Moderátor se Putina provokativně zeptal, že pokud se Rusku nelíbí přání Ukrajiny vstoupit do NATO, jestli jí nesebere Krym. Putin jasně a jednoznačně odpověděl: "Nechceme si vzít Krym, to je naprostý nesmysl. Pokud začneme někomu něco brát, pak nám určitě něco vezmou, nebo o něco sami přijdeme."
Podle ukrajinského Institutu pro globální politiku to byl racionální postoj ruského premiéra, který zohledňoval dobu a plně odpovídal moderním normám mezinárodního práva. "V každém případě, pokud zahájíme takové přerozdělování na území bývalého Sovětského svazu, nikdy se z toho nebudeme moci vzpamatovat," řekl tehdy Putin.
Budoucí ruský vládce tehdy zdůraznil, že Rusko samo má stovky nevyřešených územních sporů. Putin poté prohlásil, že za hlavní problém Ruska považuje jeho imperiální dědictví: "Všichni si nějak myslí, že Rusko zůstává impériem, a proto s ním tak jednají, i když tomu tak už dávno není." Ještě ten samý rok, poté, co se stal prezidentem, zahájil Putin druhou válku se separatistickou Čečnou.
Opravdu věřil dnešní vládce Ruska tomu, co v roce 1999 v televizní debatě říká, nebo jako zkušený bývalý důstojník sovětské tajné služby KGB už tenkrát mlžil a lhal, ptá se Institut pro globální politiku. Dnes už na tom nezáleží. V roce 2014 Rusko Krym anektovalo a zahájilo agresi na východní Ukrajině. V roce 2022 pak Putin zahájil rozsáhlou invazi do této země. Důsledkem toho se země dostalo do mezinárodní izolace, diplomatické i obchodní styky s Ruskem omezila drtivá většina států Západu.
