Nejsledovanější anglicky mluvený seriál Netflixu je zpět. První polovina druhé série Wednesday měla 6. srpna napjatě vyhlíženou premiéru. Jde od platformy o tah na jistotu? A může za enormní úspěch temně půvabné protagonistky Jenny Ortegy pouze virální TikTok?
Here We Go Again, nese název první epizoda druhé řady seriálu Wednesday, jež jako by vystihovala podstatu směřování Netflixu: co funguje, neměnit a zopakovat.
Pokračování navazuje na úspěšnou formuli první řady z roku 2022, jež se stala hitem a jedním z historicky tří nejsledovanějších seriálů platformy. Opět využívá především charismatu Jenny Ortegy a po tajemství jdoucí zápletky, jež se tentokrát točí okolo temné historie.
Navrátil se i stejný tvůrčí tým, Timem Burtonem načrtnutá estetika se nijak neodchyluje. Wednesday už je zodpovědnější a uvědomuje si konsekvence. Kromě nových postav a lokací a většího prostoru pro Addamsovu rodinu nepřichází žádná drastická změna. A proč by taky měla? Tvůrci se drží toho, co jednou zabralo. Vyměňují příjemnou neměnnost za diváckou věrnost.
Nostalgií k novotě
Wednesday pro Netflix spadá do kategorie prestižních show. Ty jsou vedle starších a na komfortní sledování cílících seriálů hlavním prvkem k nalákání předplatitelů. Platforma se kolem nich snaží vytvořit určitý punc události přítomné ve veřejném prostoru, na rozdíl od převažujícího kvantitativního množství původních produkcí k pouhému vyplnění katalogu.
I proto epizody těchto seriálů nevycházejí najednou. Netflix zde od bingewatchingu, díky němuž se stal proslulý, upouští. Druhá polovina druhé série Wednesday vyjde za měsíc v září.
Netflix zvyšuje pravděpodobnost na udržení předplatitelů. Jde o osvědčený model, který dříve praktikoval u Hry na oliheň a především Stranger Things, bez jehož popularity by Wednesday dost pravděpodobně nevznikla.
Sci-fi seriál těží z retro prvků, srozumitelné žánrové tradice a cílí na nostalgii, zároveň ale v moderním střihu, přístupném pro mladší generaci. Díky tomu dokáže komunikovat napříč generacemi.
Wednesday se těchto postupů drží. Opírá se o populární komiks, televizní seriál z šedesátých let, filmy z devadesátých let i další audiovizuální mutace, stejně tak o značku režiséra Tima Burtona, pro něhož je gotické a neoexpresionistické prostředí typické.
Nabízí rozmanitý počet výchozích bodů pro rozličné skupiny, každý si nalezne spojnici se svým dětstvím nebo mládím. Navíc střídá množství žánrů, od detektivky přes young adult komedii po fantasy. Atributy postav, ústřední motivy i estetika ztělesňují funkční mix Harryho Pottera a Emily in Paris.
Seriál pak skrze svou transgenerační povahu konstruuje coming of age příběh, zaostřený na postavu Wednesday, jež se po nástupu do nové školy od svých spolužáků odlišuje.
Konflikt staví na kontrastu dvou světů, což je v samotném jádru Addamsovy rodiny, mezi nimiž dochází k pnutí a navzájem se ovlivňují. Tvůrci oslavují odlišnost a protagonistka je nesmírně cool. Paradoxně se v ní skloubí pozice nejpřitažlivější dívky ve škole i podceňované outsiderky.
Wednesday v sobě nese určité tajemství, uhrančivý výraz spojuje určitou vyšinutost a především nezištnost. Její netečnost, emocionální chlad a svéhlavost vystihují pocity mladé generace. A to nikoli pouze současné.
I proto se na sociálních sítích stal virální hypnotický taneček, kde Wednesday předvádí expresivní taneční kreace s nehybně ledovou tváří.
Množství lidí pak postavu cosplayovalo. Její vizáž a styl jsou přístupné, gotická estetika ostatně svou půvabnou divností vždy lákala. Díky sociálním sítím, především Pinterestu, je teď navíc přístupnější více než kdy dřív.
Za globálním úspěchem stojí tedy především univerzální přístupnost a transmediální povaha, neb série pronikla do různorodých popkulturních sfér, daleko za hranice sebe samé.
Konformní konstanta
Klíčové je i zmíněné jméno Tima Burtona. Burton měl původně režírovat Addamsovu rodinu z roku 1991, kvůli vytíženosti při práci na filmových Batmanech ale musel odmítnout. Jeho angažování k Wednesday bylo logickou volbou, byť už nás dobrou řadu let ničím nepřekvapuje a v mnoha titulech jede spíš na autopilota. U Wednesday však nebyl potřeba jakožto hlavní kreativní síla.
Tvůrci seriálu jsou Alfred Gough a Miles Millar, jež s Burtonem spolupracovali na pokračování Beetlejuice Beetlejuice, které s Wednesday sdílí mnoho atributů a do jisté míry se produkce dala do pohybu díky jejímu úspěchu. Burton měl seriál svým způsobem esteticky nasměrovat a dodat mu určitou koncepci. S ohledem na jeho jméno dobře známou a pokud možno neměnnou, což mu šlo vždy spolehlivě.
U projektu těžko uplatníme Burtonovu definici jakožto autorského režiséra s láskou k popkultuře padesátých let, jako máme tendenci u jeho celovečerních filmů.
Platí zde za určitého mentora a součást širšího celku, kdy dochází k organické fúzi typických znaků jeho tvorby, mimo na první pohled zřetelného výtvarna i citu pro outsiderské protagonisty a univerzálně přístupné látky. Přesto řada článků prezentuje Wednesday jako jeho dílo. Jde především o atraktivní branding.
Wednesday je všemi svými aspekty pro Netflix dokonalým modelem s nejvyšší nadějí na úspěch. Byť je druhá série dle dostupných zdrojů údajně historicky nejdražší produkcí realizovanou na území Irska (ohledně rozpočtu nejsou spolehlivé informace), investice v tomto případě vzhledem k silně etablované a takřka neochvějné značce nese jen minimální rizika, na rozdíl od dlouhodobě neúspěšných a předražených blockbusterů ve stylu Pasáže.
Ty je nehledě na kvalitu pro široké publikum velmi těžké kategorizovat a najít si k nim na první dobrou vztah. Lze tak očekávat, že Netflix se bude stále častěji uchylovat ke spolehlivému a všude již několik let dobře fungujícímu útoku na nostalgii.
Jako diváci máme tendenci vracet se k tomu, co dobře známe. A na tom ostatně streaming stojí. Přestože neustále vznikají nové tituly, největší úspěch mají ta díla, která navazují na hluboce zakořeněné příběhy v naší popkulturní paměti.
The post Wednesday se vrací. Jak se z cynické outsiderky stal klíčový trumf Netflixu? appeared first on Forbes.
