České herečce Tereze Srbové se podařilo to, o čem sní mnoho dívek po celém světě – prorazit v Hollywoodu. Stanula tak třeba ve Východních příslibech režiséra Davida Cronenberga a byla i přední modelkou Azzedina Alaïi. Na Forbes festivalu Lepší Česko vyprávěla o herecké branži v Los Angeles, modelingu i návratech do Česka. A především o tom, odkud jako herečka, máma a žena čerpá sebevědomí.
Dlouhé světlé vlasy jí splývají po zádech. Na pódium v Karlových Varech vstupuje Tereza Srbová sebejistě, se vztyčenou hlavou. Šedé kalhoty do zvonu se vlní kolem štíhlých dlouhých nohou. Modelku v sobě čtyřicátnice rozhodně nezapře.
Na začátky modelingové dráhy v domě Azzedina Alaïi vzpomíná jako na mimořádně inspirativní období. Připouští však, že to pro ni byla výzva. V jeho módním domě poznala osobnosti z kultury, umění i královských rodin.
„Slavná jména, která zná každý člověk na světě. Všichni byli o dvacet třicet let starší než já. Mně bylo osmnáct devatenáct, byla jsem introvertní. Dnes bych se asi chovala jinak,“ přiznává Srbová s neskrývanou pokorou.
Právě tu si dle svých slov odnesla od Azzedina. „Sebevědomí není jen o egu, ale také o pokoře,“ konstatuje rezolutně. „Azzedine sám mě učil držení těla, oblékání, vystupování. Není to klíč k sebevědomí, ale je důležité takto poznat sám sebe,“ upřesňuje Srbová.
Do Česka se z Hollywoodu vrátila teprve před dvěma měsíci. „Zpátky do Prahy jsem se přestěhovala po 26 letech. Z osobních důvodů – i proto, že mám malé děti,“ říká herečka.
Zároveň ale dodává, že ráda každých pět šest let žije v jiné zemi. „Pořád hledám způsoby, jak vycházet ze své komfortní zóny,“ vysvětluje.
A právě na schopnosti opouštět zajeté koleje podle Srbové ostatně stojí jakýkoli úspěch. „Když člověk dokáže vycházet ze své komfortní zóny a posouvat vlastní hranice, učit se o druhých a o světě,“ přemítá.
A i když by si jako většina hereček přála, aby jí castingy vycházely, i ona se ve své kariéře potýká s mnohými nezdary.
„Každý úspěch je lemovaný řadou neúspěchů, toho, co si nedáte do CV. A ví to každý, kdo se někam dostal. Nežijeme ve vakuu,“ přiznává a druhým dechem dodává, že jí občasnou úlevu skýtá sdílení nezdarů s ostatními herci a herečkami. „Vidět, že nejsem jediná, kdo čelí odmítnutím,“ přiznává.
Foto Martin Svoboda
Foto Martin Svoboda
„Myslím, že je důležité nesoustředit se jen na úspěch samotný, ale brát ho jako holistickou zkušenost,“ míní. „A když po cestě něco vyjde, je to skvělé. Když ne, získáte cenné zkušenosti,“ doplňuje Srbová.
Ona kýžená sebedůvěra, víra ve vlastní schopnosti, představuje podle herečky celoživotní úsilí. „Není to tak, že získáte sebedůvěru a pak ji máte. Vždycky se najde někdo, kdo vám ji bude chtít podkopat,“ vrtí hlavou Srbová.
Většinu života se do Česka vracela jen jednou za čtvrt roku. Dnes jsme na tom v Česku podle Srbové se sebevědomím mnohem lépe než dříve. „Na českou mentalitu jsem se dlouho dívala očima cizince. Díky tomu jsem mohla sledovat, jak tuzemská sebedůvěra pomalu roste: od původního sebemrskačství, kdy bylo úplně všechno lepší v zahraničí než u nás, jsme se dávno posunuli,“ myslí si herečka.
Vůbec největší skok pak zaznamenala asi před deseti lety. „Tehdy se něco stalo. Češi o své zemi najednou mluvili s hrdostí. Dnes mladší generace vyjíždějí za poznáním do zahraničí. Domů se vracejí se světovým přehledem. Zároveň si v sobě ale uchovávají i hrdost na to, co je české,“ míní Srbová.
A co by Srbová poradila ostatním ženám? A možná nejen jim. „Jakýkoli úspěch je o výdrži. Bez píle se ani geniální talent daleko nedostane. To radím všem: vydržet,“ říká zřetelně sebejistým hlasem Tereza Srbová.
The post Tereza Srbová prorazila v Hollywoodu. Češi už dnes o své zemi mluví s hrdostí, říká appeared first on Forbes.
