Vítězství ANO vyvolalo obavy, že by se Praha mohla připojit ke Slovensku a Maďarsku v „protiukrajinském“ bloku v rámci EU a NATO, píše server The Kyiv Independent.
ČTĚTE TAKÉ: Odmítne vláda ETS 2 a migrační pakt? Nic by to nezměnilo, jen poškodí pověst ČR, říká expert
Vítězství názorů, které jsou k Ukrajině kritičtější, tak spolu s polskými prezidentskými volbami ukazuje jasný trend, že kdysi neochvějná podpora Kyjeva ve velké části střední Evropy slábne.
Jaké faktory ovlivňují budoucí postoj Česka k válce na Ukrajině?
Posun ve veřejném mínění
Podpora pokračování války klesá nejen napříč Evropou, ale i na samotné Ukrajině. Ukazuje to například průzkum společnosti Gallup, v němž se píše o „úplném obratu“ oproti veřejnému mínění z roku 2022. Tehdy dávalo přednost boji až do úplného vítězství 73 procent Ukrajinců – dnes je to jen 24 procent.
Únava z války na Ukrajině a otupělost vůči konfliktu se projevuje podle agentury STEM také v Česku.
Obsazení klíčových postů
Navzdory tomu, jak Babiš kritizoval vládní podporu Ukrajiny a ukrajinských uprchlíků, lze ho jen stěží označit za proruského. Jeho strana ANO sice často kritizuje „bruselské byrokraty“, ale jasně dala najevo, že Česko patří do NATO a EU.
Zástupci hnutí ANO také opakovaně odmítli možné referendum o členství v EU, po kterém v průběhu kampaně volal jeho potenciální koaliční partner – hnutí SPD. Právě to je k Ukrajině i jejím občanům na českém území zásadně kritické. „Už ani halíř Ukrajincům! Nula! Peníze českým občanům, to je jasná pozice SPD,“ napsal například předseda SPD Tomio Okamura v září na svůj Facebook.
Kdo nakonec zasedne ve vládě, je nicméně zatím předčasné hodnotit, říká Vojtěch Bahenský, bezpečnostní analytik z Institutu pro mezinárodní studia Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Myslím, že je v tuto chvíli skutečně příliš brzy na predikce a soudy, neznáme ani obsazení hlavních relevantních resortů,“ zdůrazňuje.
„Nemyslím si, že lze očekávat nějaký obrat o 180 stupňů. Pravděpodobně dojde k úpravě zahraničně-politického postoje k válce na Ukrajině a rétorická podpora Ukrajiny o něco oslabí,“ dodává.
Výdaje Česka nejsou „nijak zásadní“
Přestože veřejným prostorem opakovaně zaznívala prohlášení v duchu, že se vláda Petra Fialy (ODS) namísto Čechům věnuje výhradně Ukrajině a směřuje tam veškeré výdaje, podle Bahenského to zdaleka neodpovídá realitě.
„Materiální podpora Ukrajiny ze strany České republiky v posledních letech nebyla, minimálně podle dostupných dat, nijak masivní,“ uvádí.
Přestože tak ze strany Česka může dojít k určitému omezení podpory, nebyl by takový krok pro Ukrajinu nikterak fatální.
„Zároveň již s relativně vysokou mírou jistoty víme, že se nepředpokládají žádné překážky pro export obranného průmyslu na Ukrajinu,“ dodává.
Stopka muniční iniciativy by poškodila prestiž Česka
Jestliže existuje nějaká oblast, pro kterou by utnutí pomoci Ukrajině zásadní bylo, pak je to zejména reputace Česka v zahraničí. To si udělalo během posledních let díky jednoznačnému postoji vůči Ukrajině i Rusku a solidaritou s napadenou zemí dobré jméno. Náhlý obrat kurzu by Českou republiku mohl poškodit.
Nová vláda by proto namísto nějakého radikálního kroku – jako je úplné ukončení podpůrných programů pro Ukrajinu – mohla sáhnout po nějaké střední, nenápadnější cestě. „Muniční iniciativa zůstává s otázkou, nicméně spíše bych očekával nějaký audit iniciativy a následné parametrické nebo procesní úpravy,“ komentuje Bahenský.
Její úplné zrušení by totiž podle Bahenského nejen zkomplikovalo pozici Ukrajiny, ale také by dopadlo na reputaci a prestiž získanou prostřednictvím iniciativy ve světě. A toho se podle Bahenského nová vláda nebude chtít zcela vzdát.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Neštěstí v Kalifornii: Záchranářský vrtulník se zřítil na dálnici. Tři lidé bojují o život
