Jste potomkem česko-amerického starosty Chicaga Antonína Čermáka. Přímo v Chicagu jsou po něm dodnes pojmenovány místa v čele s rozsáhlou třídou. Má jeho jméno dodnes váhu?
Příjmení mého dědečka mezi Čechoameričany v Chicagu má dodnes velkou váhu, ale už méně mezi běžnými obyvateli města.
ČTĚTE TAKÉ: Výbuch mezi Trumpem a Zelenským musel přijít. Na Putina má Evropa páky, říká ukrajinská expertka
Předpokládám, že vám jeho jméno v rámci česko-americké komunity pomáhá.
Antonín Čermák byl otcem mé matky. Ta si vzala mého otce, bývalého guvernéra státu Illinois Otto Kernera mladšího. Toho v roce 1968 tehdejší prezident Lyndon Johnson jmenoval soudcem amerického odvolacího soudu a šéfoval komisi pro šetření občanských nepokojů z roku 1967. Jeho otec, Otto Kerner starší, také Čechoameričan, pro změnu už v roce 1902 pomohl Čermákovi vyhrát jeho první volby, když se stal členem sboru zákonodárců v Illinois. Několik dekád byl Čermákovým osobním právníkem a spojencem, později byl také členem odvolacího soudu a ministrem spravedlnosti státu Illinois. Že nesu jména Čermák i Kerner je pro mě velkým privilegiem a zodpovědností. Odkazy obou rodin jsou pro mě požehnáním a inspirací.
Váš dědeček se stal symbolem české komunity v Chicagu, potažmo v USA. Její členy vídáte již desítky let, jak se za ta léta proměnili?
Úspěchy rodiny Čermáků i Kernerů ve službách veřejnosti dávaly po celé generace naději mnohým chicagským Čechům a dalším lidem, kteří zoufale potřebovali politické i ekonomické zastání.
V minulosti jste Českou republiku navštívil. Co na zemi svých předků říkáte?
Když jsem kráčel po Karlově mostě směrem ke Starému městu, začal jsem dokonce nekontrolovaně brečet. Musel jsem se zastavit a nasát atmosféru místa, ze kterého pocházeli moji předci. O něco méně jsem tuto posvátnou sílu cítil na Kladně, kde se můj dědeček narodil, a které Sověti prakticky rozebrali.
Co se vám na Česku jinak líbilo?
Miloval jsem tam úplně všechno. Lidi, architekturu, kuchyni, místní nápoje, hudbu hrající z oken a domů přímo na ulici... prostě vrstvy historie na každém kroku.
Jak sám zmiňujete, váš slavný dědeček se narodil na Kladně. Máte tam stále příbuzné, se kterými udržujete kontakt?
Ne, nejsem s žádnými svými kladenskými příbuznými v kontaktu. Ale uvítal bych to.
Sledujete dodnes situaci v Česku? Ať už lokální věci či politiku?
Sleduji obojí, a to s velkými obavami, že se země odtáhne pryč z evropské kooperace a zamíří k izolaci. To je velmi nebezpečná formule zejména v kontextu uchvatitelských ambicí Vladimira Putina na Ukrajině.
Je to fenomén. Mnozí Češi, kteří v minulosti – třeba kvůli invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 nebo až po Sametové revoluci v roce 1989 – emigrovali na Západ, se dnes na důchod vracejí zpět do své domoviny. Ze západních států mají mnohdy slušně vyděláno, pobírají tamní důchody a v Česku si na místní poměry mohou žít královsky. Zvažoval jste to také, nebo zůstáváte v USA?
Kdybych uměl česky, tak bych život v České republice opravdu zvažoval. A to zejména ve světle posledního temného obratu v americké politice.
PODÍVEJTE SE: Spor s USA, ruský smích a šance pro Evropu. Roztržka Trumpa se Zelenským v bodech
