Moderní technika nahradí mnohé pracovníky, ale čtyřnozí domácí mazlíčci nebudou vydělávat na důchody starých lidí. A na robota, který nahradí pečovatelku u nemohoucích, se skutečně netěším.
Finanční podpora rodin s dětmi a dostatek bytů jsou jistě důležité, ale za klíčové považuji chuť mladých lidí žít pro druhé, mít děti a vychovávat je. Zatím slyším od mladých: Nechci se vdávat a mít děti, protože nechci dopadnout jako moje máma. Jindy konstatujeme, že mládež je příliš křehká a podléhá depresím.
Nejde však spíš o špatné vysvědčení pro starší generaci, která příliš často hledala sebe a svou svobodu a necítila zodpovědnost za dobrý příklad, kterým se vychovává? Není křehkost mladých lidí důsledkem přehnaného opečovávání a nedostatečné výchovy? Výchovy, která má dávat prostor k růstu a vlastní zkušenosti nejen s obdivováním a vytvářením krásy či vést k překonávání těžkostí a budování pevných vztahů - ale i k respektování pravidel a k radosti z lásky, která žije pro druhé?
Mrzí mě, že sdělovací prostředky i voliči svým očekáváním nutí politiky k tomu, aby se populisticky podbízeli, místo aby nabízeli odvážná řešení skutečných problémů, které ovšem vyžadují širokou spolupráci a odvahu omezit své výhody a pohodlí. Vyžadují zodpovědnost a sebekázeň, odvahu pracovat na sobě, ale i schopnost naslouchat a sloužit, vytvářet vztahy, odpouštět a dávat důvěru, začínat znovu. Prostě jde o kulturu zdravé lásky, do jejíhož budování je třeba zapojit nejširší spektrum společnosti, včetně těch, kdo vytváří zábavu a dostávají peníze z veřejných zdrojů.
Záchrana národa před jeho zánikem není program, který přinese plody v jednom volebním období. Ovšem začít je třeba hned, aby nebylo pozdě. Modlím se o dar moudrosti a odvahy nejen pro politiky, ale i pro celý národ a pevně doufám, že do budoucnosti se budeme stále dívat s nadějí.
