane, by měly být opravdu přesvědčivé.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: ANO udělalo další krok ke shození vlády. Schillerová popsala jeho postup
