Představte si, co všechno se za sto let událo v pražské ulici Na Příkopě. Procházel se po ní Tomáš Garrigue Masaryk, nakupoval tady Vlasta Burian, pochodovali po ní vojáci nacistické i sovětské armády, protestovalo se tu, slavilo se, domy střídaly své majitele a obchody nájemce… Svět v ní i kolem ní se měnil. Jedna věc ale zůstala stejná – obchod Moser v paláci Černá růže. Už rovných sto let.
Sto let obchodu Moseru ale není jediným výročím, které karlovarská sklárna prožívá. Je to také sto let od doby, kdy se spolumajitel a umělecký ředitel Leo Moser pustil do pokusů s barevnými sklovinami. Průlom nejen estetický, ale i technologický. Společně s berlínskými vědci zkoumal oxidy vzácných zemin, hledal nové odstíny a vlastnosti skla, které by obstály i v nejnáročnějších interiérech té doby.
Barvy a jejich odstíny, které Leo Moser zavedl do výroby, sklárnu od té doby provázejí dodnes. Řada z nich ale dál zůstává ukrytá v archivech ve stoletých vzorkovnicích. Když skoro před čtyřmi roky do Moseru coby kreativní ředitel nastoupil Jan Plecháč, hodně času strávil právě jejich procházením a hledáním inspirace.
„Leo Moser je pro mě velkou velkou inspirací, rád na něj navazuji, je mi blízký svou odvahou a touhou posouvat věci dopředu,“ říká Jan Plecháč, který se pyšní například oceněním Grand designér cen Grand Czech Design.
Výsledek času stráveného hledáním sklářských kořenů Moseru se dostavil, když zhruba rok po jeho nástupu do sklárny představil akvamarínovou vázu Abbys. Pokračoval ale dál a teď přichází s extrémně limitovanými řadami legendárních i současných produktů vytvořených na oslavu století moserovských barev a století prodejny Moser v Praze na Příkopě.
René Roubíček, Rony Plesl, Lukáš Jabůrek. Purity, Buddy, Bar, Dotek Boha, Abbys, Diva… To jsou jen některá jména designérů a názvy jejich ikonických skleněných děl, která v Moseru v minulosti vznikla. Plecháč je teď společně se svými úspěšnými novinkami znovu vytáhl na světlo, navíc pouze v barvách nefritu a uranu. Celá limitovaná edice pak dostala název Echoes.

Proces vzniku ale nespočíval v pouhém sáhnutí do barevného vzorníku. Barvu pojmenovanou „temně zelený nefrit“ Plecháč ve spolupráci s odborníky vyvinul jako zcela novou. Navázal tak na Lea Mosera, který vytvořil smaragdově zelenou, jenže ta však dostávala až příliš tmavý tón a bylo nesmírně těžké ji natavit v žádaném odstínu.
Plecháč stejně jako Moser tak musel zdolávat řadu překážek. Nefrit totiž potřebuje úplně jiný způsob tavby než ostatní skloviny. Správně ho natavit je skutečná alchymie. Svoji cestu za křišťálem v nové barvě ale nevzdal a uspěl.

„Vznikl jedinečný nefrit. Jeho tmavě zelená průzračnost evokuje stabilitu, rovnováhu a tiché sebevědomí,“ říká Plecháč. Tuto barvu nese jen několik striktně limitovaných kusů včetně toho nejdražšího v podobě rytiny Dotek Boha s výjevem Michelangelovy fresky ze Sixtinské kaple, kterou vytvořil Tomáš Lesser, nositel titulu Rytíř umění a literatury od francouzského ministerstva kultury. Její cena je pět milionů korun a vznikne jen ve dvou kusech.
V počtu pouhého jednoho kusu s cenovkou 450 tisíc korun pak v nefritovém odstínu vznikne skulptura Buddy Reného Roubíčka. „Ve světě skla je symbolem vizionářství a nadčasovosti, stejně jako rozmanitosti tvarů a barev,“ vzdává hold tomuto umělci Jan Plecháč.

Jako další barvu si kreativní šéf Moseru vybral žlutozelený Uran, který Leo Moser vytvořil před sto lety. Jde o barvu, jež se zapsala do dějin sklářského umění stejně výrazně jako tehdejší umělecký styl art deco.


Všechny jubilejní produkty z kolekce Echoes v Moseru vzniknou v jednotkách či desítkách kusů. Každý kousek navíc bude signovaný speciální značkou, inspirovanou písmenem M z historického loga Moser, propojeného s číslem 100. K vidění budou v rámci přehlídky Designblok v prodejně Moseru na Příkopě.
Historie prodejny
1925
Otevření první firemní prodejny Moser v Praze v přízemí paláce Černá růže v ulici Na Příkopě. Do té doby byly firemní prodejny Moser pouze v lázeňských městech – v Karlových Varech, Mariánských Lázních a Františkových Lázních.
1929
Ředitelem pražské prodejny se stal Roger Egon Ritter, který ji vedl až do roku 1938. Byl to velmi schopný a noblesní muž, který uměl skvěle jednat se zákazníky, nastavil vysokou kulturu prodeje, dokázal z prodejny vytvořit společenské centrum. Pražští diplomaté v té době žertem prohlašovali, že by bylo prohřeškem proti diplomatickému protokolu, kdyby nebyli v Praze také akreditováni u Moserů.
1931
V novém funkcionalistickém paláci Kotva v Revoluční ulici (stojí dodnes vedle obchodního domu Kotva) byla otevřena reprezentační prodejna Bohemia – Moser, kde se prodával prvotřídní porcelán z Nové Role a luxusní křišťálové sklo z Moseru.
1934
Provozování dvou obchodů v Praze bylo složité, proto bylo k původnímu prostoru v přízemí paláce Černá růže pronajato celé první patro a byla zde otevřena jediná velká prodejna Bohemia – Moser v Praze.
V prvním patře, kde je dodnes historická část prodejny, býval původně byt významné podnikatelské rodiny Bondyových. Jsou zde dochovány původní interiéry z osmdesátých let devatenáctého století, které navrhl rodinný přítel Bondyových, architekt Josef Fanta. Prodejnu dodnes osvětlují původní křišťálové lustry.


1953
Ředitelem pražské prodejny Moser se stal František Chocholatý, kterému se podařilo po válce opět oživit prodej křišťálu, navázat obchodní a společenské kontakty a učinit prodejnu znovu centrem zájmu hlav států, diplomatů a filmových, hudebních i sportovních celebrit.
1968
V pražské prodejně utrží měsíčně – mimo několikasettisícový obrat v korunách – v průměru osmdesát tisíc devizových korun. Zákazníci se zastavují v prodejně i při pouhém mezipřistání v Praze. Mnohým tříhodinová přestávka stačí k odjezdu na Příkopy, k nákupu a k cestě zpět na letiště.

1990
I po sametové revoluci zůstala pražská prodejna Moser synonymem pro luxusní ručně vyráběné křišťálové sklo. Navštívila ji řada osobností, o čemž svědčí podpisy a vzkazy v návštěvnické knize. Je mezi nimi například manželka prezidenta Olga Havlová, která nově zařizovala interiéry Pražského hradu a prezidentského sídla v Lánech.
Do prodejny si přišli nakoupit sklo i tenistka Martina Navrátilová, krasobruslařka Ája Vrzáňová, francouzská herečka Catherine Deneuve, bývalý americký ministr zahraničí a diplomat Henry Kissinger, ale také potomci zakladatelů sklárny.
The post Sto let barev v srdci Prahy. Jan Plecháč to nejlepší z Moseru oblékl do zelené appeared first on Forbes.