Žádný rozchod není jednoduchý a bezbolestný. Tenhle by se ještě navíc zařadil k těm pořádně drahým. Pokud by se britský farmaceutický gigant AstraZeneca opravdu rozhodl sbalit kufry a přesunout svou primární akciovou registraci z Londýna do Spojených států, britská ekonomika by tím přišla nejen o svou nejcennější firmu, ale také o další dílek důvěry v roli Londýna jako globálního finančního centra.
A ztratit důvěru, to už není jen o pocitech. V tomto případě by to stálo miliardy.
Oficiálně firma zatím mlčí. Ale jak upozorňuje investiční analytik Petr Lajsek ze společnosti Purple Trading, „frustrace šéfa Pascala Soriota z britského regulačního prostředí je zcela reálná“. Podle dostupných informací už Soriot myšlenku přesunu několikrát probíral i v soukromí.
Irenko, já se ptám: proč?
Důvody, proč o odchodu firma uvažuje, nejsou nijak záhadné. Nejvíce jí vadí pomalé schvalování nových léků, tlak na snižování cen ze strany britské Národní zdravotní služby a zároveň vysoké daňové zatížení.
„AstraZeneca dlouhodobě upozorňuje, že britské prostředí není pro výzkum a vývoj příliš vstřícné – firmy tu čelí jak přísné regulaci, tak systému povinných odvodů zpět státu z prodejů léků, takzvaným rabatům,“ vysvětluje analytik Petr Lajsek. „K tomu připočtěme nepružný byrokratický aparát a vzniká prostředí, které inovacím zrovna nepřeje.“
Dlouhodobá nespokojenost firmy s podnikatelským prostředím ve Velké Británii se naplno projevila už v roce 2023, kdy AstraZeneca oznámila, že kvůli nevýhodnému daňovému systému upustí od výstavby nové továrny za čtyři sta milionů liber (asi jedenáct miliard korun). O rok později zrušila i plán na vybudování vakcinačního centra v Liverpoolu. Místo toho směřují nové investice do Spojených států.
USA představují pro AstraZenecu nejen klíčový trh (více než čtyřicet procent tržeb), ale také strategickou základnu pro další růst. Firma zde provozuje dvě výzkumná centra a plánuje investice do výroby za 3,5 miliardy dolarů, zhruba 73 miliard korun, do konce roku 2026. „Logika je jednoduchá,“ shrnuje Lajsek. „Pokud firma roste díky americkému trhu, proč nebýt primárně zalistovaná právě tam?“
Tvrdé dopady
Pokud by k odchodu skutečně došlo, nebyla by to jen symbolická ztráta. Šlo by o zásah přímo do základů britského kapitálového trhu. AstraZeneca má tržní kapitalizaci přes 160 miliard liber (tedy něco přes čtyři biliony korun) a její akcie tvoří významnou část indexu FTSE 100. Odchod takto těžké váhy by vyžadoval přenastavení indexu, odliv pasivních investic a pravděpodobně i pokles atraktivity londýnské burzy pro další emise.
Podle Lajska by navíc mohl nastat i dominový efekt. „Není těžké si představit, že další na řadě by mohly být například společnosti GSK nebo Unilever. Jsou to globální firmy, které mají už dnes značnou část svého podnikání mimo Spojené království,“ říká.
Kdyby AstraZeneca skutečně odešla, nebyla by první ani poslední. Tento trend už dávno nejen běží, ale rychluje. „Wise, britský fintech v hodnotě dvanácti miliard liber (asi 342 miliard korun), letos oznámil přesun své primární kotace do New Yorku,“ uvádí Lajsek.
Stejným směrem se v minulosti vydaly i firmy jako CRH, Flutter Entertainment či Smurfit Kappa – všechny bývalé pilíře FTSE 100, které dnes najdeme na amerických burzách.
Za rozhodnutími firem přesunout své burzovní kotace do Spojených států stojí více faktorů. Patří mezi ně lepší ocenění, vyšší likvidita i širší okruh investorů. Výzkum společnosti Rathbones navíc ukázal, že britské akcie mají v průměru o třicet procent nižší poměr ceny k ziskům než jejich americké protějšky. I to může být pro řadu firem motivace.
Britská vláda se zatím jako manželská poradna příliš neosvědčila. Přes četné přísliby o podpoře inovačního prostředí nebo nový Life Sciences Sector Plan zůstává mnoho zásadních problémů nevyřešených. AstraZeneca opakovaně upozorňuje, že se ve Spojeném království necítí být vítána. Investice proto směruje tam, kde firmy nacházejí podporu, nikoli překážky.
Reakce vedení londýnské burzy (LSE) působí spíše defenzivně. Její CEO Julia Hoggett sice v červnu pochválila „fenomenální pokrok v reformní agendě“, ale připustila, že na skutečný obrat si ještě musíme počkat. David Schwimmer z LSE otevřeně volá po zrušení daně z obchodování s akciemi, pružnější regulaci a vytvoření neveřejného trhu, který by umožnil rychlejší vstup technologických firem na burzu.
Z pohledu Petra Lajska je ale jasné, že to zatím nestačí: „Ztráta tak významné společnosti by na Velkou Británii dopadla rovněž tam, kde to bolí nejvíce – státní kasa. AstraZeneca totiž platí ročně stovky milionů liber na dividendách, daních i poplatcích. Londýn by mohl přijít až o miliardu liber ročně, tedy asi 28 miliard korun.“
Na první pohled to celé vypadá trochu absurdně. Evropa letos zažívá příliv kapitálu, evropské akcie posilují, investoři do nich nalévají peníze jako do znovunalezeného pokladu. A přesto některé firmy prchají. I když Evropu investoři momentálně milují, její firmy mají pocit, že budou víc milovány v Americe.
Další pán na holení?
Otázka, jež se přímo nabízí, zní, kdo další se k odlivu připojí. Jména jako GSK, Unilever, Rolls-Royce nebo Aviva sice automaticky naskakují, ale není cílem spekulovat. Ani si přát, aby Londýn zažil další bolestivé rozchody. Přesun burzovní registrace už však dávno není tabu. Stává se strategickým rozhodnutím a v podmínkách globální konkurence je těžké dovolit si hrát to na city.
K tomu všemu ještě přistupuje aktuální vývoj ve Spojených státech. Americká vláda pod vedením Donalda Trumpa tlačí na domácí výrobu léků a slibuje farmaceutickému průmyslu příznivější podmínky. V takové situaci může mít přesun za oceán i geopolitickou logiku.
Jestli AstraZeneca skutečně navlékne prstýnek s americkou burzou a uteče za lepším, bude to pro Londýn traumatizující moment. Britský trh by se měl vážně zamyslet nad tím, proč mu velcí hráči dávají sbohem. Jinak mu časem zbudou jen oči pro pláč a prázdná burzovní vitrína plná zarámovaných fotek bejvalek.
The post Sbohem a šáteček. Loučí se AstraZeneca s londýnskou burzou? appeared first on Forbes.
