Evropa se nachází v prekérní situaci. Neví, jak to bude s americkou podporou v Evropě, a její napjatou situaci neusnadňují ani ruští vojáci na hranicích EU, vystihl současné poměry CNN Prima NEWS vysoce postavený úředník Evropské komise.
ČTĚTE TAKÉ: Nemůžeme si dovolit prohru Ruska, přiznal čínský ministr. Důvody mohou být dva, píší média
Evropské státy, zbrojní firmy a mezinárodní organizace se proto nyní předhánějí v co nejrychlejším zvyšování kapacit i tempa výroby obranného průmyslu. „Důvodem je potřeba podpořit Ukrajinu i naplnit vlastní požadavky evropských ozbrojených sil, včetně prohloubení zásob munice,“ konstatuje analýza Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS).
Celkový objem výdajů Evropy na obranu proto mezi lety 2023 a 2024 poskočil o celých 11,7 procenta.
V případě Německa došlo k růstu rozpočtu na obranu mezi lety 2023 a 2024 o 23,2 procenta, a země se tak dostala v celosvětovém srovnání investic do obrany dokonce na čtvrté místo. Výrazný posun nastal také v Polsku. To bylo ještě v roce 2022 celkem 20. největším investorem do obrany, zatímco v roce 2024 se posunulo hned na 15. místo.
Na prvním místě Czechoslovak Group
„České zbrojovky, podobně jako evropské a slovenské, těží z konfliktu na Ukrajině a rostoucí potřeby zbrojení v Evropě,“ uvedla pro redakci CNN Prima NEWS Monika Hrnčárová ze společnosti HitHorizons.
Nejlépe si podle dat z hlediska tržeb v roce 2023 vedla společnost Excalibur Army. „Zatímco v roce 2021 měla tržby ve výši 2,5 miliardy korun, o rok později to bylo 13,5 miliardy korun a v roce 2023 přes 18,7 miliardy korun,“ popisuje.
Celkově se zisk Excalibur Army zvýšil na více než 3,6 miliardy korun. „Společnost je součástí skupiny Czechoslovak Group a patří do známé rodiny Strnadů. Czechoslovak Group má společnosti i na Slovensku, které dosahují stejně dobrých výsledků. Například VOP Nováky nebo MSM Land Systems,“ líčí Hrnčárová.
„Dvojkou na českém trhu z hlediska tržeb byla společnost Sellier & Bellot a.s., která vyrábí střelivo pro ruční palné zbraně. Její tržby v roce 2023 činily více než 6,7 miliardy korun,“ říká.
Následuje Česká zbrojovka a.s., jejíž tržby dosáhly 5,8 miliardy korun. Ta je součástí ColtCZGroupSE, jejíž konsolidovaný výsledek činil 14,8 miliardy korun se ziskem dvě miliardy korun, dodává Hrnčárová.
Nejrychleji roste Rusko
Podle dat společnosti HitHorizons působilo v roce 2024 v Evropě celkem 2 764 podniků zabývajících se zbrojní a obrannou výrobou. Ty dosahovaly ročních tržeb v přepočtu přes čtyři biliony korun a zaměstnávaly celkem 1,8 milionu lidí. Na čele se v počtu podniků i v celkových tržbách drží Velká Británie, těsně následovaná Francií a Ruskou federací.
„Největšího růstu mezi největšími firmami dosáhla ruská společnost Rostekh GK, které vzrostly tržby ze zbrojního průmyslu o 29 procent (podle posledních dat z let 2022 a 2023),“ uvedla na dotaz redakce Hrnčárová.
Hned v závěsu se nachází britská společnost ROLLS-ROYCE PLC. Ta podle Hrnčárové dosáhla ve stejném období růstu 28 procent.
Ukrajina: Laboratoř, kde se učí i Češi
Zaměření řady firem se navíc během posledních let významně orientovalo podle potřeb Ukrajiny. Přednost tak dostávaly produkty jako munice, dělostřelectvo nebo rakety, hodnotí institut IISS.
Významnou roli ale hraje také spolupráce s ukrajinskými zbrojovkami. Právě Ukrajina je v současné době považovaná za „laboratoř“, kde se zbraně, které vyjedou z továrny, testují v podstatě okamžitě na frontě, popisuje realitu renomovaný Institut Jacqua Delorse. Vývoj zbraní se tam proto posouvá nebývale rychle – a jsou to právě ukrajinské zbrojovky, od kterých by se mohly ty evropské učit.
To platí i pro Čechy. „Většina českých výrobců obranné techniky je v těsném kontaktu s ukrajinskými partnery a snaží se poznatky získané z reálného vojenského nasazení promítnout do zlepšování technických parametrů svých výrobků,“ uvedl pro redakci předseda Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.
Většina takové spolupráce však podle něj probíhá v utajovaném režimu. „Samozřejmě do oblastí, kde se český průmysl snaží zapojovat, patří i digitální technologie a bezpilotní prostředky. Velkého pokroku však dosáhly i prvky radioelektronického boje a pozemní bezosádková vozidla,“ vyjmenovává.
Umělá inteligence i biotechnologie
V rámci NATO se nicméně podle Hynka stále více klade důraz na takzvané disruptivní technologie. Tedy rychle se vyvíjející technologické směry, které zásadně mění dosavadní způsoby vedení války.
„Kromě dnes již nastupující umělé inteligence a autonomních systémů se očekává ještě větší nástup kvantových technologií a biotechnologií. Zdá se, že se priorita bude přesouvat do protivzdušné ochrany, kde je využití moderních technologií, včetně laserů, více než žádoucí,“ vysvětluje Hynek.
Na otázku, co očekává od avizovaných investic do obranného průmyslu, odpovídá s mírnou rezervovaností.
„Evropské snahy o posílení vlastní obranné schopnosti sleduji s určitou nadějí, že by se obranyschopnost zemí EU mohla zvýšit, a tím i posílit bezpečnost jejich obyvatel. Nicméně zkušenosti a pomalost těchto kroků ve mně vyvolávají velkou míru skepse, že se to povede,“ líčí.
„Jestli se investice do posílení obranných kapacit nebudou dělat postupně a s rozmyslem, pak se tato šance promarní. Velmi mě překvapuje, že se mluví o procentech a částkách, aniž by tomu předcházelo určení cílů. Správný postup by byl, že se nejprve definují schopnosti, kterých chceme dosáhnout. Pak se udělá časový harmonogram postupu, a teprve potom se vypočte, kolik peněz a kdy na to budeme potřebovat,“ uzavírá.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Sedm hodin hrůzy v Kyjevě. Výbuchy byly opravdu silné, byla to vlna za vlnou, říká Zrno
