Nemusíte s ním zdaleka ve všem souhlasit. Ale co zaujme snad každého, kdo se dostane do jeho blízkosti, je zápal a nekonečné množství energie, které dává do své práce. Předsedou Pirátské strany byl Bartoš prakticky po celou dobu její existence. Dokonce lze říct, že její úspěch doslova vydupal ze země. Bez velkých sponzorů v zádech a hlavně díky němu uspělo hnutí, které v létě roku 2009 založila parta idealistů.
Což je samo o sobě jev, který v Česku nemá přinejmenším v posledních patnácti letech obdoby. Ivan Bartoš postupem času dovedl stranu do sněmovny (v roce 2017) a o další čtyři roky později i do vlády. Z party idealistů se stala relevantní protestní formace, která o sobě hlásala, že chce změnit zaběhané pořádky. Svého času to bylo pro mnoho lidí vyloženě osvěžující, Piráti se navíc ocitli ve správný čas na správném místě.
Jejich expanze v minulé dekádě přímo souvisela s úpadkem a krizí tradičních stran započatou v roce 2010. Jenomže pak přišly volby v roce 2021 a karambol, z nějž se Piráti svým způsobem nevzpamatovali dodnes: předvolební koalice s hnutím STAN, i vinou kroužkování kandidátů STAN zisk pouhých čtyř mandátů pro Piráty, účast ve vládě, kde byli takříkajíc do počtu, a nakonec šlamastyka s digitalizací stavebního řízení a Bartošovo odvolání z postu vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj.
A taky propadák v loňských evropských a krajských volbách. Po těch druhých následoval logický a pro stranu naprosto zásadní krok: vyčerpaný Bartoš ohlásil rezignaci a s ním i celé vedení strany. Tehdy působil právě jako zpráskaný pes - bez energie, vyčerpaný, na konci s dechem. Zvažoval, zda a vůbec, a pokud ano, jak pokračovat v politice. A Piráti řešili, kdo povede stranu po něm.
Piráti jsou Bartoš
A tady je potřeba zdůraznit toto: prakticky pro každého, kdo se nevěnuje politickému provozu více než jen zběžně, jsou Piráti Bartoš. To on pro ně ztělesňuje stranu - takřka nikoho jiného vlastně neznají. Jeho konec na pozici předsedy může být začátkem jejich konce v tuzemské politice. Aspoň tak se to na přelomu loňského a letošního roku jevilo. Nástupce Bartoše Zdeněk Hřib sice zastavil pád preferencí, o nějaké nové expanzi však nemůže být řeči.
Podpora Pirátů se už nějaký čas pohybuje okolo šesti nebo sedmi procent. Neklesá sice, ale ani neroste. Jejich výchozí pozice před podzimními volbami do dolní komory tedy není beznadějná, zároveň však nemají nic jisté. I proto je pro Hřiba klíčové, jakým způsobem a v jak krátkém čase se Bartoš dokázal oklepat a říct si, že to zkusí znovu. "Jsem připravený postavit se před lidi a skládat účty," řekl v tomto týdnu v Kladně, kde se odehrál jeden z dílů pirátské předvolební kampaně.
Je nesporné, že se na něm podepsala vládní zkušenost, navíc mu už není něco málo přes třicet, nýbrž pětačtyřicet. Ale i tak dokazuje, že neztratil nic ze svého rebelství a touhy věci měnit. A byť je v tom jistý rozpor, vždyť nejen on, ale i ostatní Piráti zestárli, mnozí se usadili, mají děti i hypotéky, ze sympatických pankáčů prodělali přerod v "kravaťáky", tak Bartoš stále dokazuje, že se cítí nejlíp venku - mezi lidmi. S tahací harmonikou, v tomto případě v ulicích Kladna, později odpoledne v hospodě.
S každým, kdo o to stojí, prohodí několik vět, je neustále v pohybu, občas zamuzicíruje, rozdává letáky, zve lidi k petičnímu stánku. Byť jich nejsou zrovna davy, jemu to na elánu neubírá. O něco později, při debatě v hospodě, říká: "Je jich podstatně méně, než kolik mi jich píše přes sociální sítě. Třeba v Přerově a Prostějově jich mohlo být okolo dvou set."
