Přesně před osmdesáti lety, krátce po skončení druhé světové války, byli národními umělci ČSR jmenováni první čtyři známí čeští malíři. V tajném zápise se dočítáme, že nová československá vláda o nich bouřlivě diskutovala hned na svém prvním (pražském) zasedání 9. listopadu 1945. Návrh schválila spolu s odstoupením Podkarpatské Rusi a obnovením „starobylé univerzity olomoucké“.