Spokojenost pedagogů s pracovními podmínkami je v tuzemském školství na vzestupu. S aspekty své pracovní smlouvy je spokojeno až 84 procent učitelů. Nejde přímo o plat, ale o otázku odměn nebo časového plánu pracovní doby, popisuje v novém průzkumu autorský tým.
K TÉMATU: Když se „vzdělávání“ změní v příčinu bolesti. Jak získat odškodnění školního úrazu? Radí advokát
Díky této hodnotě se tak Česko staví mezi tři evropské země, které se mohou pochlubit největším podílem spokojených učitelů v tomto ohledu. Podle dat z minulého roku je se svým platovým ohodnocením spokojeno 47 % lidí v této profesi, tedy téměř každý druhý. V roce 2018 to bylo přitom výrazně méně – 28 procent.
„Zatímco v roce 2018 spokojenost s platem klesala s věkem, v roce 2024 je tomu naopak,“ informoval tým v souhrnu. Učitelé rovněž odpovídali na otázku, zda byla daná profese jejich první volbou. Celkově odpovědělo kladně 66 procent, což je o 4 procentní body méně než průměrná hodnota zemí EU.
Klesající atraktivita učitelství u mladých
V případě začínajících pedagogů s praxí menší než pět let však takto odpovědělo jen 46 procent z nich. Od roku 2018 výzkumníci zaznamenali pokles o 7 procentních bodů, který je podle nich symptomem postupně se snižující atraktivity profese pro mladé ročníky. „Do budoucna to může ztížit nábor motivovaných a kvalifikovaných pedagogů,“ upozorňují následně.
Velmi pozitivním faktorem je skutečnost, že 99 procent pedagogů má v oblibě předměty, které vyučuje. Samotné vyučování přináší radost až 94 procentům lidí v oboru. Podle šetření si jen každý pátý učitel myslí, že si společnost váží jeho povolání. „Přestože se tento podíl od roku 2013 postupně zvýšil o 12 procentních bodů, učitelé vnímají nedostatečné společenské ocenění jako jedno z nejpalčivějších úskalí své profese,“ stojí ve zprávě.
Mladí učitelé uvažují o odchodu
Během následujících pěti let zvažuje odchod z profese každý pátý mladý pedagog do 30 let věku (19 procent). Nad tuto věkovou hranici takto přemýšlí zhruba každý desátý člověk v oboru.
Čeští učitelé převážně nezaznamenávají ocenění ze strany politiků – poctu od nich vnímá jen 15 procent. Zatímco pro zkušenější a pracovně starší pedagogy je zdrojem stresu častěji přílišné množství související administrativy (56 procent), jejich mladší kolegové se častěji potýkají s kázeňskými problémy a hlásí také větší nápor stresu.
Mezinárodní šetření je zaměřeno na úroveň ISCED 2, tedy v kontextu Česka učitelskému prostředí druhého stupně základních škol a nižším stupňům víceletých gymnázií. V každé zemi se do výzkumu zapojí alespoň 200 škol a kolem čtyř tisíc učitelů.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Každé šesté dítě je ve škole bez oběda. Rodičů žádajících o podporu je stále víc