V regionech a mezi lidmi se pohybuje už několik týdnů. A pochvaluje si to, přestože, jak sám říká, ve dvou nebo třech lidech nejde aspoň krátce během jednoho dne promluvit s větším než výše zmíněným počtem dvou set lidí.
"Dává mi to ale zase úplně jinou zpětnou vazbu - jiný obraz. A nikde to nebylo nepřátelské. I tady v Kladně se ukáže, zda obraz, který vytvářejí trollí farmy, odpovídá realitě. Za ty dva měsíce, co jsem regionech, na mě nikdo nevyjel," říká ve zjevné narážce na opakované útoky lídra ANO na Piráty.
Respekt k regionům
V terénu se pohybuje v rámci akce "Máte přání", kterou Piráti spustili v březnu. Spočívá v tom, že se lidí ptají, co by politici měli v politice aktuálně řešit. "Což často není to, co si myslí politici, že by měli v politice dělat," dodává s úsměvem ve tváři. A zdůrazňuje, že jim tato akce pomáhá při tvorbě programu - a to i ve vztahu k jednotlivým regionům.
"Protože když se řekne bydlení, jsou regiony, kde s tím problém nemají. Naopak tam odtud lidé odcházejí - typicky jde o oblast Jeseníků nebo Moravskoslezský kraj. Je to různé. Třeba v Prostějově lidé řeší hlavně bezpečnost. A teprve potom bydlení. To mě překvapilo. Čekal jsem, že to bude třeba ekologie," popisuje Bartoš svou aktuální zkušenost a vrací se k tomu, že ambicí Pirátů vždy bylo dělat politiku založenou na datech.
I proto nás zajímá, zde se lidé vracejí k jeho působení ve vládě. Bartoš opět zmíní návštěvu Prostějova a Přerova. V obou městech mají slušnou pozici opoziční hnutí ANO a SPD. Babišova formace je navíc v obou městech součástí vládních koalic. "Bylo to tam jiné, než bych čekal," pokračuje v rozhovoru, "lidé se chovali slušně, ptali se na různé věci, něco jsem musel vyvracet, jindy - když byli o něčem přesvědčení - tak to nešlo vyvrátit. Ale celkově bych řekl, že to funguje."
Chce tím říct, že Piráty tři roky ve vládě nepoškodily? "Dokud nejste schopný stoupnout si před lidi a skládat účty, tak to nejde dělat - a já toho schopný jsem, byť moje výchozí pozice není lehká. Ale taková je politika," reaguje, aniž by si nějak stěžoval. A vrací se k tomu, že byli v koalici ve výrazné menšině - s pouhými čtyřmi poslanci. "Ale pokud vezmu naše programové priority, tak se ty věci pohnuly. A pak jsou resorty, třeba školství, které nebylo naše, a tam se to neposunulo vůbec nikam."
Vrací se i ke šlamastyce s digitalizací stavebního řízení. "Pokud jde o digitalizaci, nejvíc se toho udělalo i podle dat vlády na ministerstvu pro místní rozvoj. A pak jsou ministerstva, kde nemají služby občanům digitalizované ani z pěti procent. Takže ano - součástí kampaně je i skládat účty. A moje zkušenost, pokud se o tomto tématu začnu bavit, spočívá v tom, že většina lidí je senzitivní," vysvětluje Bartoš, který bude v podzimních volbách lídrem Pirátů ve Středočeském kraji.
Babiš prohrál díky nám
Podpora Pirátů se v průzkumech dlouhé roky pohybovala nad deseti procenty. V některých fázích dokonce výrazně nad touto hranicí. Hovor se tedy znovu vrací k volbám v roce 2021 a ke koalici Pirátů se Starosty a nezávislými. Protože při troše zjednodušení platí, že začátek jejich současných problémů tkví právě v tomto momentě. Bartoš si však za tehdejším spojenectvím, na které ve volbách drtivě doplatili, stojí i v květnu 2025: "Stále si myslím, že to bylo díky Pirátům, že po volbách neměl většinu Babiš s Okamurou."
