Na konferenci Forbes Next Big Thing 2025 zaznělo něco, co by se dalo nazvat technologickým skokem. Tomáš Karásek a Marek Lampart z národního superpočítačového centra IT4Innovations představili veřejnosti první kvantový počítač v České republice – stroj pojmenovaný „Vlk“, respektive VLQ.
„Kvantový počítač není jen inovace, je to úplně nový způsob počítání,“ vysvětlil Marek Lampart, vedoucí laboratoře kvantových výpočtů.
Zatímco klasický počítač pracuje s nulami a jedničkami, kvantový qubit (základní stavební prvek – kvantová informace) dokáže být zároveň nulou, jedničkou i všemi hodnotami mezi nimi. Díky tomu se otevírá možnost exponenciálně rychlejších výpočtů, které by na současných superpočítačích trvaly stovky let.
„Je to filozoficky úplně jiné počítání. Je to něco, co nám přináší do budoucna velké příležitosti. A není to jenom inovace, ale je to technologický skok,“ dodává Tomáš Karásek, vedoucí laboratoře vývoje paralelních algoritmů.
VLQ obsahuje 24 supravodivých qubitů uspořádaných do hvězdicové topologie. Podle Lamparta má tato architektura řadu výhod oproti jiným přístupům, ale současně připomíná, že na poli kvantových technologií probíhá závod více směrů.
„Existuje několik hlavních technologií – od supravodivosti přes zachycení iontů a fotoniky až po neutrální atomy. K nim se přidává ještě jedna speciální metoda, takzvané kvantové žíhání. Celkově tedy mluvíme o pěti plus jedné klíčové technologii, které se aktuálně intenzivně zkoumají,“ jmenuje Lampart.

A kdy bude možné „Vlka“ využít? „První testovací výpočty už probíhají, ale veřejně dostupný by měl být ve čtvrtém kvartálu tohoto roku,“ uvedl Karásek.
Podle odborníků je vývoj kvantových technologií zatím na začátku, ale už nyní se ukazuje jejich praktické využití.
Potenciál kvantových počítačů sahá od návrhu nových léků a materiálů přes logistiku až po energetickou bezpečnost. „Optimalizace sítí a řízení spotřeby jsou přesně ty úlohy, kde kvantové výpočty mohou přinést rozdíl už v blízké době,“ upozornil Lampart.
Zásadní dopady může mít kvantové počítání i v oblasti kybernetické bezpečnosti. Dnes používané šifrování stojí na faktorizaci velkých čísel, což je pro klasické stroje téměř neřešitelné. Kvantové počítače to ale zvládnou v minutách.
„Samozřejmě existuje i druhá strana mince – vývoj kvantově bezpečných algoritmů. Firmy i státy se na tuto postkvantovou éru už připravují,“ dodal Karásek.

Na otázku, kde bude obor za tři roky, reagoval Lampart optimisticky: „Budeme v éře takzvané kvantové utility. Stroje už budou schopny řešit středně velké úlohy, které dnes zvládají superpočítače.“
Běžných lidí se největší změny dotknou nepřímo. „Ten největší potenciál je v optimalizačních úlohách, jako je řízení skladu nebo optimalizace toku energetické sítě. Toto jsou úlohy, které dneska řešíme velice citlivě, protože máme strach z blackoutu,“ vysvětluje Karásek.
Další potenciál vidí v rychlejším vývoji léků nebo nových materiálů. Jako příklad uvedl biokompatibilní kompozity, které by se po zlomenině vstřebaly do těla a ušetřily pacientům opětovnou operaci.

The post Superpočítače už nestačí. Česko má nově kvantového Vlka appeared first on Forbes.