Od nejbohatšího muže Česka přes šejky ze Zálivu až po čínské dolarové miliardáře. Řeč není o toku obřích finančních prostředků, nýbrž o angažmá, jimiž ve své kariéře prochází český fotbalový reprezentant Ladislav Krejčí. Muž z poslední obálky Forbesu ve čtvrtek oficiálně přešel na hostování do anglického Wolverhamptonu, aktuální výspy čínského kapitálu ve špičkovém fotbale.
„Když zmizíš, budeš zmizelej. Nebo tě zmizím já.“ Pro fanoušky filmu kultovní hláška z Pulp Fiction, pro čínské magnáty v minulé dekádě mrazivá a až moc pravdivá věta. Na několik dní ostatně v roce 2015 zmizel i Guo Guangchang, dolarový miliardář a šéf čínského gigantu Fosun.
Za čtyři dny se po vlně spekulací a dohadů vrátil na firemní jednání s tím, že „asistoval u jistých vyšetřování“. V tomto ohledu Guangchang dopadl mnohem lépe než jiní jeho byznysoví souputníci. Nezmizel úplně, vrátil se a stále se drží mezi nejbohatšími Číňany, americký Forbes jeho jmění aktuálně odhaduje na 3,1 miliardy dolarů (asi 65 miliard korun).
A tím pádem je Guangchang i novým bossem pro Ladislava Krejčího. Český obránce, který svoji story odvyprávěl ve velkém cover rozhovoru v posledním čísle Forbesu, nakonec míří do anglického Wolverhamptonu – až se hostování dle očekávání změní v přestup, půjde o souhrnnou sumu blížící se tři čtvrtě miliardě korun. To je u tuzemského fotbalového obránce jasný rekord.
Pro Guangchanga naopak „drobné“. Náleží do stejné ligy jako šéfové předchozích Krejčího klubů – tedy nejbohatší muž Česka a vlastník fotbalové Sparty Daniel Křetínský i ropní magnáti ze Spojených arabských emirátů, jimž patří španělská Girona. Právě ta Krejčího zobchodovala do Anglie.
Klub s kořeny v devatenáctém století to tam nemá lehké, v Premier League ho čeká boj o záchranu. V něčem ale Wolverhampton je dokonce globální jedničkou: ve světě vrcholového fotbalu, tedy v nejsledovanější hře planety, je aktuálně nejvýše postaveným klubem stojícím na čínském kapitálu.
Guangchang spolu s dalšími vysokými představiteli firmy Fosun, z nichž Wang Qunbin v seznamu dolarových miliardářů podle amerického Forbesu dříve figuroval a někdejší vrcholný manažer Liang Xinjun v něm stále je, koupili Wolverhampton v roce 2016.
Mimochodem to byla, čistě finančně vzato, povedená akvizice, jen potvrzující fakt, že sportovní kluby jsou terno. Číňané za klub zaplatili 45 milionů liber (dnešních 1,3 miliardy korun) a aktuálně bývá hodnota Wolverhamptonu odhadována mezi 320 a 330 miliony liber (až 9,4 miliardy korun).
Zároveň to jistě není nejlepší obchod Guangchangova života. Ten si rád připínal přezdívku „čínský Warren Buffett“ a legendárním Věštcem z Omahy se neskrývaně inspiroval.
Podobnost pak stvrzovalo to, že i Guangchang měl nos na to, kdy levně koupit a draze prodávat (byť samozřejmě ne v takovém měřítku jako Buffett).
Fosun spoluzakládal v roce 1992, dnes gigantický holding zaměstnává přes sedmdesát tisíc lidí a je investorsky široce rozkročen od nemovitostí až po pojišťovnictví. Mimo jiné vlastní čtvrtinu slavné zábavní společnosti Cirque du Soleil a v indickém farmaobrovi Gland Pharma si koupil majoritu za cenu převyšující jednu miliardu dolarů.
Ani to ale nezabránilo momentu, kdy byl Guangchang „zmizelej“, což v jeho životopise dodnes představuje nejzáhadnější kapitolu. Tehdy zněl odhad jeho majetku dokonce na 6,1 miliardy dolarů a byl veden jako jedenáctý nejbohatší Číňan.
Podstatné je, že se vrátil, proto o rok později přišel investorský vstup do Wolverhamptonu. Tehdy vládly jiné časy, v roce 2015 například získala čínská CEFC pražskou Slavii.
Nálet jüanů na fotbal byl tou dobou doslova kobercový, vrcholem se stala akvizice Interu Milán, italského megaklubu a jedné z nejslavnějších fotbalových značek na světě.
Manchester City, dnes vlastněný Araby, kteří ovládají Gironu, měl minoritní čínské vlastníky, a navštívil ho dokonce prezident Si Ťin-pching, který si tehdy s úsměvem vyfotil selfie s hvězdným útočník Agüerem.
Většinově získali Číňané i kluby Aston Villa, West Bromwich Albion, Southampton a Reading. Prezident Si neskrýval touhu vylepšit čínskou soft power právě prostřednictvím fotbalu, což by mohli vyučovat třeba v Kataru.
Ale zlaté časy skončily. V zemi, kde mohou nejbohatší lidé zmizet kvůli vyšetřování, se změnila strategie upřednostňovaná Komunistickou stranou, investice byly potřeba čím dál tím víc v „Říši středu“. Čínští majitelé fotbalových klubů vyklízeli pozice, pryč jsou z Anglie a ze Slavie, dokonce i Inter Milán od loňska vlastní americká společnost Oaktree.
Jen čínské vlastnictví Wolverhamptonu zůstává. A do „portfolia hráčů“ teď přibyl Čech Krejčí.
Foto Michael Tomeš
V portfoliu majitele se transakcí odehrává mnohem více, Guangchang chce dál být čínským Buffettem. A odborníci na něm oceňují, že je aktivní i akční a nebojí se operativy.
Jako když v nedávné krizi zahájil výprodej a okomentoval ho slovy: „Prodávat není nic ubohého. Ubohé by bylo jen to, pokud by námi nabízené nikdo nechtěl.“
Odolnost prokázal už tím, že i po epizodě se zmizením nezmizel z nejvyšších pater byznysu; jeho majetek sice na papíře prořídl, jeho podnikatelský elán však nikoli.
„Fosun jsou daleko disciplinovanější a efektivnější investoři než většina jejich souputníků,“ chválil ho před lety pro Forbes Brock Silvers z investiční společnosti Kaiyuan Capital – a pro singapurský list The Straits Times později dodal: „Proto přežil spoustu svých konkurentů.“
A proto Guangchang setrval mezi nejbohatšími lidmi světa. A Krejčí, který v rozhovoru pro Forbes uznale mluvil o radách od Křetínského, od lidí z jeho J&T Banky či o setkáních s podnikatelem Ondřejem Kaniou, tak získává dalšího nadřízeného z byznysové Ligy mistrů.
The post Za dalším miliardářem. Krejčího nový klub vede Číňan, který se vidí v Buffettovi appeared first on Forbes.
