Znovu jim fouká příznivý vítr. Výrobce dopravních letadel z Kunovic se soustřeďují na rozvoj patrolovacích letounů a významně investuje do výrobních technologií. „Určitě bychom dokázali prodat mezi dvaceti a třiceti stroji ročně, když budeme mít kapacity,“ říká v rozhovoru Alena Medová, předsedkyně představenstva Aircraft Industries.
Na rozlehlé ploše stojí dva nablýskané letouny pro Senegal, už v jasných národních barvách této západoafrické země. Kolem nich se s lehkostí pohybují technici a mechanici, kteří přiletěli do Kunovic na školení. Tohle je poslední část výroby, takzvané zalétávací oddělení, z nějž už letadla míří rovnou na letiště ke zkušebním letům.
„Jsem pyšná, že Česko zůstává jednou z mála zemí světa, která zvládne od začátku do konce vyrobit letadlo,“ říká s neskrývanou hrdostí Alena Medová, předsedkyně představenstva Aircraft Industries. Když tahle drobná a štíhlá žena na jehlových podpatcích během vteřiny stojí ve dvířkách letounu, na první pohled je vidět, jak moc ji tenhle obor baví, i když přiznává, že „prodat letadlo je strašně těžká disciplína“.
Kunovická továrna se může pochlubit už prvorepublikovou tradicí, tehdejší Let patřil k páteřím československého průmyslu. Přestála zatím všechno, i před třemi lety poměrně dramatický návrat vlastnictví od ruských majitelů do českých rukou, konkrétně pod křídla Omnipol Group, tehdy ale měsíce bojovali o přežití.
Letos poprvé Aircarft Industries ohlásila, že je zpátky v zisku. Vyrostli i v tržbách, na téměř 2,2 miliardy korun. Kromě toho masivně investují do vlastního vývoje prostřednictvím dceřiné firmy Let Engineering, která dostala jasný úkol: přijít na trh s úplně novým letadlem.
Kolik strojů máte zrovna ve výrobě?
Naše výrobní kapacita je tento rok nastavená na čtrnáct kusů. Letadlo přitom zadáváme do výroby už dva roky dopředu. Do určité doby je stroj tzv. anonymní, a když vyjede z nýtárny drak, tedy křídlo, trup a ocasní plochy, a posouvá se na finální montáž, tak tam už má letadlo svého zákazníka a vybavuje se na míru podle konkrétní objednávky. Plánujeme, že výrobu budeme postupně navyšovat o zhruba dva kusy ročně.
Zvládli byste víc?
Historicky se v této továrně vyrábělo mnohem více letadel, ale na jejich výrobě se podílelo také několikanásobně více zaměstnanců. Byly doby, kdy v Letu pracovalo až pět tisíc lidí, což je úplně jiná situace, než máme dnes.
V dnešní době narážíme hned na několik limitů. Prvním a zásadním faktorem je subdodavatelský řetězec, na kterém se jenom v Česku podílí přes šest set firem. Ty pro naši „čtyřistadesítku“ (letoun L-410, pozn. red.) dodávají letecké součástky či celky na míru, a i ony mají nějakou svoji omezenou kapacitu.
Takže nejdřív musíte poptat subdodavatele?
Přesně tak, nejprve musíme nastartovat je, aby nám zvládli všechno dodat, a pak můžeme navyšovat výrobu u sebe. Dalším omezujícím faktorem jsou určitě kvalifikovaní letečtí pracovníci, kterých je v ČR obecně nedostatek.
Vzhledem k tomu, že Slovácko je historicky letecký region a sídlí tady spousta firem, které vyrábějí malá, ultralehká nebo sportovní letadla, o kvalifikované zaměstnance je tu velký zájem. Nejsme tedy jediný zaměstnavatel, u něhož se mohou uplatnit. I když máme svoji střední školu a vychováváme vlastní specialisty, poptávka po lidech je pořád větší než nabídka. Naopak například haly či výrobní technologie nejsou limitující, prostoru pro růst výroby máme ještě dost.
Kdybyste tohle všechno dokázali vyřešit, znamenalo by to, že dokážete prodat letadel víc?
Podle současného nastaveného obchodního vývoje bychom měli být schopní prodat mezi dvaceti a třiceti stroji ročně. Povědomí o značce roste a naše obchodní týmy jednají v mnoha zemích o dlouhodobějších programech. Dovedu si také představit i formu průmyslové spolupráce s nějakou zemí, která by se rozhodla zavést takový letecko-průmyslový program.
A rýsuje se taková spolupráce?
Rýsuje. Nežijeme dneškem, díváme se pět, deset, patnáct let dopředu. Víme, že evropský kontinent má svá omezení, především co se týče dostupnosti a ceny lidské práce, zvyšujících se cen energií, různých zatěžujících regulací, a to vše se promítá do výrobní ceny celého letadla. Evropa už v tomto směru naráží na své limity.
