Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí letošního roku přestalo snižovat. Zvýšilo se na osmdesát dva procent hrubého domácího produktu z hodnoty 81,5 procenta HDP v posledním loňském čtvrtletí. Ve své zprávě to v pondělí uvedl statistický úřad Eurostat.
Nejvýrazněji se zadlužení zvýšilo na Slovensku, dál se ale zvyšuje i v Česku. Státní dluh Česka se dostal na další rekord.
Podobně se zhoršila situace i v zemích eurozóny. Zadlužení dvaceti zemí platících eurem je vyšší než zadlužení celé Evropské unie, a dostalo se na 88,7 procenta HDP. Na konci čtvrtého čtvrtletí loňského roku činilo 88,2 procenta HDP.
Meziročně je zadlužení eurozóny i celé unie nižší, naopak v Česku se zvýšilo a na konci letošního prvního čtvrtletí činilo 43,4 procenta HDP.
Státní dluh se ke konci prvního čtvrtletí v absolutních číslech zvýšil v Evropské unii nad 14,10 bilionu eur (více než 355 bilionů korun), zatímco před rokem přesahoval 13,53 bilionu eur.
V Česku státní dluh vzrostl na rekordních více než 3,33 bilionu korun. O rok dříve, tedy na konci prvního čtvrtletí 2023, přesahoval 3,09 bilionu korun.
Nejvyšší zadlužení v Evropské unii má i nadále Řecko, kde se ale situace postupně zlepšuje. Na konci prvního čtvrtletí zadlužení dosahovalo 159,8 procenta HDP ve srovnání s hodnotou 161,9 procenta na konci čtvrtého čtvrtletí loni a 169,4 procenta HDP před rokem.
Zadlužení nad sto procenty měla ještě Itálie, Francie, Španělsko, Belgie a Portugalsko. Naopak nejnižší zadlužení, konkrétně 22,6 procenta HDP, mělo Bulharsko.
Nejrychleji se v mezičtvrtletním srovnání zadlužení zvyšovalo na Slovensku. Zvýšilo se tam o 4,6 procentního bodu na 60,7 procenta HDP. Rychlý růst zadlužení registruje také Estonsko a Belgie.
Naopak nejvýrazněji se zadlužení snížilo v Řecku, pak na Kypru, v Nizozemsku a ve Švédsku. Mírně snížit zadlužení dokázalo i Německo.
Deficit veřejných financí Evropské unie pak v prvním čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů dosáhl tří procent HDP, a zlepšil se tak proti deficitu 3,9 procenta HDP na konci loňského čtvrtého čtvrtletí, uvedl v samostatné zprávě Eurostat.
V Českudeficit klesl na dvě procenta z 3,2 procenta HDP na konci loňského roku. Nižší deficit má rovněž eurozóna, kde klesl ze čtyř procent na 3,2 procenta.
V novodobé historii Česka tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na čtyřicet jedna procent HDP.
V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok.
Od té doby až do pandemie covidu-19 zadlužení klesalo, v roce 2019 se snížilo na dvacet devět procent HDP. V těch letech byli v čele vlád nejprve Bohuslav Sobotka za ČSSD a později Andrej Babiš z hnutí ANO.
Fiskální pravidla Evropské unie známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil šedeást procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP.
Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie. Jeho mimořádné uvolnění pak prodloužil, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.
