Ruská mafie v roce 2025: válka vorů v zakoně vrcholí, Kreml je využívá ke svým operacím

Investigace.cz Před 3 týdny

Končící rok 2025 měl být pro ruské kriminální podsvětí zlomový. Čerstvě osvobozený vor číslo jedna Šakro Molodoj (Mladý) měl ukončit dlouhotrvající spory mezi mafiánskými klany a sjednotit ruské kriminální podsvětí. Nestalo se. Střety a vraždění pokračovaly. Investigace.cz ruské podsvětí dlouhodobě sleduje, včetně jeho výrazných českých stop.

Tento text pro vás připravujeme i v audioverzi.

Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Na jaře 2024 z ruského vězení předčasně propustili hlavního ruského vora v zakoně, tedy představitele nejvyšší kasty ruské mafie, Zacharije Kalašova, známého v kriminálním prostředí jako Šakro Molodoj. Ve vězení strávil osm let. Na okamžik jeho osvobození netrpělivě čekal celý vorovský svět. Do doby Šakrova návratu na svobodu, původně až v roce 2026, bylo totiž pozastaveno „korunování“ nových adeptů na status vorů v zakoně. Jejích celkové množství v současné době činí necelých 400 lidí.

„Z celkových 398 vorů v zakoně si 38 odpykává trest v ruských trestaneckých koloniích. Na svobodě se pohybuje nejvýše necelá dvacítka. Většina je v Moskvě, ale někteří – stejně jako dřív – zůstávají v regionech. Ostatní jsou v zahraničí, nejčastěji v Turecku, na Kypru, v Polsku, v Černé Hoře a v Itálii,“ říká Lilija Harina, redaktorka serveru PrimeCrime, který se věnuje organizovanému zločinu, pro ruský list Komsomolská pravda.

Šakrova role byla však mnohem podstatnější.

Šakro mírotvorce

Těsně před začátkem ruské invaze do Ukrajiny, v první půlce února 2022, zveřejnil Šakro Molodoj „progon“, tedy poselství vorovskému světu, v němž vyzval kriminální autority, aby ukončily válku vorů, která trvala posledních čtrnáct let. Podle jeho slov toto kruté a krvavé soupeření hrozilo vyhlazením celé ruské mafie. Výzva k ukončení sporů se týkala zejména konfliktu mezi dvěma hlavními postsovětskými klany vorů – jezídským klanem vzniklým pod vedením Aslana Usojana, známého jako Děd Chasan, a gruzínským klanem Oniani–Džangveladze.

Šakro Molodoj byl blízkým spolupracovníkem zmíněného Děda Chasana a v jeho zastoupení řídil byznys ve Španělsku až do roku 2006, kdy byl zadržen ve Spojených arabských emirátech a předán španělské policii. Gruzínské úřady, které Šakra v nepřítomnosti odsoudily k 18 letům vězení, následně požádaly Španělsko o jeho vydání do Gruzie. Španělsko žádosti vyhovělo.

Mezitím v Rusku vrcholila válka mezi klany a Děd Chasan padl za oběť svým nepřátelům. V roce 2013 byl zastřelen, když vycházel z moskevské restaurace. V ruském kriminálním podsvětí tak okamžitě vzniklo vakuum a Šakro se nabízel jako Chasanův přirozený nástupce. Toho si byl dobře vědom i Kreml, který se snaží ruské podsvětí ovládat a využívat.

V roce 2014 se Šakrovi právníci odvolali k vyšší instanci a plánovaná extradice byla zrušena. Místo toho byl Šakro vrácen do Ruska, kde ho vzápětí propustili. O dva roky později ho však ruské úřady znovu zadržely kvůli vydírání a odsoudily k necelým deseti letům vězení. Na svobodu se tedy měl dostat v roce 2026.

Oficiálním důvodem dřívějšího Šakrova propuštění měly být zdravotní potíže 72letého „vora“. Skutečný důvod byl však podle odbornice na ruské vězeňské prostředí Olgy Romanovy z organizace Rusko za mřížemi jiný. Šakro totiž po celou dobu přítomnosti ve vězení řádně spolupracoval s ruskými úřady. Po únoru 2022 se nevyjadřoval proti válce v Ukrajině a ani neodrazoval další vězně od narukování do ruské armády, jak by od něj jiní vorové čekali.