Jestliže chceme růst a vyrábět víc letadel a zároveň zůstat efektivní jak výrobně, tak ekonomicky, spolupráce s nějakou třetí zemí mimo evropský kontinent se jeví jako řešení. Chceme se především zaměřit na aktivity, které pro nás mají vysokou přidanou hodnotu a efektivně dál vyrábět špičková letadla ve své kategorii.
V čem je Evropa naopak silná?
Evropa je tradičně silná ve vývoji, nových technologiích, ve finální montáži, dále v přizpůsobení, ale už dávno nejsme kontinentem, který umí levně a efektivně vyrábět od prvovýroby až po finální výrobek. Evropa je pro mnohé zákazníky i nadále značka jistoty, kvality a v našem oboru rozvinutých leteckých předpisů – tedy bezpečnosti pro posádku a cestující.
Už dávno nejsme kontinentem, který umí levně a efektivně vyrábět od prvovýroby až po finální výrobek.
Přednedávnem jste se vrátila z prestižní Airshow v Dubaji. Po čem teď trh prahne?
Celým světem rezonuje oblast defence. Čím dál víc pozorujeme, jak výrobci civilních letadel nebo technologií krok za krokem vstupují do obranného průmyslu, protože to je sektor, který teď strmě poroste, a rozhodně se nejedná o přechodné období na dva tři roky. Konfliktem na Ukrajině všem evropským státům došlo, že stav našich národních armád by měl být lepší, jak z pohledu vybavenosti, připravenosti a zásob, tak výrobních kapacit pro munici a další obranné produkty a oblasti.
Jak o tom přemýšlíte vy?
Také jdeme tím směrem, i když ne úplně ze sta procent. Stále se zaměřujeme na civilní sektor, ale v oblasti defence se například chceme specializovat na průzkumné letadlo. Což není letadlo bojové, to bych ráda zdůraznila.
Mělo by ale plnit funkci patrolovací, vyhledávací, informační a analytickou. Takový typ letadla má velkou budoucnost, zvláště proto, že součástí skupiny Omnipol Group je i společnost Era, která tyto unikátní technologie vyrábí. Spojujeme tedy vnitroskupinové síly a cílíme na vývoj unikátního produktu.
Takovým příkladem už byla dodávka pro Polsko?
Ano, šlo o speciální patrolovací letouny pro polskou pobřežní stráž, které hlídají nejen hranice Polska, ale plní také řadu úkolů v rámci mise Frontex při ochraně hranic EU. Další dvě letadla byla předána před pár měsíci, takže dnes má polská pobřežní stráž už flotilu čtyř strojů. A to je za nás rozhodně typ letounu, který má na trhu své opodstatnění.
Navíc jsme hrdí na to, že celý vývoj a zástavba speciálního vybavení proběhl tentokrát pod hlavičkou naší nově založené vývojové dcerky – Let Engineering.
Foto Jiří Zerzoň
Kam konkrétně zamíří další letadla z Kunovic?
Další letadla z Kunovic mají namířeno především na trhy do Jižní Ameriky, kam vyrábíme například další zakázky pro našeho partnera v Chile. V jednání jsou další kontrakty v tomto teritoriu, zatím ale nemohu konkrétně jmenovat. Dále máme podepsané kontrakty pro zákazníky v Africe a v jihovýchodní a střední Asii.
Vnímáme, že na těchto trzích rezonuje čím dál více téma bezpečnosti. To se projevuje zejména snahou nahrazovat jednomotorové stroje těmi se dvěma motory. Sledujeme také se zájmem, že mnoho zemí nahrazuje své flotily transportních letadel, které už jsou zastaralé nebo jejich výroba skončila. Právě tady je naše šance pro modernizovanou „čtyřistadesítku“.
Foto Aircraft Industries
To znamená, že vaše letadla létají hlavně mimo Evropu?
Drtivá většina našich zákazníků pochází skutečně z jiných kontinentů, ale i v Evropě najdete flotily L-410, jen se o nich tolik neví. Tím, že naše letadla umí přistávat na nezpevněných krátkých drahách, slouží zejména k posílení regionální dopravy, k přepravě nákladu či lidí do nepřístupných oblastí, v Evropě nejsou díky kvalitní infrastruktuře tolik zapotřebí.
Naše letadla ale využívá například Armáda České republiky, Slovensko, Slovinsko, Bulharsko nebo Litva. Zejména střední a východní Evropa má L-410 historicky ve výbavě a své flotily nadále udržuje a modernizuje. Na tyto zákazníky teď také cílíme s nabídkou naší modernizované L-410 NG. Pro Evropu je a bude velkým tématem právě patrolování, získávání a vyhodnocování informací. A v tomto směru máme co nabídnout.
