Jednotka se v sobotu připojila k tisícům demonstrantů v centru hlavního města, což představuje zásadní obrat ve více než dvoutýdenních protivládních protestech. CAPSAT už dříve oznámila, že odmítne rozkazy k použití zbraní proti demonstrantům a kritizovala policisty, které lidé obviňují z tvrdých zásahů proti protestujícím.
Podle OSN bylo při protestech zabito nejméně 22 lidí, někteří bezpečnostními silami a jiní při násilnostech vyvolaných kriminální gangy a lupiči. Rajoelina minulý týden uvedl, že bylo potvrzeno 12 úmrtí a všechny tyto osoby byly lupiči a vandalové.
"Od této chvíle budou všechny rozkazy madagaskarské armády - pozemní, letecké i ostatní - pocházet z velitelství CAPSAT," uvedli důstojníci jednotky v nahraném vystoupení.
Prezident Rajoelina vydal v neděli prohlášení, ve kterém uvedl, že se koná pokus o nelegální a násilné převzetí moci, který je v rozporu s ústavou a demokratickými principy. Podle něj je dialog jedinou cestou vpřed a jediným řešením krize v zemi. Vyzval také k jednotě.
Letecká společnost Air France z bezpečnostních důvodů oznámila přerušení letů na tento ostrov v Indickém oceánu.
"Vzhledem k bezpečnostní situaci na Madagaskaru pozastavuje Air France lety mezi pařížským letištěm Charlese de Gaullea a Antananarivem do 13. října včetně," oznámila společnost Air France.
Demonstrace na Madagaskaru začaly 25. září a byly původně namířeny proti častým výpadkům proudu a nedostatku vody. Postupně se ale změnily v otevřený protivládní protest, kdy především mladí lidé žádali rezignaci kabinetu i 51letého prezidenta. Ten sice na počátku měsíce rozpustil parlament a odvolal vládu, svou funkci ale vykonává dál.
Vojáci, kteří vyzvali armádu, aby přestala zasahovat proti demonstrantům, pocházejí z kontingentu CAPSAT v distriktu Soanierana na předměstí města Antananariva. V roce 2009 vojenská základna Soanierana vedla vzpouru při lidovém povstání, které přivedlo k moci Rajoelinu.
Manifestace na Madagaskaru se inspirovaly takzvanými protesty generace Z v Keni či Nepálu, kde po několikadenních střetech zahynulo 73 lidí a kde rezignoval 9. září předseda tamní vlády. Jde o největší protesty, jaké ostrov za poslední roky zažil, a zároveň o nejvážnější problém, kterému Rajoelina od svého znovuzvolení v roce 2023 čelí, napsala agentura Reuters.
Navzdory bohatým zásobám niklu, kobaltu, zlata, uranu a dalších nerostných surovin je zhruba 32milionový Madagaskar jednou z nejchudších zemí světa. Světová banka uvedla, že v roce 2022 žilo téměř 75 procent obyvatel Madagaskaru pod hranicí chudoby.
Ostrovem navíc od získání nezávislosti na Francii v roce 1960 zmítají politické a povolební krize. Prezident Andry Rajoelina se dostal k moci poprvé po puči v roce 2009 a v čele přechodné vlády zůstal do roku 2014. Podruhé se prezidentské funkce ujal v roce 2019 a potřetí v roce 2023.