Pro osvobození Šakra byl i další důvod. Po teroristickém útoku v moskevské koncertní síni Crocus City Hall v roce 2024 začala stoupat poptávka Kremlu po vytěsnění islámské větve organizovaného zločinu z Ruska. Šakro měl sehrát významnou roli v potlačení konkurenčního proudu podsvětí a v centralizaci moci ve světě mafie na postsovětském území. K tomu však podle Olgy Romanovy nedošlo. Vorovský svět zůstává i nadále rozdrobený a plný vzájemně soupeřících kriminálních uskupení.

Moskva–Baku

Tlak na Šakra nebyl ani zdaleka jedinou intervencí Kremlu do vorovského světa. V létě 2025 ruské úřady zadržely devětapadesátiletého ázerbájdžánského „vora v zakoně“ Vagifa Sulejmanova, známého jako Vagif Bakinskij. Na ruském internetu koluje video z jeho zadržení: policista se muže, který leží na zemi tváří dolů, ptá, zda je vor. „Na takové dotazy neodpovídám,“ říká Sulejmanov.

„Ázerbájdžánci mají celkem, s odřenýma ušima, 12 vorů v zakoně, přičemž většina z nich sídlí v zahraničí. Někteří jsou na seznamu hledaných osob a žijí mimo zákon, skrývají se zároveň před policií i před nájemnými vrahy,“ konstatovala redaktorka serveru PrimeCrime v rozhovoru pro lenta.ru.

Mezi prominentní ázerbájdžánské vory, kteří v současnosti žijí v Turecku, patří Namik Salifov, bratr nechvalně proslulého ázerbájdžánského vora Gulího, zavražděného v roce 2020. Z jeho okruhu pochází i kriminálník, jenž aktivně usiloval o status vora, Polad Omarov. Toho předloni zatkli v České republice na žádost USA. Letos americký soud Omarova a jeho spolupachatele odsoudil k 25 letům vězení za pokus o vraždu íránské lidskoprávní aktivistky.

Vagif Sulejmanov, stejně jako další zadržený ázerbájdžánský vor Zaur Šipilov, patří ke dvěma ze tří etnicky ázerbájdžánských vorů, kteří působí výhradně v Rusku. Sulejmanov byl „korunován“ v roce 2001, a má tedy pětadvacetiletou vorovskou „stáž“. V Moskvě žije už od 80. let a podle zdrojů PrimeCrime má blízko k vysoce postaveným politikům. V duchu staré školy vorů nemá rodinu ani děti. Podobně jako většina vorů staré generace byl Sulejmanov opakovaně trestně stíhán za krádeže a držení drog. Podle údajů PrimeCrime byl spolupracovníkem i Děda Chasana, který byl zavražděn v roce 2013.

Zadržení ázerbájdžánských kriminálních autorit proběhlo na pozadí vyostření vztahů mezi Moskvou a Baku. Podle odborníků bylo zadržení vorů odvetou Moskvy za nepřátelské chování Baku vůči Kremlu. Ke zhoršení vztahů mezi státy došlo hlavně po sestřelení ázerbájdžánského civilního letadla ruskou armádou v prosinci 2024.

Podle redaktorky PrimeCrime se postavení vorů v Rusku často odvíjí od zahraniční politiky státu, a proto se ruské úřady snaží mít vory pod kontrolou: „Dnes jsou všichni vorové pod dohledem a na každého se najde háček, na který ho lze v případě potřeby rychle chytit.“

Vorové a Kreml

Podle Olgy Romanovy trvá symbióza ruského státu a organizovaného zločinu již delší dobu. „Ke srůstání kremelských zájmů a organizované mafie došlo už dávno – vzpomeňme na působení Šakra ve Španělsku, kdy měl vazby jak na zločince, tak na politiky.“

Další příklad úspěšné spolupráce Kremlu a organizovaného zločinu popsala investigace.cz v rámci mezinárodního projektu „Drazí krajané“, založeného na analýze uniklých dat kremelské nadace Pravfond. Informace se týkaly také již zmiňované karlovarské restauratérky gruzínského původu Asmat Šanavy. Šanava má rozsáhlé vazby na ruské vory v zakoně a ruský stát ji opakovaně oslovil: měla vyjednávat o vydání ruského hackera z české vazby do Ruska nebo zajistit financování právníků pro šéfa krymské separatistické jednotky Alexandra Frančettiho.

