Prezidentské volby v USA se uskuteční 5. listopadu 2024. Tento den budou lidé ve Spojených státech amerických hlasovat pro své favority, ovšem prostřednictvím volitelů. Až ti budou přímo volit prezidenta, a to 17. prosince.
Američané budou vybírat mezi několika kandidáty, očekává se ale, že vyhraje buď demokratka Kamala Harrisová, nebo republikán Donald Trump.
Jak si stojí oba hlavní prezidentští kandidáti v průzkumech? Kdy budou výsledky a kde se je dozvíte? Kdo jsou další kandidáti? Podívejte se na přehled obsahu článku.
- Průzkumy, preference: graf
- Výsledky: volitelé a mapa USA
- Kandidáti
- Volební systém: voliči a volitelé
- Primárky
- Volby guvernérů, senátní a sněmovní volby
Výzkum preferencí: Harrisová vs. Trump
Volební model, který ukazuje web Race to the White House, naznačuje těsný volební výsledek. Na následujícím grafu vidíte vývoj podpory obou favoritů amerických prezidentských voleb v čase. Začíná vyrovnaným soubojem Trumpa a Bidena, od konce července pak pokračuje mírným náskokem Harrisové, která dosavadního prezidenta v boji o Bílý dům vystřídala.
Výsledky prezidentských voleb v USA 2024
Americký systém voleb je poměrně složitý. Detailněji si volební systém popíšeme později. V zásadě jsou prezidentské volby v USA nepřímé. Lidé v jednotlivých státech volí takzvané volitele. Počet volitelů je odvozen od počtu zástupců v Kongresu. Ve většině států pro sebe vítěz získá všechny volitele, takže není nutné, aby vítěz voleb, tedy kandidát s největším počtem volitelů, získal i celkově nejvíce hlasů voličů.
ČTĚTE TAKÉ: Miliony amerických voličů volí před termínem. Jak funguje korespondenční hlasování?
V následujícím přehledu uvidíte během sčítání hlasů postupné přiřazování volitelů oběma hlavním kandidátům. K vítězství jich musí kandidát získat alespoň 270. Hned pod počítadlem volitelů vidíte mapu USA s průběžným ziskem hlasů v jednotlivých státech. Mapu je možné dole překliknout na variantu s vyznačenými voliteli. Díky tomu rychle uvidíte, jak si je kandidáti rozdělili v jednotlivých státech.
Kandidáti na amerického prezidenta
Kandidovat na amerického prezidenta smí člověk, kterému bude v den inaugurace alespoň 35 let, má americké občanství a jako občan USA se narodil. Není tedy úplně nezbytné, aby se narodil na území Spojených států, naopak na tomto území musí žít nepřetržitě alespoň 14 let před kandidaturou.
V tabulce vidíte přehled kandidátů a základních údajů. Ne všichni kandidují ve všech státech USA. Například libertarián Chase Oliver bude zapsaný jako kandidát ve 47 státech, ale v dalších třech ho lidé mohou dopsat. Peter Sonski je zapsaný jen v sedmi státech, ale v dalších 36 ho lidé mohou dopsat. U hlavních kandidátů se můžete prokliknout do detailu kandidatury.
