„Cíl zestátnit ČEZ považuji za naprosto zbytečný a extrémně toxický. Pro stát je to drahé,“ uvedl Dohnal. Ovládnutí skupiny státem byl dle něj sice mohlo usnadnit dostavbu nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech, ale na druhou stranu je nutné vzpomenout, že stát není příliš efektivním investorem. To je dle něj možné doložit například situací ohledně dálnic.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nižší DPH se v cenách potravin projeví. Slučme je do jedné sazby s nápoji, vyzval analytik
Celkově proto ekonom doufá, že vláda svých plánů spojených se zestátněním ČEZ zanechá. Podobného smýšlení je i Cihlář, který navíc poznamenal, že už teď jsou akcie energetické společnosti poškozeny. „Složité v tuhle chvíli je, že nevíme, jaké jsou plány státu. I proto akcie ČEZ tolik trpěly,“ konstatoval.
Kdyby vláda nenaslouchala varováním ekonomů a šla si tvrdě za svým cílem, bylo by dle Dohnala nejvýhodnější stihnout převzetí energetické firmy do konce roku, a to především s ohledem na tendr na nový jaderný blok. Druhým dechem však poznamenal, že i vzhledem k dlouhému legislativnímu procesu pochybuje o tom, že lze takový termín stihnout.
Další velkou překážkou by dle expertů mohly být kompenzace minoritním akcionářů, které by se pohybovaly kolem 200 miliard korun. „To bych nedělal ve chvíli, kdy se vláda snaží co nejvíc konsolidovat,“ uvedl Cihlář.
Po středečním rozhodnutí ministerského kabinetu, kterým stát směřuje k usnadnění možného převzetí energetické infrastruktury pod hlavičkou ČEZ, ztratila skupina na své tržní kapitalizaci zhruba 100 miliard korun. Každý z akcionářů přišel o přibližně 200 korun za akcii.
