V posledním století kraj silně závislý na uhlí, jehož těžba má ale už za pár let skončit. To celou oblast promění. A uprostřed toho všeho je třetí největší výrobce elektřiny a tepla v zemi, skupina Sokolovská uhelná, která nyní hledá cesty k novému byznysu a zároveň k udržení tisíců pracovníků z regionu.
Ve skupině Sokolovská uhelná dnes pracují necelé tři tisíce zaměstnanců, další tisíce jsou pak v jejích dodavatelských firmách. Ti dnes, po pár letech renesance uhlí kvůli energetické krizi, opět přemýšlejí nad svou budoucností. Stavy se totiž vlivem postupného útlumu těžby snižují.
A v centru Sokolova v sídle třetího největšího těžaře v Česku přemýšlí jeho vedení, jak tento vývoj zvrátit. Což pro firmu dnes znamená hlavně hledání nových příležitostech v oborech, které už s uhlím nemají nic společného.
Foto: Jan Strouhal
„Hledáme optimální cestu v situaci, kdy na jedné straně něco končí a potýkáme se s volatilitou tržního prostředí, a na druhé straně chceme vytvářet něco nového,” říká pro Forbes předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné Pavel Tomek.
Konsolidované tržby skupiny loni poklesly na necelých devatenáct miliard korun při propadu do ztráty EBITDA přesahující půl miliardy korun.
„Rok 2026 by se mohl ještě jevit jako ekonomicky racionální. Rok 2027 už bude kritický nejenom pro nás, ale pro všechny producenty uhlí,“ doplňuje chmurné předpovědi Tomek s tím, že letos by skupina měla konsolidovanou ztrátu navýšit na jednu miliardu korun.
Uhelná éra má na Karlovarsku definitivně skončit v roce 2030. Někdy kolem tohoto roku v závislosti na tempu těžby má z posledního zdejšího lomu Jiří vyjet poslední vlak s hnědým uhlím. Útlum už pomalu začíná a jeho vlivem má jen letos v těžební části Sokolovské uhelné zmizet přes dvě stě pracovních míst.
Zaměstnance se skupina snaží přemístit do své sesterské SUAS Group, kam před pěti lety vyčlenila činnosti spojené s těžbou, jako je nákladní doprava nebo oprava strojů, ale také aktivity v segmentu obnovitelných zdrojů. V jejím případě jde konkrétně o solární elektrárny, bateriová úložiště, biomasu a v budoucnu se počítá i s rozvojem větrných elektráren.
SUAS Group má sice vyšší tržby než Sokolovská uhelná, její zisk ovšem loni nevykryl ztrátu Sokolovské uhelné. Její poklesy se navíc negativně propisují do finančních výsledků SUAS Group, jelikož s útlumem těžby v lomu dochází i k útlumu přidružených činností, například logistiky.
SUAS Group proto nejenže nedokáže absorbovat propuštěné pracovníky Sokolovské uhelné, podle Tomka bude muset nakonec i ona sáhnout k úsporným opatřením. Ve hře je i uzavření některých provozů, s kterým by přišlo i propouštění.
„U SUAS Group musíme přistoupit k významné restrukturalizaci jejích činností, někde to může skončit i uzavřením některých provozů nebo jen jednotlivých aktivit v rámci daných provozů,“ přiznal pro Forbes.
Jednou z cest, kterou se západočeská skupina vydala, je vstup do nových oborů, které v době uhelné stály mimo její hlavní zájem.
„Hledáme nejen nové aktivity, ale v rámci nich také nové partnery ze všech oblastí republiky, pro které můžeme být zajímaví z pohledu lokace, technologie i pracovní síly, a kteří na trhu fungují dvacet třicet let a dokázali by přinést nové zakázky.“
Podle Tomka se dnes připravují spolupráce například ve využívání kamenolomů, které skupina vlastní. Jedná i o partnerství v oblasti strojírenské výroby, kolejové dopravy a opravy kolejových vozidel nebo o novém využití průmyslových zón, kam chce umístit byznys s vyšší přidanou hodnotou. Takovou spolupráci už ohlásil s partnerem v podobě realitně-konzultační firmy Accolade.
