Podle Schmarcze udělal kabinet Českému rozhlasu a České televizi nejasnou diskuzí o poplatcích „medvědí službu“. „Nejde ani tak moc o to, že se zvýší poplatky o 15 a 10 korun, ale spíše o to, že vláda se s nikým nebavila o tom, jaký má být systém podpory veřejnoprávních médií,“ zdůraznil.
K TÉMATU: Poplatky za veřejnoprávní média platí lidé v deseti zemích EU. Jejich počet setrvale klesá
Vláda tím podle komentátora „zbytečně zvedá vlnu nenávisti vůči těmto médiím“. „Riskuje také, že pokud zasedne v příští vládě někdo jiný, celý koncept překope a spojí tyto služby se státem, což není dobrý systém,“ řekl Schmarcz a poukázal na slovenský scénář, který podle něj neodpovídá původnímu záměru.
Poznamenal také, že se zbytečně dělá problém z něčeho, co by jinak nebylo tolik ožehavé. „Veřejnoprávní média nejsou stejná jako před 30 lety. Mají konkurenci, na internetu se objevila řada platforem. Bylo žádoucí se o tom bavit jako o celku,“ vyčetl vládě.
O navýšení poplatků bude brzy jasno
Poslanecká sněmovna bude ve středu v pevném hlasování rozhodovat o přijetí velké mediální novely, jejíž součástí je i navýšení těchto poplatků – v případě televize jde o 15 korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasu o deset korun na 55 korun měsíčně.
Kritici návrhu připomínají, že v západních zemích EU je rozpočet veřejnoprávních médií svázán se státní kasou, přičemž toto nastavení nevykazuje žádné větší problémy. V případě ČT rovněž poukazují na nejasnou definici veřejnoprávní služby.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) argumentoval pro zvýšení poplatků tím, že je nejdříve nutné vytvořit ekonomickou stabilitu ČT a ČRo, aby bylo možné v budoucnu mluvit o případné změně jejich fungování.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Pozastavení podpory Ukrajině pomáhá Rusku, zní z Evropy. Kreml mluví o přiblížení k míru