Vazby vorů na Kreml mají i další podobu. Nejbližší spojenec Meraba Džangveladzeho, Taro Oniani, letos slavil. Jeho syn Buba Oniani se podle zdrojů PrimeCrime oženil s dcerou ruského oligarchy uzbeckého původu Iskandera Machmudova. Podle PrimeCrime se Buba, na rozdíl od otce, věnuje legálnímu podnikání: vystudoval v Anglii a působí jako obchodník s palivy. Onianiho klan tak znovu zpečetil vazby na ruskou oligarchii – a nepřímo i na mocenské kruhy kolem Kremlu.

Vražda v Tbilisi

Vzájemná závislost ruského podsvětí a Kremlu však neznamená, že by vorové přestali žít vlastním životem – životem násilí a zločinu, v němž si mezi sebou dál vyřizují účty.

V polovině roku 2025 rezonovala ve světě vorů zpráva o vraždě gruzínské „šedé eminence“ Levana Džangveladzeho. Byl pravou rukou svého bratra Meraba Džangveladzeho, který patří k nejvlivnějším vorům v zakoně v celém postsovětském prostoru i v zahraničí.

Na rozdíl od svého bratra se Levan Džangveladze věnoval legálnímu podnikání a neměl ve vorovském světě žádný oficiální status. Řídil aktivity vyžadující finanční i právní odbornost, včetně budování schémat praní peněz. Jeho vliv se neomezoval pouze na Rusko a Gruzii – sahal i do dalších postsovětských zemí, do Evropy a na Blízký východ.

Zatímco Merabovi byl kvůli jeho kriminálnímu statusu vstup do Ruska zapovězen, Levan se mohl volně pohybovat a udržovat kontakty se zahraničními partnery. Před zákonem byl bezúhonný. Krátce před smrtí přicestoval ze zahraničí do Tbilisi, kde byl zavražděn přímo uprostřed hlavní ulice města.

Leval zanechal stopy i v Česku. Od roku 2010 do roku 2022 měl českou firmu Violeta trade, s. r. o., která sídlila na karlovarské adrese gruzínské restaurace Pirosmani. Tu vlastní již zmíněná Asmat Šanava. Na adrese téže restaurace sídlí také firma zapsaná na děti Meraba – Lanu a Georgiho.

Dva měsíce po události se v Itálii sešel suchumský klan pod vedením Meraba a Tara Onianiho. Schůzky se podle zdrojů PrimeCrime virtuálně zúčastnil i Šakro Molodoj. Důvodem svolání takzvané schodky – tedy shromáždění vorů – měla být diskuze nad plánovanou pomstou za vraždu Levana Džangveladzeho.

Šéf klanu Merab údajně přislíbil udělení vorovského statusu tomu, kdo dopadne objednatele: odměnou měly být „jejich hlavy“. Za jednoho z nich byl podle kmotrů i vyšetřovatelů považován gruzínský „kmotr“ Georgij Džihadze, kterého shodou okolností na zmíněnou italskou schodku nepozvali.

Lze tak očekávat, že v novém roce dojde k dalším vraždám z pomsty a rozběhne se další kolo války mezi mafiánskými klany. „Podle zákonů zločineckého světa se musí Merab pomstít. Zda na to bude mít ještě sílu, ukáže čas. Jedno je ale jisté: jeho nepřátelé se jen tak nezastaví — živý Merab je pro ně příliš nebezpečný. Ve vorovském světě zraje krveprolití,“ shrnula Lilija Harina.

Tento článek vznikl s podporou databáze Cribis.

Autorka: Kristina Vejnbender

The post Ruská mafie v roce 2025: válka vorů v zakoně vrcholí, Kreml je využívá ke svým operacím appeared first on investigace.cz.

Pokračovat na celý článek