| Kamala Harrisová | Demokratická strana | Tim Walz |
| Donald Trump | Republikánská strana | J. D. Vance |
| Chase Oliver | Libertariánská strana | Mike ter Maat |
| Jill Steinová | Strana zelených | Butch Ware |
| Peter Sonski | Americká strana solidarity | Lauren Onaková |
| Blake Huber | Strana souhlasné volby | Andrea Denaultová |
| Randall Terry | Státoprávní strana a nezávislý | Stephen Broden |
| Joel Skousen | Americká strana nezávislosti a Státoprávní strana | Rik Combs |
| Michael Wood | Strana prohibice | John Pietrowski |
| Claudia De la Cruzová | Strana pro socialismus a osvobození | Karina Garciaová |
| Joseph Kishore | Strana socialistické rovnosti | Jerry White |
| Rachele Fruitová | Socialistická dělnická strana | Margaret Troweová |
| Bill Stodden | Socialistická strana USA | Stephanie Cholenská |
| Cornel West | nezávislý | Melina Abdullahová |
Kamala Devi Harrisová
- nominace: Demokratická strana
- kandidát na viceprezidenta: Timothy James Walz (guvernér Minnesoty)
- politické pozice: viceprezidentka, senátorka
- profese: advokátka
- narozena: 1964, Oakland v Kalifornii
Donald John Trump
- nominace: Republikánská strana
- kandidát na viceprezidenta: James David Vance (senátor za Ohio)
- politické pozice: bývalý prezident
- profese: podnikatel
- narozen: 1946, New York
Chase Russel Oliver
- nominace: Libertariánská strana
- kandidát na viceprezidenta: Mike ter Maat (ekonom)
- profese: politický aktivista
- narozen: 1985, Nashville v Tennessee
Jill Ellen Steinová
- nominace: Strana zelených
- kandidát na viceprezidenta: Rudolph “Butch” T. Ware III (historik)
- profese: lékařka
- narozena: 1950, Chicago
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Americké volby nerozhodují přímo voliči. Podívejte se, které státy mají největší moc
Systém prezidentských voleb v USA
Termíny
- volby: úterý 5. listopadu 2024
- hlasování volitelů: úterý 17. prosince 2024
- přijetí hlasů volitelů v Senátu: středa 25. prosince 2024
- počítání hlasů volitelů v Kongresu: pondělí 6. ledna 2025
- inaugurace prezidenta: pondělí 20. ledna 2025
Američané nevolí o víkendu, jak je to obvyklé v Evropě. K prezidentským volbám se tam chodí v úterý. Konkrétně v úterý, které následuje po prvním pondělí v měsíci listopadu. Většinou je to tedy první úterý v měsíci, ale s jednou výjimkou. V případě, že první listopadový den připadá právě na úterý, uskuteční se volby hlavy státu až příští úterý, tedy 8. listopadu.
Následující kroky už bývají jen formalita. Přesto i termíny dalších kroků jsou přesně definované. Sbor volitelů odevzdává hlasy v úterý, které následuje po druhé středě v prosinci, letos tedy 17. prosince. Vždy 6. ledna následujícího roku spočítá Kongres na schůzi obou komor hlasy volitelů. Funkční období se mění v den inaugurace, tedy 20. ledna 2025.
Jak amerického prezidenta volí voliči
Hlavní část prezidentských voleb, tedy den, kdy své hlasy odevzdají voliči, se letos koná v úterý 5. listopadu. Systém volby stále vychází z procesu, který na začátku existence Spojených států vymysleli jejich zakladatelé, proto je tak komplikovaný.
Lidé ve skutečnosti nehlasují přímo pro kandidáta na prezidenta, ale pro stranami vybrané volitele v každém státě zvlášť. Důležité je, že každý stát má jiný počet volitelů, který se odvozuje od počtu zástupců v Kongresu. Těch je 535. K nim se přidají ještě tři volitelé za Washington, D.C. Celkem je tedy volitelů 538. Nejmenší státy mají jen tři, naopak největší Kalifornie má hned 54 volitelů.
S výjimkou dvou států platí, že vítěz v daném státě získá všechny jeho volitele. Jen v Maine a Nebrasce se navíc přihlíží i k vítězům v kongresových obvodech. Maine má dva, Nebraska tři obvody. Prezidentští kandidáti si tedy v těchto dvou státech mohou volitele rozdělit, pokud v různých obvodech vyhrají různí uchazeči o funkci prezidenta.
Složitosti amerických voleb
Proti primárním volbám jsou základní rysy systému prezidentských voleb vlastně relativně jednoduché. Na složitosti přidávají způsoby hlasování v jednotlivých státech. Někde se volí pomocí hlasovacích lístků, jinde na terminálech. Jak lístky, tak terminály se mohou dost zásadně lišit, voliči navíc někde mohou dopisovat další kandidáty, kteří na volebním lístku napsáni nejsou. Ne všichni uchazeči totiž mají plnou registraci ve všech státech.