Královská disciplína
Vy často říkáte, že letadlo se na papíře neprodá. Pořád to platí?
Já si obecně myslím, že letectví je strašně těžká disciplína. Letadlo je výrobek s životností třiceti nebo čtyřiceti let. Ten, kdo si kupuje letadlo, pečlivě zvažuje a vybírá, protože se jedná o dlouhodobou investici, a navíc se musí kolem něj vybudovat celý ekosystém – od výcviku pilotů, mechaniků či vybavení na údržbu v místě tak, aby se letadlo správně udržovalo.
Z mé zkušenosti ten okamžik, kdy se může výměna provést, nastává jen jednou za čas, a to jsou přesně ty příležitosti, na které se teď zaměřujeme.
Jak moc tvrdý byznys to je?
Nesmírně tvrdý. V naší branži se s úsměvem říká, že z majitele letecké firmy, původně miliardáře, se stane časem milionář. Letectví jako průmysl samozřejmě ovlivňují různé faktory a trendy, jak ekonomické, tak i politické, a vždycky se pohybuje v cyklech nahoru a dolů.
Koneckonců covid byl názornou ukázkou toho, jak malinkatý vir zásadně a na dlouhou dobu úplně utlumil letectví jako obor. A s jeho následky se vyrovnáváme doteď, například z pohledu rozpadu dodavatelského řetězce, a ještě to nějakou chvíli potrvá.
I proto chceme u nás v Kunovicích stát na více „nohách“ a připravujeme zavedení více programů, včetně aerostructures (výroba leteckých celků pro třetí strany – pozn. red.). Na druhou stranu já pořád připomínám, že letectví je královská disciplína, která nastavuje vysokou laťku celému průmyslu jak po vývojové, tak technologické stránce.
Malinkatý vir zásadně a na dlouhou dobu úplně utlumil letectví jako obor. A s jeho následky se vyrovnáváme doteď.
Továrnu jste zachránili. Pomohlo i to, že letectví teď jde nahoru?
Civilní letectví, stejně jako letecký obranný průmysl, je opravdu na vzestupu, což určitě naší fabrice hraje do karet. Zaznamenáváme nárůst zájmu o regionální přepravu osob i zboží, o služby létající sanitky nebo o již zmíněné průzkumné letadlo.
Zároveň po třech letech můžeme konečně říct, že se nám podařilo znovu nastartovat celosvětové povědomí o L-410 NG a naší firmě v rukou nového českého vlastníka. Teď se daleko více můžeme soustřeďovat na efektivitu výroby, modernizaci letadla a strategii podniku do budoucna. Být součástí Omnipol Group nám navíc dává velikou jistotu, nejen ekonomickou, ale také obchodní.
Není to skoro zázrak, že se to povedlo?
Svým způsobem to zázrak určitě je a myslím, že se převzetí továrny zpět do rukou Omnipol Group zapíše do historie, protože se v jeden okamžik sešlo několik vzácných faktorů, které dokázaly výrobu letadel v ČR zachránit.
Jedním z nich je určitě láska k letectví a odpovědnost za zachování tohoto průmyslu v Česku ze strany rodiny Hávových, druhým pak jedinečný tým manažerů a lidí, kteří se u projektu od začátku sešli a dodnes se na něm podílejí. Všichni jsou odborníci, letectví je součástí jejich života a té práci dali mnohem víc, než museli. V obou případech jde čistě o osobní motivaci, která není vyjádřena penězi.
Ještě pořád je továrna v zachraňovacím módu? Poprvé jste se vrátili do zisku…
Opatrnost je namístě vždycky. Já, vedení firmy i skupina Omnipol je celkově spíše konzervativní a vždy jsme opatrní v tom, co děláme a za co utrácíme. Zachraňovacím módem bych naši činnost už nenazvala, nicméně teď nás hodně limituje naše vlastní kapacita a efektivita, a tou se nyní ve velké míře zabýváme.
Výsledkem uplynulých tří let od převzetí je návrat do kladných čísel a tímto trendem chceme jít dál, postupně investovat do sebe a růst.
Takže přemýšlíte o tom, že vyvinete úplně nové letadlo?
My se vedle každodenní agendy zabýváme i tím, co bude továrnu živit dalších deset třicet let, protože víme, že současný produkt už určitě stačit nebude. Vidíme, jak svět zrychluje, neustále přicházejí nové technologie, nové požadavky na leteckou přepravu a nové příležitosti v defence projektech.
Proto už máme dokonce vypracovaný i koncept nového letadla, nad kterým náš vývojový tým intenzivně pracuje. Přemýšlíme o několika variantách, jsme ale zatím na začátku – díváme se zodpovědně a pečlivě na analýzu toho, jak by letadlo mělo vypadat, pro kolik pasažérů, jaké má mít motory, jestli má být přetlakové a podobně.
