Přední britský expert na Rusko Mark Galeotti v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že nedávné Navalného úmrtí za dosud nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii může pro řadu Rusů něco změnit. "Nemluvím o masových protestech, ale je otázka, jestli to skutečně přiměje lidi víc přemýšlet a řeknou si: budu volit jiného kandidáta prostě proto, že chci dát hlas někomu jinému než Putinovi."
Samozřejmě to podle něj neznamená, že by Putin nevyhrál. Kremlu ale mohou lidé poklidný průběh voleb narušit. Navíc současný režim usiluje u každých voleb o to, aby se oficiální výsledky co nejvíce podobaly těm skutečným.
I pokud by se Rusové báli dát hlas jinému kandidátovi, je možné, že bude docházet k menším a méně nápadným protestům. Začátkem února, ještě před svou smrtí, nabádal Alexej Navalnyj a jeho tým své podporovatele, aby svůj nesouhlas se současným režimem ukázali tak, že všichni půjdou hlasovat ve stejnou hodinu v jeden den.
Ruské prezidentské volby se uskuteční od pátku 15. do neděle 17. března a v mnoha ruských regionech je možné hlasovat online, vysvětluje agentura AP. Druhé kolo hlasování by se konalo o tři týdny později, pokud by žádný z kandidátů nezískal více než polovinu hlasů. Bylo by ale velkým překvapením, kdyby to bylo nutné, dodává stanice CNN.
Všichni budou vědět, co to znamená
Spolupracovníci zesnulého opozičníka Navalného nabádají Rusy, aby do volebních místností přišli v poledne 17. března, a aby se tak u hlasovacích uren vytvořily dlouhé fronty. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý uvedl, že o žádných výzvách zatím neslyšel.
Podle Navalného týmu by se jednalo o "skutečnou celoruskou protestní akci, která se bude konat nejen v každém městě, ale v každé čtvrti každého města."
Mark Galeotti s tím souhlasí. "Už jenom to, že se najednou objeví masa lidí ve volebních místnostech bude znamením. Kdo vás může zavřít jenom za to, že volíte v určitou dobu? Ale přesto budeme všichni vědět, co to znamená," míní.
Navalného spolupracovníci původně prosazovali, aby lidé volili kohokoli jiného než Vladimira Putina. Jiné opoziční skupiny mezitím přišly s nápadem projevit svůj odpor vůči kremelskému režimu v jednu chvíli přímo u uren. Navalného spojenec Ivan Ždanov nejdřív přiznal, že se jim zpočátku tato myšlenka zdála slabá. "Ale pak jsme si sedli a spočítali to. V Moskvě je 2 058 volebních místností: i když přijde půl milionu lidí ve stejnou dobu, bude to 250 stejně smýšlejících lidí v každé volební místnosti, což už je hodně lidí," uvedl na sociální sítí X, dříve známé jako Twitter.
Tradiční demonstrace se v Rusku staly vzácností kvůli represivním zákonům přijatým Kremlem, přijatým zejména po zahájení války na Ukrajině v únoru 2022. Ojedinělé protesty velmi rychle končí masovým zatýkáním. Po smrti Navalného policie pozatýkala stovky lidí, kteří přišli i třeba jen s květinou uctít jeho památku.
Putin Rusko řídí od roku 2000 a svou moc postupně utužil. Již nyní je tak nejdéle sloužícím vládcem Ruska od dob sovětského diktátora Josifa Stalina. V roce 2021 podepsal zákon, který mu umožnil být prezidentem na další dvě volební období až do roku 2036.