Další nové spolupráce jsou dle Tomka před podpisem, ale než se tak stane nechce být u dalších partnerů zatím konkrétní. V takové fázi jsou například u kamenolomů.
„Máme funkční kamenolom na žulu, který využíváme pro vlastní potřeby například při rekultivaci. Máme tam velký objem kameniva a už déle přemýšlíme o tom, že bychom jej dodávali i na trh. Navíc v příštích letech očekáváme nárůst poptávky v souvislosti s rostoucí výstavbou dopravní infrastruktury. Vnímáme, že pro tyto nové byznysové aktivity by bylo vhodné mít partnery, kteří mohou držet podíl v našem společném podniku,“ přibližuje Tomek, jak by spolupráce s partnery mohla v nové éře Sokolovské uhelné vypadat.
Kromě hledání nových cest pro rozvoj byznysu Sokolovské uhelné, která patří dědicům zesnulého miliardáře a sokolovského patriota Františka Štěpánka, se ale musí řešit i aktuální priority. Tou zásadní kromě řešení situace kolem útlumu uhlí je také nutná transformace teplárenství, které je silně závislé na uhlí. Tedy na palivu, které za pět let ve velkém průmyslu v Česku skončí a které je navíc nejvyšší měrou zatíženo emisními povolenkami. Výroba z něj se proto stává zejména u elektřiny, která je s výrobou tepla svázaná, nerentabilní.
„Pokud by se měla opakovat ekonomika provozu z topné sezony 2024/2025, tak obě sezony budeme na teplárenském úseku prodělávat, neboť musíme dotovat výrobu elektřiny, která se v případě kombinované výroby produkuje spolu s teplem,“ vysvětluje Tomek.
V Sokolově nyní s nadějí přivítali poslanci schválený lex OZE III, přezdívaný také často jako Lex uhlí nebo Lex plyn. Nový zákon například zakazuje využívání mařičů energie, má urychlit výstavbu nových plynových zdrojů a mimo jiné dává státu možnost dotovat soukromým firmám prodělečné uhelné kotle.
To vše po zvážení, zda je to významný zdroj pro udržení stability přenosové soustavy v Česku. Pokud ano, Energetický regulační úřad (ERÚ) s ČEPS firmě nařídí ztrátový kotel dál provozovat a stát bude tyto ztráty kompenzovat.
Sokolovská uhelná už se v tomto ohledu obrátila na ERÚ zejména kvůli své elektrárně a teplárně ve Vřesové, která zajišťuje dodávky tepla pro zhruba třetinu Karlovarského kraje. Ročně by kompenzace za tento provoz měly činit nižší stovky milionů korun.
Je ovšem otázkou, zda úřady nařídí ztrátový provoz dál zachovat. Nový zákon má mířit hlavně na výrobu elektřiny z uhlí, ve Vřesové se jedná zejména o výrobu tepla z uhlí.
Získání či nezískání kompenzace a i dalších podpor pak rozhodne o tom, jak moc se zvýší ceny tepla pro odběratele ze Sokolovské uhelné, tedy pro firmy a domácnosti, a to přímo na faktuře za energie.
Centralizované zásobování teplem totiž musí projít nutnou transformací v celé republice a v Sokolově právě nyní sestavují i s partnerskými městy, která teplo od skupiny odebírají, novou strategii transformace celého teplárenství z uhlí na přechodné médium, kterým je zemní plyn. To si vyžádá miliardové investice do přeměny kotlů.
„Na přelomu července a srpna bychom chtěli představit technická řešení. Detaily k investičnímu plánu a ekonomickému aspektu celé transformace pak upřesníme na přelomu srpna a září, kdy bychom chtěli podávat i případnou žádost o spolufinancování nových zdrojů z Modernizačního fondu,” dodává k tomu Tomek.
Na závěr upozorňuje, že je třeba jednat rychle, jelikož na dekarbonizaci zbývá už necelých pět let a jen samotná výstavba nových plynových i biomasových zdrojů, které nahradí uhelné kotle, potrvá bez započítání času potřebného k získání všech povolení několik let.
The post Sokolovská uhelná těží z posledního. Hledá nové obory i možnosti kompenzací appeared first on Forbes.