V minulosti se ukázalo, že některé typy volebních lístků zmátly voliče tak, že omylem odevzdávali hlasy jinému kandidátovi. Téměř ve všech státech je také nutné, aby se občané k volbám registrovali, jedině tak se z nich mohou stát voliči.
V minulých volbách vůbec největší pochybnosti vzbudila možnost korespondenční volby, kdy lidé mohou hlasy odevzdat prostřednictvím pošty. Doručování a sčítání těchto hlasů trvalo několik dní, protože jich bylo kvůli pandemii covidu několikanásobně víc než v minulosti. Donald Trump je tehdy označil za podvod a letos už předem vyhlásil, že distanční hlasování povede k mnoha podvodným hlasům.
ČTĚTE TAKÉ: Deportace, město bezdomovců a „zkásnout“ Evropu kvůli Ukrajině. Trump odhaluje své plány
Jak amerického prezidenta volí volitelé
Lidmi vybraní volitelé se v úterý 17. prosince setkají ve svých státech, aby odevzdali hlasy, tentokrát už přímo pro prezidentské kandidáty. Oficiální sečtení těchto hlasů proběhne 6. ledna 2025 na společné schůzi Senátu a Sněmovny reprezentantů. Oba tyto kroky jsou v současné době víceméně formalitou, protože volitelé zpravidla hlasují pro kandidáta, za něhož byli zvolení ve volbách, a vítěz je v té době už znám.
V minulosti se sice takzvaní nevěrní volitelé objevili, často hlasovali pro úplně jiného kandidáta vlastní strany, ale nikdy nezvrátili výsledek voleb. Některé státy navíc už volitelům zákonem nařídily povinnost hlasovat pro kandidáta, za kterého byli do sboru volitelů vybráni.
Jak amerického prezidenta volí Sněmovna reprezentantů
Může se ale stát, že nikdo z kandidátů nezíská 270 volitelů. V takovém případě se prezidentské volby dostanou do „druhého kola“, kdy hlavu státu volí Sněmovna reprezentantů. Zákonodárci dostanou na výběr ze tří kandidátů, kteří získali nejvíce volitelských hlasů.
Jenže ani tady neplatí prosté sečtení všech hlasů. Vítězem totiž není automaticky ten, kdo získá největší počet hlasů z celé sněmovny, ale ten, kdo „získá“ alespoň 26 států z 50. V praxi by to vypadalo tak, že hlasy reprezentantů každého státu se nejprve sečtou odděleně. Hlas jednotlivého státu jako celku pak získává kandidát, který v takto odděleném hlasování získal nejvíce hlasů.
Americké primárky
Ještě složitější jsou primární volby, v nichž strany vybírají své kandidáty do hlavní části prezidentských voleb. Kandidáty tedy nevybírají stranické sekretariáty, jako je tomu obvykle v Evropě, ale v první polovině volebního roku lidé – obvykle příznivci strany – v různých typech primárek, které si určují jednotlivé státy samostatně.
Také u primárek platí, že lidé nejdříve vybírají delegáty, kteří až následně volí svého kandidáta na stranickém konventu. Letos je to od roku 1968 poprvé, kdy Demokratická strana posílá do závěrečného klání o Bílý dům člověka, který nevyhrál primárky ani v jednom státě. Podrobně o primárkách v roce 2024 jsme psali v samostatném článku.
Volby do Kongresu i volby guvernérů
Trochu mimo pozornost zůstávají vedle prezidentských voleb další důležité volby, které se v USA konají souběžně. Volí se celá Sněmovna reprezentantů, zhruba třetina Senátu a 13 guvernérů (11 států a dvě závislá území).
Na následující mapě Spojených států uvidíte nejen průběžné výsledky prezidentských voleb, ale také právě sněmovních, senátních a volby guvernérů.
Témata voleb
Zajímavou grafiku, která zachycuje zájem Američanů o volební témata, přináší americká agentura AP. Opírá se o trendy vyhledávání na Google. Je vidět, že kromě samotného volebního procesu (registrace k volbám) Američany nejvíce zajímá kriminalita, zdravotnictví nebo sociální zabezpečení. Pořád hodně, ale možná až nečekaně méně lidé hledají informace o imigraci nebo potratech.
