Loni začal arbitr, který ze zákona řeší mimosoudní spory mezi spotřebiteli a finančními institucemi, řešit přes pět tisíc sporů týkajících se spotřebitelského úvěru. Drtivá většina z nich - podle dat arbitra 95 procent - byly právě spory o posouzení neplatnosti úvěrových smluv.
Kancelář čelí obrovskému náporu. "Za první čtyři měsíce roku 2025 již přijal finanční arbitr téměř čtyři tisíce návrhů na zahájení řízení," píše ve výroční zprávě Monika Nedelková, která funkci finančního arbitra vykonává od roku 2011.
Asociace poskytovatelů nebankovních půjček si stěžuje, že dochází ke zneužívání. "V posledních dvou letech vzrostl počet klientů, kteří se obracejí na finančního arbitra a chtějí vrátit zpět úroky a poplatky ze spotřebitelských úvěrů kvůli špatnému posouzení úvěruschopnosti ze strany poskytovatele," tvrdí Jiří Hauptmann, člen představenstva Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNÚ). Z dat kanceláře finančního arbitra vyplývá, že meziročně se celkový počet sporů zvedl o více než sto procent.
Jak prověřit někoho, zda je schopen úvěr splácet, však není v zákoně jasně definované. Každá společnost, ať už jde banku, nebo nebankovního poskytovatele, má své postupy. Zákon pouze říká, že společnost musí prověřit schopnost splácet na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele. A pokud je to nutné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti nebo i z jiných zdrojů.
Podle asociace si ale prověření schopnosti splácet úvěr finanční arbitr vykládá přísněji. "V současné době, v důsledku neustále se zvyšujících požadavků na posuzování úvěruschopnosti ze strany kanceláře finančního arbitra, které však nejsou podloženy žádnou legislativní změnou, ale pouze jeho vlastním výkladem, začíná vznikat prostor pro rozvoj byznysu právnických firem," naznačuje Hauptmann.
Tyto firmy využívají instituci finančního arbitra jako součást svého obchodního modelu, tvrdí Hauptmann. Vystupují v roli prostředníka, který zprostředkuje zrušení úvěrové smlouvy finančním arbitrem. Za vysoký poplatek. "Přestože služby finančního arbitra jsou pro spotřebitele zdarma, lidé často využívají právnické služby, které jsou spojeny s velmi nepřiměřenými poplatky," doplňuje Hauptmann. Podle některých si účtují i desítky procent z vymožené sumy.
Finanční arbitr v téměř všech sporech, které mířily na chybné prověření schopnosti splácet, nedostatky potvrdil a rozhodl o neplatnosti úvěrové smlouvy. Proto má poskytovatel právo pouze na vrácení jistiny, kterou spotřebiteli poskytl, píše se ve zmíněné výroční zprávě. Jde tedy o tisíce neplatných smluv. Poskytovatelé půjček podle arbitra nejčastěji "neopatřují dostatečné podklady, zajištěné podklady dostatečně neověřují, případně podklady neuchovávají".
Podle informací Aktuálně.cz došlo ke zneplatnění i u bankovních úderů. "Setkáváme se s případy klientů, kteří zcela bez problémů prošli posouzením úvěruschopnosti, ale navzdory tomu se na nás, respektive na finančního arbitra po čase obrátí prostřednictvím advokátů, kteří se odvolávají právě na zákonnou povinnost bank ex post odůvodnit kladné posouzení úvěruschopnosti klienta," popisuje zástupce jedné z velkých bank pod podmínkou anonymity.
Podle něj stávající výklad zákona advokátům umožňuje poměrně efektivně napadnout kladné posouzení úvěruschopnosti a požadovat po bankách, aby jejich dlužníkům například odpustili splátku úroků a ti tak mohli splatit pouze jistinu. "Domníváme se, že tato praxe je výrazem predátorského chování řady advokátů, kteří využívají stávajícího zákonného výkladu k vydírání bank skrze dlužníky, jejichž schopnost splácet dluh není ve skutečnosti nijak omezena," dodává. Data finančního arbitra ukazují, že loni podali prostředníci třetinu ze všech návrhů.
Problematice se věnuje i nezisková organizace Člověk v tísni. "Nevylučuji, že zneplatňování úvěrových smluv může být někým i zneužíváno. Mnozí věřitelé ovšem zákonnou povinnost zkoumat schopnost splácet nedodržují. Svědčí o tom nejen naše zkušenost, ale i rostoucí množství pokut udělených za tento prohřešek Českou národní bankou," vysvětluje analytik společnosti Člověk v tísni David Borges. Podle společnosti je zneplatňování úvěrových smluv vysoce účinný nástroj na neférové chování některých poskytovatelů půjček. Stává se, že třeba falšují výši přijmu potřebného pro získání půjčky například tím, že vyplňují do kolonky ostatní přijmy v domácnosti chybějící částku.
O nebezpečí masivního zneplatňování úvěrových smluv, které se prý děje i u již splacených úvěrů, nedávno psal insolvenční správce Lukáš Pachl. "Potenciálně se tak otevírají stavidla obrovskému počtu návrhů a obrovských finančních ztrát bankovních i nebankovních institucí, které se musí zcela logicky promítnout do přístupnosti a ceny úvěru," napsal Pachl pro Konkurzní noviny.
Ministerstvo financí tvrdí, že na přesnější definici toho, co by mělo být považováno za dostatečné prověření schopnosti splácet, se teď pracuje. "V rámci transpozice směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru diskuse probíhají. Cílem těchto konzultací je nalézt shodu na základních parametrech procesu posuzování úvěruschopnosti a tím zvýšit právní jistotu poskytovatelů i spotřebitelů," uvedla za resort financí mluvčí Anna Vasko.
Ve hře je například jasnější vymezení, kolik musí dotyčnému po odečtení měsíčních nákladů včetně potenciálních splátek za úvěr, o který žádá, zůstat. Anebo povinnost nahlížet do úvěrových registrů, které ukazují, kolik má žadatel úvěrů a jak splácí.
Aktuálně probíhá k nové legislativě připomínkové řízení. "Přepokládáme, že během května by měl být návrh postoupen Úřadu vlády pro projednání v Legislativní radě vlády. Délku legislativního procesu nelze v tuto chvíli předjímat," doplňuje za ministerstvo financí Anna Vasko. Podle některých se ale v tomto volebním období už úprava nestihne schválit a problematiku bude muset řešit až nová vláda.
