Po oznámení, že novým papežem a vůdcem katolické církve byl zvolen kardinál Robert Francis Prevost, lidé na Ukrajině čekají, co bude jmenování pontifika amerického původu znamenat pro jejich zemi. „Můžeme operovat pouze s tím, kým je, a to prostřednictvím jeho zkušeností a služby, kde byl a odkud pochází,“ popsal pro web The Kyiv Independent otec Ihor Yatsiv, mluvčí řeckokatolické církve na Ukrajině, která spadá pod vedení Vatikánu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Řezník Putin by se měl obávat režimu, který v Rusku stvořil, říká lotyšská ministryně
Co si papež Lev XIV. myslí o válce, popsal v rozhovoru pro peruánský zpravodajský web Semanario Expresión v roce 2022. Ještě jako biskup v peruánském Chiclayo odsoudil „imperialistickou“ agresi Ruska vůči Ukrajině. Prevost označil ruskou válku za „skutečnou invazi imperialistické povahy, kdy se Rusko snaží dobýt území z mocenských důvodů“.
Jak podotýká The Kyiv Independent, možným znamením budoucí papežovy politiky je výběr jeho nového jména, což je jedno z prvních rozhodnutí, které nový papež učinil. Papež Lev XIV. sice zatím neřekl, proč si vybral právě toto jméno, ale nové pojmenování často odkazuje na předchozí pontifiky, v jejichž šlépějích chce jít.
Poslední papež, který toto jméno použil, je široce připomínán pro své prosazování sociální politiky a sociální spravedlnosti. „Byl to papež, který věnoval pozornost sociálně slabým, stál na straně utlačovaných a zasazoval se o spravedlnost. Vystupoval proti mocným tohoto světa,“ poznamenal Yatsiv. „Papeže Lva XIV. označujeme za papeže naděje pro Ukrajinu,“ dodal.
Papež Lev je nástupcem papeže Františka, který po sobě zanechal smíšené dědictví v otázce války na Ukrajině. Z jeho opakovaných výzev k míru byli ale Ukrajinci často frustrováni kvůli tomu, že nedokázal označit Rusko za agresora nebo odsoudit ruského prezidenta Vladimira Putina.
Svůj postoj nejen k Ukrajině, ale také ke Gaze, papež Lev XIV. v neděli nastínil během svého prvního požehnání. „V dnešním dramatickém scénáři třetí světové války, která se vede po částech, jak řekl papež František, se i já obracím na světové vůdce se stále aktuální výzvou: ‚Už nikdy válku!‘,“ sdělil.
Zároveň vyzval k „autentickému, spravedlivému a trvalému míru“ na Ukrajině, stejně jako k příměří v Gaze a propuštění rukojmích. „S uspokojením jsem uvítal oznámení o příměří mezi Indií a Pákistánem a doufám, že prostřednictvím nadcházejících jednání brzy dosáhneme trvalé dohody,“ dodal.
Proslov papeže Lva XIV. k věřícím
Mnozí pozorovatelé také poznamenali, že výběr amerického papeže – dlouho považovaný za tabu – je pravděpodobně zčásti reakcí na současnou politiku, kterou zavádí americký prezident Donald Trump, a na nárůst izolační politiky.
Protiváha impulzivního amerického prezidenta
Nabízí se tak otázka, jestli se první americký papež postaví Donaldu Trumpovi? Podle webu Politico by Lev XIV. mohl věrohodně působit jako protiváha impulzivního amerického prezidenta.
S Trumpem se neshodnou v otázce migrace. Zatímco americký prezident pokračuje v masových deportacích migrantů bez dokladů, Lev je „pro migranty, pro uprchlíky, pro lidská práva; stojí na straně chudých,“ uvedl jeden z kardinálů, který hovořil pod podmínkou anonymity a podotkl, že nový papež má dokonce peruánský pas.
„Pro současného amerického prezidenta je určitě problémem, že zaujal velmi seriózní postoj a reprezentuje Ameriku, kterou Trump nesnáší. Použití španělštiny a italštiny, a nikoliv angličtiny v jeho prvním pozdravu, bylo od Prevosta záměrnou krutostí,“ řekl církevní historik Alberto Melloni.
Německý kardinál Walter Kasper, kterému je 92 let a je tak příliš starý na to, aby se mohl zúčastnit konkláve, řekl, že migrace je pro kardinály „velmi důležitým tématem“ a často má obrovský vliv na konečný výsledek volby. Trumpovo zacházení s migranty je podle něj „strašné“. Podotkl, že nový papež „má v této oblasti mnoho zkušeností“.
Že bude nový papež reagovat na Trumpovu migrační politiku, očekává i jeho bratr John. „Vím, že není spokojen s tím, co se děje s imigrací. Jak daleko s tím zajde, se můžeme jen dohadovat, ale nebude jen tak sedět. Nemyslím si, že bude tím, kdo mlčí,“ řekl John Prevost deníku The New York Times.
Rozdělená katolická církev
Jak podotýká Politico, podnětem k prosazení Prevosta však nebyl pouze Trump. Mohlo jít také o širší vliv americké politiky na katolickou církev, která se v posledních letech rozdvojila na tvrdé progresivisty a tradicionalisty. Zejména tradicionalisté tvrdili, že jsou Františkem pronásledováni, a otevřeně zpochybňovali jeho vládu, což vedlo k úvahám, zda se americká církev nakonec se Svatým stolcem definitivně rozejde.
Když se kardinálové rozhodli pro Prevosta, podle účastníka konkláve si mnozí uvědomovali, že je to někdo, kdo by mohl pomoci tato rozdělení zacelit. „Určitě bude mít vliv na americkou církev, protože je to Američan a pochází z Chicaga, které je otevřenější, progresivnější,“ řekl. Poukázal také na to, že Lev XIV. již naznačil ochotu usmířit se s tradicionalisty, když se plánuje přestěhovat do Apoštolského paláce, honosné vatikánské rezidence, která byla domovem předchozích papežů, než se František přestěhoval do strožšího Domu Svaté Marty.
Někteří to ale vidí jinak. Laura Loomerová, americká krajně pravicová politická aktivistka a Trumpova poradkyně, se po Prevostově nástupu rozohnila nad „probuzeným marxistickým papežem“ a prohlásila, že je „protitrumpovský, pro otevřené hranice a totální marxista jako papež František“, a dodala, že je „nechutné“, že nyní vede Vatikán.
Podobně se vyjádřil i Steve Bannon, bývalý Trumpův hlavní stratég a ultrakonzervativní katolík, který označil zvolení Lva XIV. za „protitrumpovské hlasování globalistů z kurie“.
Lucemburský arcibiskup Jean-Claude Hollerich, který měl k Františkovi blízko, však řekl, že to není tak docela pravda. „Nezvolili jsme antitrumpovce, ale Ježíšova učedníka,“ řekl. Nicméně „faktem je, že je americkým občanem – takže je tu i tento důsledek“.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Čech si vsadil na nového papeže. Dobrý odhad mu vynesl pořádný balík
