Rok od rozsáhlých zemědělských protestů se od farmářů znovu ozývá silná kritika. Nesouhlasí s plánovanou podobou nového evropského rozpočtu, ze kterého putují k zemědělcům tučné dotace.
ČTĚTE TAKÉ: Nové „Hvězdné války“? Trump chce vybudovat vesmírný protiraketový štít za 175 miliard dolarů
„Evropská komise zvažuje nominální snížení rozpočtu na agrární politiku o 20 procent, přestože inflace a náklady rostou,“ zdůrazňuje ve společné tiskové zprávě Agrární komory, Zemědělského svazu a dalších subjektů místopředseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Kamil Surovík. To by podle něj znamenalo pokles až o 50 procent oproti stávajícím hodnotám.
Stejné varování zní i z evropského sdružení velkých zemědělců, jehož jsou Agrární komora a Zemědělský svaz členy. „Bez jasné a chráněné rozpočtové linie na podporu zemědělského rámce EU hrozí, že se evropská zemědělská politika zhroutí jako domeček z karet,“ varuje evropské sdružení velkých zemědělců Copa-Cogeca.
Porcování miliard eur je na začátku
Konkrétní návrh společného rozpočtu pro roky 2028–2035 zatím Komisí představen nebyl. Uveřejnit by jej měla 16. července, jak pro redakci CNN Prima NEWS uvedl zdroj blízký vyjednávání. Následně přijde řada na intenzivní vyjednávání mezi členskými státy.
Hrubý náčrt, jak by se rozpočtový „medvěd“ mohl v dalších letech porcovat, se nicméně objevil ve veřejném prostoru již koncem loňského roku.
Ten tak nově obsahuje možnost sloučení různých fondů EU, jako jsou regionální dotace a výzkumné fondy, do jednoho velkého balíku. Současný rozpočet EU zahrnuje 379 miliard eur na dotace pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky a 382 miliard eur z takzvaných kohezních fondů. Ty regiony využívají například na opravu silnic a mají sloužit k vyrovnávání rozdílů mezi různými částmi Evropy.
Přestože tento záměr zatím nebyl zatím oficiálně předložen, vyvolal napříč evropskými státy vlnu kritiky.
Zemědělci v Belgii, Irsku, Španělsku i Česku proto nyní varují, že by takový postup mohl ohrozit společnou zemědělskou politiku (SZP), zejména její podporu rozvoje venkova, informoval server Euronews.
Velké agrární podniky varují před změnou
A varuje před ním také část českých zemědělců. Agrární komora a Zemědělský svaz vyjádřily „znepokojení nad plánovanou změnou rozpočtu, která může vést ke zhroucení společné zemědělské politiky EU a k nedostatečnému financování agrárního sektoru“.
„Pokud by mělo dojít ke sjednocení rozpočtu do jednoho, přičemž jednotlivé státy by rozhodovaly, kolik do kterého ‚šuplíku‘ alokují prostředků, v České republice i mnoha dalších zemích může dojít ke zhroucení financování zemědělství,“ uvádí v tiskové zprávě Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.
V konečném důsledku by tak podle Pýchy mohlo dojít k ohrožení jednak produkce potravin, jednak podpory životního prostředí.
Šance, že se podobné sloučení podaří, je nicméně malá. Během březnového jednání ministrů zemědělství tuto myšlenku odmítlo 26 ministrů z 27, napsal dříve server Euractiv. Mezi nimi ji odmítl i český ministr Marek Výborný (KDU-ČSL).
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý uvedla, že společná zemědělská politika i kohezní politika bude mít v novém rozpočtu „ústřední místo“ v modernizované a přizpůsobené formě, dodala.
Malí farmáři: podpora má směřovat k potřebným
Zástupci menších zemědělců naopak upozorňují, že se v Evropě musí razit taková politika, ve které „budou podporováni lokální a generačně ukotvení sedláci, ne obrovské holdingy a agrobaroni“, okomentoval pro redakci CNN Prima NEWS předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek.
V rámci EU by proto mělo být nastaveno vyplácení peněz z rozpočtu tak, aby prostředky nesměřovaly především do velkých zemědělských koncernů, ale k malým zemědělcům. To česká vláda v minulosti sice slibovala, v praxi nicméně větší podpora nadále míří primárně k velkým podnikům, jak dříve informoval server Neovlivni.cz.
Potřeba proto je jasné zastropování přímých dotací na hektar, aby evropské peníze směřovaly primárně k rodinným farmám a statkům, popisuje Šebek.
Méně byrokracie
Nutné je podle Šebka také systémově snížit byrokracii a zjednodušit pravidla. „A to tak, že sedláci dostanou větší prostor k rozhodování o tom, co se děje na jejich polnostech a ve stájích,“ dodává.
S tím se ztotožňují i velcí zemědělci. Česko totiž má podle dat Agrární komory v evropském srovnání šesté nejvyšší náklady na administrativu v zemědělství v EU.
Peníze na inovace i klimatická opatření
Pozice Česka tak aktuálně zůstává, jak ji dříve vyjádřil před svými evropskými kolegy ministr Výborný – myšlenku „slití“ více fondů do jednoho odmítá.
Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého podporuje Česko silnou, stabilní, předvídatelnou a motivačně nastavenou společnou zemědělskou politiku. „Za tímto účelem také jednoznačně podporujeme adekvátní financování prostřednictvím samostatného fondu či fondů, jako je tomu doposud,“ uvedl mluvčí.
„Je důležité, aby rozpočet EU v programovém období od roku 2028 zohlednil specifika zemědělského hospodaření a reagoval na vývoj a nové výzvy,“ uvedlo ministerstvo. K takovým patří například využívání nových technologií a postupů, ale také vypořádání se s dopady klimatické změny na krajinu.
Česko proto hodlá prosazovat „jednoduchý, přehledný a rozumně flexibilní rozpočet EU“, který by měl „s ohledem na omezené zdroje“ přispět k naplňování dlouhodobých cílů.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajina zůstává nejvyšší zahraniční prioritou, řekl Fiala. Budeme jí pomáhat ze všech sil
