„Ústavní pořádek v Německu je denně vystaven útokům,“ řekl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt na tiskové konferenci, informuje Tagesspiegel. Patří mezi ně sabotáže a špionáž, dezinformace, násilné činy a výhrůžky.
Pravicový extremismus
Podle zprávy za rok 2024 má být v Německu přes 50 tisíc pravicových extremistů. Oproti loňskému roku je to o 10 tisíc více. Více než 15 tisíc z těchto lidí je podle zprávy připraveno přikročit k násilí.
ČTĚTE TAKÉ: Zákaz koupání kvůli mrtvole. Němci uzavřeli oblíbené jezero, bojí se možného vlivu na děti
Nárůst počtu pravicových extremistů o takřka jednu čtvrtinu souvisí s rozšiřujícím se počtem členů krajně pravicové AfD, píše Der Spiegel. „AfD je z hlediska svého politického a společenského vlivu a počtu členů klíčovým hráčem ve spektru krajně pravicových a pravicově extremistických stran,“ stojí ve zprávě. Na začátku května kontrarozvědka označila AfD za extremistickou stranu.
Jako další „rezervoár“ pravicových extremistů slouží podle zprávy skupina takzvaných Říšských občanů. Ti popírají legitimitu spolkové republiky a vyzývají ke svržení spolkových institucí. Na konci roku 2022 německá policie při rozsáhlé razii zatkla 25 jejich členů, kteří plánovali ozbrojené útoky proti státu.
Levicový extremismus
Na levicové části spektra BfV eviduje 38 tisíc osob, což je oproti roku 2023 nárůst zhruba o tisícovku. Zhruba 11 tisíc z nich má násilné sklony.
Dvě třetiny násilných činů levicových extremistů jsou podle zprávy namířeny proti pravicovým extremistům anebo osobám, které za ně považují, včetně členů AfD. „Násilně orientovaní levicoví extremisté považují trestné činy a násilí za legitimní součást svého ‚antifašistického boje‘,“ stojí ve zprávě.
Islamismus
Kromě pravicových a levicových extremistů přibývá podle zprávy v Německu počet radikálních stoupenců islámu. Jejich počet za rok vzrostl asi o tisícovku na zhruba 28 tisíc. Asi 9 500 z nich má být ochotno přikročit k násilí.
Viceprezident BfV Sinan Selen uvedl, že zejména mladí islamisté se radikalizují na internetu, píše Bild. „Tato okolnost pro nás představuje speciální výzvu, protože se velmi rychle radikalizují a vyvíjejí ochotu jednat,“ řekl. Útoky mají stále častěji plánovat i nezletilí.
Dalším faktorem, který se podepsal na růstu extremismu v německé společnosti, má být probíhající válka v Gaze.
Kybernetické a špionážní hrozby
Německo je podle zprávy také stále častějším terčem kybernetických útoků a špionáže. Kromě Ruska má za nimi stát také Čína, Írán, ale i Turecko.
V této souvislosti zpráva zmiňuje nárůst žhářských útoků, vandalismu a špionážních i propagandistických aktivit, které „je možné připsat ruským zpravodajským službám“.
Tyto činy nejčastěji provádějí takzvaní nízkoúrovňoví agenti, tedy osoby, které jsou rekrutovány ruskými zpravodajskými službami k plnění krátkodobých úkolů, aniž by patřily ke zpravodajským službám. Jejich aktivita je od počátku války na Ukrajině stále častější.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Šílené řádění ženy v Mnichově. Na ulici bodala do kolemjdoucích, policie ji zastřelila
