Oscarová noc, která nás čeká 15. března, každoročně změní životy nejen všem nominovaným a oceněným hercům, ale často i designérům, kteří je na červený koberec obléknou. Nejinak tomu bylo už před třiceti lety. Miuccia Prada by mohla vyprávět.
Byl to na kalifornské zvyklosti poměrně chladný večer 27. března 1995, když se herečka Uma Thurman zjevila na červeném koberci před hollywoodským Shrine Auditorium v Los Angeles.
Za pár desítek minut tu mělo dojít k ceremoniálu 67. ročníku udílení Cen Akademie filmových věd a umění a krásná Uma Thurman byla nominovaná za svůj fenomenální výkon v Tarantinově hitu Pulp Fiction – Historky z podsvětí. A budila obrovskou pozornost médií.
Umu Thurman v Hollywoodu pár let předtím proslavily dekadentní rokokové Laclosovy Nebezpečné známosti v režii Stephena Frearse. Tam Uma, tehdy teprve osmnáctiletá začínající modelka z rodiny německo-švédského původu, zazářila po boku Johna Malkoviche, Glenn Close a Michelle Pfeiffer, ztvárnila roli Cecile de Volanges, Valmontem svedené aristokratky. A vzbudila pozdvižení.
Mladá talentovaná plavovlasá herečka výrazné tváře a osobitého půvabu měla velké charisma a obrovský potenciál. Působila nevinně a sofistikovaně, zároveň nesmírně sexy. K tomu se ukázalo, že oplývá velkým hereckým talentem. S modelingem byl konec a dveře si u ní začali podávat filmoví agenti, producenti i režiséři.
V roce 1995 už byla pětadvacetiletá Uma hvězdou a oscarová nominace to zpečetila. Vzhledem ke svému sošnému vzhledu a velmi štíhlé vysoké postavě (herečka měří 182 centimetrů) se navíc Uma záhy stala i obdivovanou módní ikonou.
Teď se zjevila na oscarovém červeném koberci – a přihlížející fotografové i redaktoři módních časopisů vydechli nadšením a obdivem.
Uma Thurman zářila v rafinovaně rozevlátých, ale střihově zcela jednoduchých šatech z šifonu levandulovo šeříkové barvy, které doplňoval dekorativní stříbřitý šál přes ramena a kabelka z barevně korespondujícího materiálu. Šaty se překrásně vlnily a před objektivy fotografů vytvářely dojem někde mezi mlžným oparem a lesklou vodní hladinou. Uma vypadala jako moderní rusalka.
„Ach, vypadáte překrásně! Podívejte se sem, Umo! Sem, na nás! Kdo vás dnes večer oblékl?“ pokřikovali na herečku fotografové jeden přes druhého, jak už to na červeném koberci bývá. „Je to Prada,“ špitla Uma Thurman na adresu svých šatů.
Následovalo ticho. „Co to říkala, produkt??“ dívali se po sobě fotografové a reportéři nechápavě. Eponymní značku italské návrhářky Miucci Prady tehdy v Hollywoodu nikdo neznal.
Dokud si ji neoblékla Uma.
Ten večer svého Oscara nevyhrála. Sošku si odnesla Jessica Lange za výkon ve filmu Blue Sky. Ovšem do dějin vstoupila Uma. Díky šatům, které měla na sobě.
Den poté totiž v centrále značky Prada v New Yorku nastalo šílenství. Firma svou americkou filiálku rozvíjela teprve postupně – teprve v roce 1994 se Prada poprvé představila například na newyorském fashion weeku.
Po oscarové noci však Pradu chtěli všichni.
V polovině devadesátých let, charakterizovaných ještě pořád onou okázalou zdobností z let osmdesátých, byli z volánů a nadměrného objemu vlasů, ramenních vycpávek i rukávů všichni unavení. Uma najednou v tom všem vypadala jako víla odjinud, svěží, oduševnělá a moderní tvář blížícího se nového milénia.
Vlasy, které si všechny ostatní herečky natáčely, kulmovaly a tupírovaly, měla Uma jednoduše zčesané dozadu a tvář jí zdobil sofistikovaný, spíš nenápadný makeup. Čisté linie, jednoduchý střih, průzračná krása.
U Prady v New Yorku začaly vyzvánět telefony. Volali stylisté, manažeři, nákupčí i zástupci nejrůznějších filmových hvězd. „Nic takového jsme už snad nikdy později nezažili,“ vzpomínala pak Miuccia Prada. Jednou z důležitých stylistek, která se ozvala, byla Patricia Field, pozdější kostýmní výtvarnice seriálu HBO Sex ve městě.
U Prady si pro své hrdinky Carrie, Mirandu, Samanthu a Charlotte během šesti sezon vybrala desítky modelů šatů, bot i kabelek, které se staly novou součástí sortimentu. V jedné epizodě páté řady seriálu dokonce novinářka Carrie Bradshaw jde do newyorského flagship storu značky Prada představit svého nového přítele, spisovatele Bergera, a koupí mu zde módní košili (čímž ho chce uvést do lepší společnosti, zároveň ho ale vzhledem ke zdejším cenám jako muže poníží, protože sám by si podobný model nemohl dovolit).
