Produktový designér Roman Vrtiška diskutoval na Forbes Stage v rámci mezinárodní platformy pro architekturu a design Pulse v Ostravě s rakouským designérem Marcem Dessim o tom, kde jsou limity vzniku kvalitního designu a jak je překonávat.
Navazovat na předchozího řečníka, francouzského produktového designéra Patricka Norgueta, nebylo lehké. Hovořil totiž mimo jiné i o nedůvěře k práci s umělou inteligencí a predikoval blízký zánik střední třídy. Debata o aspektech, které mohou zastavit vznik skvělého designu, se přesto nesla v optimistickém duchu.
Roman Vrtiška však nebyl vyjádřením francouzského produktového designéra nijak překvapen: „V některých ohledech sice může být pesimistou, ale je velkým optimistou, co se týče dění v našem oboru v regionu střední Evropy,“ poznamenal na úvod s nadějným dodatkem, že takzvaný západní svět se na náš region, co se týče designu, zaměřuje čím dál více.
Rakouský designér Marco Dessi, který navrhuje vlastní produkty i nábytek, svítidla nebo nádobí pro velké světové výrobce, však Norguetovu poznámku o mizení trhu v segmentu střední třídy podpořil.
„Moje generace si dříve kupovala nábytek s tím, aby jí vydržel po celý život a byla ochotna do něj investovat. Mnoho lidí už má ale dnes jiný mindset,“ řekl.
Cestu, jak toto uvažování zvrátit a podpořit prodej kvalitnějšího, i když dražšího designového zboží, vidí v edukaci spotřebitele. Problémem ale podle něj je, že lidé, kteří toto chápou, už nemají peníze na to, aby si kvalitní produkt mohli v daný moment dovolit.
Svou prací i přístupem k designu se Marco Dessi podle svých slov snaží nabízet pozitivní příklad příští generaci designérů, aby do firem, s nimiž spolupracují, přinášeli kvalitu a optimismus. Tutéž message, která by se dala shrnout do motta „nestěžovat si, ale snažit se“, chce předávat i Roman Vrtiška.
Český, respektive středoevropský přístup výrobců k designu ale vidí optimisticky a jeho opožděný vývoj omlouvá obdobím komunismu.
„Většina společností vznikla až po roce 1989 a prvních dejme tomu patnáct let věnovala tomu, aby se vůbec etablovali jako výrobci. Proces budování značky, který je velmi dlouhý, mohl přijít až teprve potom,“ upozorňuje.
A společnosti, které vznikly zhruba před dvaceti lety, podle něj do procesu budování značky naskočily teprve nedávno.
„Snažíme se posouvat české firmy k tomu, aby byly mezi těmi evropskými konkurenceschopnější,“ dodává designér a spoluzakladatel studia Vrtiška & Žák. Věří zároveň, že proklamace tuzemských designových firem o zaměření na design nejsou jen marketingovou pohádkou, ale skutečností, díky níž v následujících letech ještě porostou.
Foto Marek Musil
Foto Marek Musil
Rychlý úspěch jejich studia na zahraničních trzích, jako je Itálie nebo Španělsko, Romana Vrtišku překvapil, ale považuje jej za skvělý impulz: „S dobrým produktem, marketingem a viditelností můžete bariéry prorazit, protože bariéry jsou jen v našich hlavách.“
O žádném designu už se dnes podle Vrtišky nedá říct, že je vyloženě lokální – pokud tedy nejde o art design. „Design se stává čím dál globálnějším. Neexistují tu hranice – design je buď dobrý, nebo špatný,“ přidal se svým vyjádřením k názoru, který během dvoudenní konference v multifunkčním prostoru Gong zazněl i z mnoha dalších úst.
Otázka padla i na to, zda se designéři cítí limitováni, když pracují pro konkrétního klienta, a jsou tak vázáni jeho pravidly. A Marco Dessi z pozice freelancera potvrdil, že se cítí svobodnějším, když pro něj každý projekt může být úplně novým dobrodružstvím – má sice také své limity, ale pokaždé jiné.
„Společnost či značka může být úspěšná, pokud ví, v čem je její síla a zaměřuje se jen na to, v čem je dobrá. Pokud chce dělat všechno, je potom těžší pochopit její identitu, a tím si zadělává na spoustu problémů,“ řekl rakouský designér a jako příklad uvedl, když se nábytkářská firma rozhodne dělat si in-house například čalounění, ale přitom vyrábí hlavně odkládací stolky.
„Pak je těžké udržet si u všeho stejnou kvalitu,“ míní a doporučuje, aby se každý držel toho, v čem je dobrý.
Foto Marek Musil
Podle Romana Vrtišky je třeba mít při navrhování každého produktu už od začátku na paměti především to, pro koho je daný produkt určen. Zadání výrobců, pro které navrhuje, se podle něj pokaždé liší, ale žádný brief nevnímá jako svazující.
„Pokud jste kreativní člověk, nemůžete se vždy jen podřizovat pravidlům,“ přiznává se Vrtiška k tomu, že si zadání čas od času trochu přizpůsobí vlastní myšlence, pokud tam vidí větší potenciál. „Když takovou příležitost uvidíte, jděte si za ní,“ radí český designér a jeho rakouský kolega s ním souhlasí v tom, že občas je v zadání třeba číst i mezi řádky.
„V designu musíte překračovat hranice. Hranice existují jen uvnitř hlavy, svět skýtá mnoho možností. Jako designér musíte překročit limit a pak teprve možná udělat krok zpět,“ dodává Marco Dessi. Překročit hranice zadání je podle něj jednoduché třeba v případě, že zamýšlený materiál není možné k výrobě použít.
Roman Vrtiška uvedl i konkrétní příklad toho, kdy se překročit hranice zadání rozhodně vyplatilo – a tím jsou nové koupelnové kohoutky. Na první pohled banální produkt, ale využít se dají i k čepování vína, jak se potvrdilo přímo na Pulse festivalu, v koupelnách se díky nim navíc dá pouštět voda jednodušším způsobem.
Podobně vylepšilo studio Vrtiška & Žák i tak obyčejnou věc, jakou je úchyt ruční sprchy, kdy díky magnetu není nutné trefovat se do správného úhlu, když chcete sprchu odložit a mít volné ruce. „I malý detail může znamenat obrovský rozdíl,“ míní Vrtiška.
The post V designu musíte překračovat hranice, shodli se Vrtiška a Dessi na festivalu Pulse appeared first on Forbes.
