Historie starobních penzí a sociálního zabezpečení na našem území není příliš dlouhá. Původně se o staré, chudé a nemocné lidi starala nanejvýš vrchnost či církev. Z profesních skupin měly již od středověku organizovaný systém pro případ nouze či úrazu zejména horníci a jejich bratrstva. Své podpůrné spolky a pokladny mívaly i některé řemeslné cechy. Ale to bylo všechno. Stát si potřebu zajišťovat širší vrstvy obyvatelstva při invaliditě a stáří začal uvědomovat až v době průmyslové revoluce.