„V roce 2024 pokračoval trend radikalizace mladých a mladistvých, který BIS pozoruje od podzimu předcházejícího roku. Šlo o zhruba dvě desítky osob, jejichž radikalizace se projevovala vyhledáváním a šířením materiálů islamistického či pravicového extremistického charakteru na internetu,“ uvádí BIS ve výroční zprávě z poloviny července.
K TÉMATU: Spící drak upírá oko na Ukrajinu. Co chce Čína doopravdy – vítězství Ruska, nebo jeho porážku?
Ideologie podle zpravodajců nehraje až tak zásadní roli – hlavním faktorem je patologická fascinace násilím společně s touhou být součástí širší komunity s lidmi se stejným zájmem.
Věk zradikalizovaných mladistvých se pohybuje v rozmezí od 13 do 21 let. „Až na výjimky se navzájem sdružovali skrze sociální sítě, jako jsou Telegram či TikTok, byť pocházeli z různých regionů a osobně se zpravidla neznali,“ píše se také ve zprávě.
Případy kyberšikany i šíření dezinformací
Psycholožka Jarolímková připomíná, že se děti a mladiství dostávají prostřednictvím sociálních sítí k řadě informací, o jejichž významu a hodnotě neumějí rozhodnout. „S narůstající popularitou těchto platforem se začaly objevovat případy závislostí, kyberšikany či šíření dezinformací. Rovněž nejrůznější influenceři a youtubeři mají ohromný vliv na mladé lidi, kteří jim podléhají s vidinou krásy a úspěchu,“ popisuje pro CNN Prima NEWS.
Podle ní je důležité si uvědomit, že tito tvůrci obsahu jsou zpravidla prodavači různých produktů i sebe samých: „Nejde jen o módu či trendy – uživatelé od nich přebírají i názory na světové dění, aniž by si ověřili fakta.“
Náboráři míří na zranitelné skupiny, varují policisté
Policejní orgány mimo jiné konstatovaly, že se podařilo rozkrýt na sociálních sítích buňku, která šířila nenávist zaměřenou proti menšinám či LGBT+ komunitě, výjimkou nebyly ani antisemitské projevy. Ředitel Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě Břetislav Brejcha upozorňuje, že pachatelé jsou velmi mladí.
VIDEO: Tisková konference policie k radikalizaci mladistvých na sociálních sítích
„Islámští náboráři cílí na mladistvé ve věku 15 let, což je z hlediska osvojování postojů a rozvoje osobnosti velmi zranitelná skupina. Roli v celé věci hraje i absence rodičovské výchovy či špatné rodinné zázemí – mladiství poté častěji inklinují k různým druhům násilí,“ zdůrazňuje.
Policisty podle něj překvapila míra nahlášených incidentů ze školního prostředí. V převážné většině se to týká základních škol, středních odborných škol či odborných učilišť. „Stále se pohybujeme v oblasti verbálního vyhrožování. Je potřeba zdůraznit, že jakmile někdo na sítě napíše, že vystřílí školu nebo vyvraždí spolužáky, jedná se o trestný čin nebezpečného vyhrožování,“ poznamenává Brejcha.
Varoval však, že představa kompletní kontroly dění na sítích je lichá. „Útvary systematicky vyhodnocují situaci a úzce spolupracují – přesto aktivita policie ani bezpečnostních složek není samospásná,“ zmiňuje.
Mladík z Čech plánoval útok na Pride
Zpravodajci ve výroční zprávě jmenují i jeden konkrétní příklad. Od loňského května se BIS společně s policií a zahraničními zpravodajskými službami zaměřily na pravicově extremistickou skupinu, v níž byla vyzdvihována doktrína kultury Siege.
Stěžejním tématem těchto skupin a kanálů na sítích byl akcent „násilí typického pro myšlenky militantního akceleracionismu“. Mezi členy se objevila i výzva k útoku na bratislavský duhový pochod hrdosti. Komunitu se ovšem podařilo zavčasu rozbít a pozatýkat. Hlavním aktérem byl přitom mladistvý Čech z Moravy.
Podle zjištění webu iDnes.cz měl disponovat i chemickými látkami k výrobě výbušniny. Na 3D tiskárně si měl rovněž nechat zhotovit krátkou zbraň, jež ovšem nebyla v této fázi funkční.
Nacistická skupina vyzývající k útokům na „systém“
Siege je mixem fašistických a nacistických tezí, její vyznavači hlásají otevřeně protidemokratické a rasistické myšlenky. Stojí proti „systému“, v němž se spájí konspirační teorie o elitách, židovském spiknutí či globalistech, kteří jsou nepřáteli zájmů rasově nadřazeného árijského etnika, za jehož součást se považují, uvádí web britského výzkumného Centra pro výzkum a evidenci bezpečnostních hrozeb.
Výjimkou v těchto neonacistických skupinách nejsou ani otevřené výzvy k útokům na onen „systém“, který má podle představ nauky nahradit autoritářská vláda „nadřazené skupiny populace“. Teroristických útoků, které by byly navázány na tyto pravicové extremisty, je ovšem minimum, spíše jde o rétorické projevy nenávisti, jež však není radno podceňovat.
Roli hraje nápodoba a špatné rodinné zázemí
Jarolímková rovněž tvrdí, že k radikalizačním procesům mají zpravidla blíže mladí muži. Za jeden z faktorů označila nezvládnuté přijímání násilných výjevů ve videohrách, které se zvrhne v glorifikaci. „Je to jen krůček k tomu, aby je takové věci fascinovaly. V televizích také neustále vidíme násilí, což se může podílet na jejich postupné radikalizaci, pokud s nimi všechny negativní aspekty neprobere rodič, případně pedagog,“ podotkla odbornice.
Dětská osobnost se rovněž učí nápodobou. „Někteří mladiství, kteří svou negativní energii neumí adekvátně ventilovat, hledají řešení složitých situací právě v násilí,“ upozorňuje psycholožka.
Touha někam „zapadnout“ je podle Jarolímkové zásadní hlavně v období puberty. „Jestliže dítě pochází z rodiny, kde s ním rodiče netráví čas a nezajímají se o jeho strávený čas, hledá zázemí jinde. Frustrace z blízkých a okolí, které není dostačující, může vést mladé lidi do prostoru radikálních skupin. Roli mohou hrát absentující vzory,“ shrnuje.
„Pro zdravý vývoj jedince je samozřejmě nutná komunikace v rodině – sdílení toho, co prožíváme, s kým se stýkáme a jak se máme,“ dodává psycholožka.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Krutá vražda z videopůjčovny zůstane zřejmě bez trestu. Do promlčení zbývají hodiny