„Jsou jako moje rodina,“ vyjádří se Carrie na adresu prodavačů z butiku, když zde popíjí šampaňské.
A taky samozřejmě Ďábel nosí Pradu, respektive hlavní démonická hrdinka stejnojmenného bestselleru a filmového hitu na motivy románů Lauren Weisberger, někdejší asistentky Anny Wintour z amerického Vogue.
Její románová šéfredaktorka Miranda Priestly v podání Meryl Streep má v ruce kabelku Prada prakticky od prvního záběru. Veleúspěšný film, který v roce 2006 vydělal v kinech celého světa přes 330 milionů dolarů, se letos na jaře dočká pokračování, do svých rolí se vracejí všichni čtyři hlavní herci a samozřejmě i většina módních značek. Prada září všude.
Začalo to však tehdy před víc než třiceti lety na oscarovém červeném koberci. Tam ostatně zazářila i celá řada dalších značek. Valentino si pro Julii Roberts vysnil své černobílé vintage šaty z vlastního archivu – model se zády seskládanými z rafinovaných pásků prodloužených do vlečky mohli obdivovat všichni, kdo sledovali, jak si někdejší Pretty Woman přebírá Oscara za svůj výkon v dramatu Erin Brockovich.
Své místo na slunci si po tragické smrti svého bratra v roce 1997 vybojovala i Donatella Versace – právě spolupráce se slavnými herečkami na oscarovém červeném koberci vrátila značku Versace doslova i obrazně do světel reflektorů i poté, co její zakladatel Gianni vykrvácel na schodech před svým domem v Miami po útoku psychopatického vraha a zdálo se, že dům Versace skončí.
Jenže pak si nápadité róby značky Atelier Versace začaly na červený koberec oblékat Penelope Cruz, Angelina Jolie, Beyoncé, Jennifer Aniston a Nicole Kidman. A reputace byla bezpečně zachráněna.
Jiné módní domy zase pocítily, jaké to je, když proti vám hollwoodské herečky obrátí svůj hněv. Příkladem je případ módní značky Dior. Jeho tváří byla Natalie Portman a módní dům jí měl připravit nákladnou toaletu i na Oscary v roce 2011, kde byla nominovaná za svůj fenomenální výkon v baletním dramatu Černá labuť.
Herečka byla tehdy těhotná (během natáčení Černé labuti se Portman sblížila s choreografem a tanečníkem Benjaminem Millepiedem, kterého záhy pojala i za manžela) a na podobě šatů jí mimořádně záleželo.
Jenže pár týdnů před březnovými Oscary, konkrétně 24. února 2011, byl John Galliano zatčen poté, co v pařížské čtvrti Marais v kavárně vulgárními antisemitskými urážkami zaútočil na skupinu turistů.
Ačkoliv Dior se svým dlouholetým kreativním ředitelem takřka okamžitě rozvázal spolupráci, Natalie Portman okamžitě odmítla byť jen uvažovat o tom, že by si šaty od Diora na Oscary vzala. Nejen proto, že je sama rodačkou z Jeruzaléma, hrdou na své židovské kořeny.
Těhotnou Natalii Portman pak v poslední chvíli zachránil módní dům Rodarte a herečka si svého Oscara převzala v jejich nádherné temně fialové toaletě s empírovým zvýšeným pasem, rafinovaným řasením přes těhotenské bříško a korálkovými aplikacemi, které doplnila šperky od Tiffanyho.
Pachuť měla svého času i oscarová sláva módního domu Marchesa. Značku založila v roce 2004 britská designérka Georgina Chapman a ke slávě jí pomohlo její tehdejší partnerství a později i manželství s všemocným hollywoodským producentem Harveym Weinsteinem, zakladatelem studia Miramax.
Díky jeho „doporučení“ pak značku Marchesa zničehonic nosila polovina Hollywoodu; a nejen proto, že by Weinsteinovi a jeho choti chtěla udělat radost, ale dostali to prostě rozkazem, minimálně některé z nich.
Okázalé šaty značky Marchesa předvedly svého času na Oscarech Sandra Bullock, Vanessa Hudgens, Hailee Steinfeld, Octavia Spencer, Halle Berry i Jennifer Lopez a značka se těšila velké popularitě. Nosit Marchesu zároveň znamenalo být Weinsteinovým přítelem. Být Weinsteinovým přítelem svého času často znamenalo dostávat v Hollywoodu příležitosti. Dobře placené příležitosti. A zbytek už je historie, těžko se od ní zpětně distancovat.
Slávu módního domu a jeho popularitu na červeném koberci samozřejmě ukončila aféra MeToo, tedy šokující obvinění Weinsteina z dlouholetého sexuálního obtěžování nejen mnoha hereček, ale většiny zaměstnankyň filmového průmyslu, a jeho uvěznění. Georgina Chapman se s producentem rozvedla a svému byznysu s módou se nadále věnuje, zejména v oblasti svatební módy, avšak nepříjemná pachuť zůstala. Nejen na červeném koberci.
The post Uma (taky) nosí Pradu. A změnila tím Oscary i celý Hollywood appeared first on Forbes.
