Podle serveru ministerstvo nechtělo záležitost řešit před českými parlamentními volbami, protože se obávalo, že by se věc stala tématem volební kampaně. Otázka územního dluhu vyvolává v České republice stejně jako v Polsku silné emoce, upozorňuje Fakt.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Polská vláda hodlá zaplatit zbrojení z vyššího zdanění bank
Polské požadavky vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918. Mezistátní smlouva byla podepsána v roce 1958, kdy se s konečnou platností vytyčila státní hranice. Ta se zkrátila o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně a naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko tvrdí, že přišlo o 368 hektarů, a po roce 1989 byl spor obnoven.
V roce 1992 byla ustavena polsko-česká komise, která se případem zabývala, a v roce 2005 nabídla česká vláda Polsku finanční kompenzaci, kterou Varšava odmítla. V roce 2015 česká vláda schválila soupis pozemků vhodných k předání, Česko od něj ale později upustilo.
Mariana Wernerová z odboru komunikace českého ministerstva zahraničí podle serveru Fakt uvedla, že rozhovory s Polskem o územním sporu trvají již řadu let. Dodala nicméně, že ministerstvo prozatím nezveřejňuje žádné podrobnosti.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rozmístí NATO jaderné zbraně u ruských hranic? Aliance se po provokacích pomalu probouzí