A dodává: "Byla to naše úloha, rozbít tandem Babiš - Zeman. Pak jsme to taky odnesli tím, že máme jen čtyři poslance. Stali jsme se hromosvodem Babišovy kampaně, což mě vůči straně mrzí. To je jasné. Stále si ale myslím, že to dávalo smysl. Naši koalici volilo 850 tisíc lidí, z toho 600 tisíc nekroužkovalo. To byli naši voliči. No - a kdybychom do vlády nešli, tak není rodičák, zavedlo by se školné na vysokých školách, nebylo by osm protikorupčních zákonů, nebyly by investiční programy pro dostupné bydlení. A nebyl by ani zákon o bydlení."
Zároveň nijak nekličkuje před tím, že se jim ne všechno povedlo na výbornou. "Nějaké chyby jsme udělali, navíc jsme v té vládě nebyli sami. A koalice není o přátelství. Je o nějaké době, kdy lze něco udělat společně. Byť já mám tendenci lidem spíše věřit. V každém případě jsme z toho vyšli poučení. A to poučení bylo bolestné. A ano zcyničtěl jsem, ale jen v určitých věcech. Stále mám vizi, optimismus a elán," dodává s tím, že se po celý svůj život drží hesla "Předpokládej u druhých dobrou vůli".
"Hřib má přece mě!"
Čemuž se vzápětí zasměje. "Ono to neplatí v reálném životě. A v politice to neplatí už vůbec. A je fakt, že ty nejsilnější zkušenosti jsou nejvíc bolestné." Přesto se rozhodl do toho jít znova. A pomoct svému nástupci v čele strany Zdeňku Hřibovi. V kampani s ním bude skoro jistě tvořit tak trochu tandem, protože Hřiba mimo Prahu zase tolik lidí nezná. Což se může ukázat jako dost zásadní problém. Bartoš si to zjevně uvědomuje. O Hřibovi mluví jako o pragmatickém manažerovi.
"Vzájemně se významně lišíme, ale jsme přátelé. Je to exekutivní manažer, který dokáže rozpoznat, co je důležité. A netopí se v nějakých kulturních válkách." Když opáčíme, že pro lidi v regionech je Hřib naprosto neznámou figurou, reaguje Bartoš přímočaře: "Tak má mě! Bartoše znají všichni." Což lze jen stěží rozporovat. Nakonec tedy míříme k tomu, jaké Piráti mají letos cíle.
I když Hřib na jejich únorovém sněmu ve Zlíně mluvil o dvouciferném výsledku, dost možná budou Piráti v říjnových volbách bojovat o přežití. "Zásadní je obnovovat důvěru lidí. A pokud se to dobře nasvítí, tak se nám to podaří," uvažuje Bartoš. A to nepochybuje, že tým Andreje Babiše zase přijde s něčím jako "lithium 2". Avšak stejně jako před minulými volbami, i letos si je vědom toho, že demokratická politika neobstojí, aniž by lidé důvěřovali v základní chod státu.
Jenomže mnoho z nich, obzvláště v odlehlejších regionech, čelí nedostupnosti některých služeb. Ostatně Bartoš na to v terénu naráží. "I když mi je už pětačtyřicet roků, hodně za mnou chodí mladí lidé. A co oni chtějí? Mít vystudovaný dobrý obor, mít potom dobou práci, vydělat si peníze a mít prostě hezký život. Což je legitimní. Jenomže tady jsou pořád bariéry: neprůchozí vzdělávání, strach, že se nedostanou na školu."
"A pak pochopitelně řeší," podotýká Bartoš, "že nechtějí žít celý život u rodičů. A taky nedostupnost služeb v některých regionech. Nedostatek pediatrů nebo zubařů. A s tím vším souvisí důvěra v systém, důvěra v demokracii." Teď je otázka, zda dokáže společně s ostatními Piráty voliče přesvědčit, že to jsou ještě pořád oni, kdo dokáže poměry v tomto punktu aspoň trochu změnit. Anebo k té změně třeba jen přispět. Úkol to nebude zrovna snadný.
