Státní rozpočet za prvních sedm měsíců roku skončil ve schodku 168,2 miliardy korun. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni v červenci byl deficit 192,3 miliardy korun. Od konce června stoupl o 15,8 miliardy korun.
„Rozpočtový deficit ke konci července meziročně klesl o zhruba 24 miliard korun. Pokud budeme i v dalších měsících hospodařit odpovědně, podaří se nám plánovaný schodek 241 miliard korun dodržet,“ uvedl k výsledkům hospodaření státu ministr financí Zbyněk Stanjura.
Příjmy státního rozpočtu byly na konci července meziročně vyšší o šest procent. Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 9,7 procenta. Výběr pojistného se zvýšil o 7,4 procenta.
Prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů naopak snížily příjmy o 15,3 miliardy korun, tedy o sedmnáct procent, zejména zásluhou nepravidelně zapojovaných peněz Národního plánu obnovy.
Státní rozpočet profituje ze solidního růstu mezd, který zatím příliš nepolevuje ani letos, řekla analytička Raiffeisenbank Tereza Krček. Po konsolidaci inkaso daní a pojistného převyšuje růstem tempo běžných výdajů o 5,4 procentního bodu.
Připomněla, že od září 2025 do srpna 2026 je nutné očekávat výpadek u příjmů z emisních povolenek. V srpnu by proto měl podle ní být upraven střednědobý výhled předpokládaných příjmů sektoru vládních institucí při aktualizaci výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů.
Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti s růstem o 13,8 procenta se v meziročním srovnání promítl růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024, jejichž efekt nastal až zpětně při ročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce.
Na inkaso daně z příjmů právnických osob, které meziročně stouplo o jedenáct procent, měla v červenci pozitivní vliv úhrada vyrovnání daně za rok 2024 u poplatníků, kteří mají povinný audit nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce.
Obdobně je nastavena i daň z neočekávaných zisků, u které inkaso stouplo o 27,2 procenta, tedy o pět miliard korun.
Inkaso daně z přidané hodnoty vzrostlo o 7,8 procenta. Podle ministerstva financí pozitivně ovlivnil růst nominálních výdajů domácností a legislativní změny účinné od roku 2025, zejména zrušení osvobození v oblasti finančních služeb.
Inkaso spotřebních a energetických daní meziročně vzrostlo o 3,6 procenta zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků, minerálních olejů, lihu, zemního plynu a elektřiny.
Velmi mírný meziroční pokles inkasa u spotřební daně z piva a vína způsobil pravděpodobně postupný odklon mladé generace od pití alkoholu, míní ministerstvo.
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 3,3 procenta. Na sociálních dávkách, u kterých se výdaje zvýšily o 2,5 procenta, se nejvíce podílely výplaty důchodů s jednoprocentním růstem.
Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči, o 4,5 miliardy korun, což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku.
Letos by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy.
Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie nemoci covid-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek od vzniku Česka.
The post Schodek rozpočtu meziročně klesl o 24 miliard. Je nejníže od pandemie appeared first on Forbes.
