Jednání v Istanbulu jsou prvním přímým kontaktem mezi Ruskem a Ukrajinou od roku 2022, kdy předchozí pokus o dohodu ztroskotal mimo jiné na ruských požadavcích, aby se Ukrajina vzdala ambicí vstoupit do NATO a přijala omezení své obranyschopnosti. Kyjev tehdy kategoricky odmítl uznat ruskou kontrolu nad anektovaným Krymem a okupovanými oblastmi Donbasu. V březnu a dubnu 2022 právě Medinskij vedl první kola vyjednávání, která selhala. Nyní se k rozhovorům vrací v době, kdy se Moskva snaží prezentovat ochotu k míru jako alternativu k západním výzvám k příměří.
Profesí novinář
Medinskij, narozený v roce 1970, vystudoval žurnalistiku na elitním MGIMO, později získal titul doktora politologie a historie, byť právě jeho akademická kvalifikace je předmětem dlouhodobých pochybností. Dvě z jeho disertačních prací podle skupiny Dissernet obsahují desítky stran okopírovaných textů bez citací a ani jeho historická disertace z roku 2011 neobstála v odborné komunitě. Pokus odebrat mu titul doktora historie skončil v roce 2017 rozpouštěním příslušné akademické rady.
Přesto právě Medinskij udává klíčový tón tomu, jak se v Rusku vyučuje historie. V roce 2023 se podílel na nové verzi dějepisných učebnic, které nahradily předchozí verze po začátku invaze na Ukrajinu. Učebnice, určená středoškolákům, popisuje například maďarské protikomunistické povstání z roku 1956 jako "fašistický puč organizovaný Západem". Reakce na sebe nenechala dlouho čekat - Budapešť reagovala diplomatickou nótou a šéf maďarské diplomacie označil výrok za "naprosto nepřijatelný".
Bojovník proti liberálním hodnotám
Medinského pojetí historie je postaveno na ideologickém klíči. Jako ministr kultury mezi lety 2012 a 2020 vyhlásil boj proti "pseudoumění" a "liberálním hodnotám", podporoval vznik vlasteneckého internetu, který by čelil "západní manipulaci", a vyzýval k obnovení soch Josifa Stalina tam, kde si to "přeje místní obyvatelstvo". Byl rovněž předsedou Ruského vojensko-historického společenství - organizace založené dekretem Vladimira Putina, která vyrábí propagandistické pořady oslavující postavy stalinismu.
Jeho knihy, ač vydávané jako populárně-naučné, jsou v odborných kruzích považovány za manipulativní. Medinskij v nich neváhá obhajovat tajné protokoly paktu Ribbentrop-Molotov, bagatelizuje sovětskou invazi do Pobaltí a překrucuje fakta o zimní válce s Finskem. Historii chápe především jako nástroj - jak ostatně sám řekl: "Naivně se domníváte, že v historii jsou hlavní fakta. Otevřete oči: faktům nikdo nevěnuje pozornost. Hlavní je jejich výklad, úhel pohledu a masová propaganda."
Koláře nazval fašistou
Tuto logiku aplikuje nejen na minulost, ale i na současnost. Když byla v roce 2020 v Praze odstraněna socha sovětského maršála Koněva, Medinskij reagoval osobním útokem na starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře. Označil ho za "gauleitera" a přirovnal ho k nacistovi, což v Česku vyvolalo vlnu nevole. Právě tato rétorika, která spojuje nacionalistickou ideologii s agresivním přístupem k mezinárodnímu dialogu, činí Medinského postavou, jejíž účast na mírových rozhovorech působí rozporuplně.
Medinskij tak není jen ideolog, který přepisuje minulost. V kontextu istanbulských jednání je především symbolem pokračování ruské imperiální rétoriky, která místo faktů nabízí propagandistické příběhy. To, že právě on byl pověřen diplomatickým vyjednáváním, ukazuje, že Moskva stále nevěří v kompromis - ale ve vítězství vlastního výkladu světa.