Musíme uvažovat ruku v ruce s tím, kde bude trh za pět deset let a co bude chtít. Než letadlo totiž vyvinete, vyrobíte a zcertifikujete, musíte počítat minimálně pět až sedm let. Za tu dobu se může trh a jeho požadavky velmi změnit. Částečně se tedy jedná o určitou intuici a zkušenosti s oborem.
Foto Jiří Zerzoň
Jak by tedy mohlo vypadat nové letadlo z Kunovic?
Kromě nadčasového designu bychom chtěli o kategorii vyšší řadu letadla, které by bylo již přetlakové. Větším mám na mysli pro 25 až 30 pasažérů, hlavním kritériem je ale pro nás, aby bylo určeno jak pro civilní, tak i obranný sektor. Měl by to být prostě takový chameleon s více tvářemi, který bude vyráběn jak pro civilní zákazníky, tak i obranný průmysl.
Tak velký stroj se už někdy tady v továrně vyráběl?
Historicky se v Kunovicích vyvinula kategorie letadla pro čtyřicet pasažérů: L-610, nikdy se ale nevyráběla sériově. Od devadesátých let minulého století se v ČR nevyvinulo nové letadlo takové kategorie nebo velikosti. V případě spuštění podobného projektu by bylo potřeba zapojit úplně celý český letecký průmysl – jednalo by se o národní projekt. A ani tak si nejsem jistá, zda bychom nemuseli rozšířit spolupráci i do zahraničí.
Není to trochu frustrující? Že je Česko nesmírně technologicky vybavené, ale nemáme kapacity?
Frustrující to do určité míry je. Problém výrobních kapacit ale neřeší jen Česko, otázka se týká celé EU. Teď je důležité, jak se k tomu političtí lídři postaví a zda si uvědomí potřebu podpořit a „nakopnout“ lokální obranný a letecký průmysl.
V ČR máme mnoho šikovných a technologicky vyspělých firem, které jsou světové a mají co nabídnout. V okolních evropských státech je například běžné, že armáda se stává prvním odběratelem produktů lokálního průmyslu, a firmám tak vytváří určité vývojové zázemí. U nás to bohužel vždy není pravidlem a firmy se spoléhají samy na sebe.
Musela jste i vy sama záchraně továrny něco obětovat?
Kromě několika psychicky náročných chvil určitě svůj volný čas, protože kromě své pozice tady mám také rodinu a dvě děti a musím zvládnout obojí. Takže mé zájmy a koníčky se načas škrtly, já jsem s tím ale do toho šla a nestěžuji si.
Letectví a moje práce se prostě prolíná celým mým životem, mám to tak nastavené a jiná už nebudu. Navíc cítím určitou osobní odpovědnost za to, že zachováme v ČR unikátní know-how a budeme mít další generaci co předat.
Letectví a moje práce se prostě prolíná celým mým životem, mám to tak nastavené a jiná už nebudu.
Co teď rezonuje celým průmyslem?
Kromě již zmíněných obranných potřeb je to určitě téma nízké spotřeby a nízkých provozních nákladů. Cítíme obrovský tlak na ekologičnost, bezpečnost a úspornost letecké přepravy. Hodně rezonuje téma alternativní motorizace a hledání jiných typů než spalovacích leteckých motorů, jejich náhrada například za elektrické nebo vodíkové. Všechno je ve vývojové fázi, ale myslím, že za pět deset let to bude aktuální téma, zejména tady v Evropě.
Dále leteckým průmyslem rezonuje omezení určitých chemických látek, které se používají ve výrobě, zejména při povrchových úpravách. Pro nás je to konkrétně téma omezení šestimocného chromu, jehož zákaz se zatím v rámci EU odložil do roku 2034. Vidíme ale již dnes tendenci, kdy se velcí letečtí výrobci, jako je Airbus nebo Leonardo, vydali už touto zelenou stopou.
Jak odhadujete výsledky letošního roku?
Doufáme, že budou zase lepší než v tom předchozím, ale nebudu slibovat, že skokově. Naše strategie je jít cestou nikoli revoluce, ale evoluce. Pro nás je důležité vidět, že máme rostoucí tendenci a že jsme se dostali během tří let z velkého minusu do plusu.
Hodně teď investujeme sami do sebe – obnovujeme strojový park, kupujeme nové přípravky, modernizujeme a rozvíjíme produkt, hodně jsme investovali také do náboru a zaučení lidí. Za tu dobu jsme nabrali téměř dvě stě lidí, takže dohromady dosahujeme už téměř tisícovky zaměstnanců. Priorita je teď investovat do vlastní efektivity, která se nám v budoucnu vrátí.
The post V Kunovicích sní o nové řadě letadel. Chtěli bychom chameleona, říká šéfka Medová appeared first on Forbes.
