Občané Švýcarska jsou sice spokojeni se stavem své země – zejména s její prosperitou, stabilitou nebo stavem vzdělávání, výrazně hůře ale hodnotí její vliv na mezinárodní dění. Vyplývá to z průzkumu společnosti Swiss Broadcasting Corporation (SBC) z května letošního roku, o kterém informoval deník Swissinfo.com. Spouštěčem těchto pochyb je podle průzkumu návrat Donalda Trumpa na mezinárodní scénu a neklid, který do mezinárodního systému vnesl.
ČTĚTE TAKÉ: Papež prohlásil za svatého 15letého božího influencera, který zemřel před dvaceti lety
Navzdory turbulentnímu dění však vnímá drtivá většina respondentů Švýcarsko stále jako zemi, které se v mezinárodním srovnání vede dobře. A to v celé řadě oblastí, od politické stability, vzdělávání a výzkumu přes svobodu společnosti až po inovace.
Vliv země je slabý, myslí si 60 procent Švýcarů
Jediným negativním bodem je vliv země na mezinárodní scéně. Pouze necelá třetina respondentů jej považuje za spíše dobrý nebo velmi dobrý. Téměř 60 procent respondentů vnímá vliv země jako spíše slabý, nebo dokonce velmi slabý.
Pocit úpadku vlivu Švýcarska se odráží také v obavách Švýcarů, že se v budoucnu bude rozhodovat namísto podle mezinárodního práva pouze podle práva silnějšího. Téměř čtyři z pěti dotázaných se domnívají, že je tato otázka bude v příštích letech velmi (46,7 procenta) nebo značně (32,2 procenta) zajímat. Tyto obavy jsou obzvlášť výrazné u seniorů a žen.
Hlavní příčina? Trump
Spouštěčem tohoto pocitu je podle autorů průzkumu především americký prezident Donald Trump. Právě ten svým autoritářským přístupem k úřadu i způsobem jednání s dlouholetými americkými partnery zpochybnil řadu jistot, ze kterých Švýcarsko podobně jako další země benefitovalo.
Dosud jasně stanovenou vládu mezinárodního práva a volného obchodu tak podle všeho střídá právo silnějšího i vysoké celní přirážky.
„Jde o strukturální problém Švýcarska, které musí znovu najít své místo a reorganizovat své vztahy (s ostatními státy). Obyvatelstvo to cítí a vyvolává to nejistotu,“ uvedl pro Swissinfo Urs Bieri, zástupce ředitele výzkumného ústavu GFS.Bern.
Cítíme se sami, říká Čech žijící v Ženevě
Tuto nejistotu Švýcaři samozřejmě vnímají. Situace, jako je vyjednávání o celních podmínkách, jsou přesně těmi okamžiky, kdy se země ocitá kvůli své tradiční neutralitě v izolaci, uvedl pro redakci CNN Prima NEWS Čech dlouhodobě žijící v Ženevě.
Zatímco Česko postupovalo při jednání společně s ostatními evropskými státy a komunikaci s americkou administrativou měla za všech 27 států na starosti Evropská komise, za Švýcarsko vyjednávání vedla sama prezidentka Karin Keller-Sutterová.
Ekonomové již dříve podle agentury Reuters varovali, že obchodní bariéra ve výši 39 procent znamená pro exportně orientovanou švýcarskou ekonomiku zásadní ránu, protože omezuje přístup na její největší zahraniční trh s hodinkami, stroji a čokoládou.
Švýcaři chtějí bližší vztahy s EU
Odpovědnost nicméně dále leží na vládě. Od té drtivá většina Švýcarů očekává, že by měla do budoucna zajistit lepší postavení švýcarských firem. Tedy zařídit, aby švýcarské společnosti měly na globálních trzích co nejlepší podmínky.
Zároveň více než 80 procent respondentů věří, že by Švýcarsko mělo zaujmout asertivnější postoj vůči dvěma supervelmocem: Spojeným státům a Číně.
Další známkou rozčarování ze vztahu mezi Švýcarskem a Trumpovou Amerikou je skutečnost, že více než 60 procent obyvatel podporuje intenzivnější spolupráci s EU. Touha po užších vztazích s 27členným blokem přichází podle Swissinfo jen několik měsíců po uzavření dohod mezi Bernem a Bruselem. Definitivně schválit by je občané Švýcarska měli ve federálním referendu v roce 2027 nebo 2028.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Příčina tragické havárie lanovky v Lisabonu? Odpojení lana mezi vozy, nastínily úřady
